Dobrat se užitečných informací o výzkumných organizacích v bibliometrických zprávách posledního vládního Hodnocení 2018 je těžké až nemožné. Jejich pojetí bude třeba zásadně překopat. Ale není třeba si zoufat, protože jsme jako vánoční dárek IDEA zpřístupnili interaktivní aplikaci.
Ta nabízí diametrálně větší možnosti a uživatelsky pohodlné srovnání, pomocí čehož snadno a rychle například zjistíte: (i) V jak vlivných časopisech česká výzkumná pracoviště publikují; (ii) Kolik publikujících autorů v oborech a na pracovištích působí; (iii) S jakou intenzitou pracoviště v oborech publikují. V tomto blogu nabízím pár z tisíce možných srovnání. Užijte si vánočních a novoročních svátků!
Nebe a dudy
V řadě nedávných blogů [1 | 2 | 3 | 4 ] jsem si stýskal na nepřehlednost a nedostatečnou informativní hodnotu bibliometrických zpráv posledního vládního Hodnocení 2018 výzkumných organizací. IDEA ale teď přichází s alternativou ve formě internetové interaktivní aplikace. Obsahem, strukturou a pojetím se od vládních bibliometrických zpráv liší jako nebe a dudy. Posuďte sami:
Ve vládní bibliometrické analýze najdeme především publikační profily organizací jako na obrázku X. Z nich se dozvíme pouze to, zda se publikační výkon organizace soustřeďuje ve více či méně vlivných časopisech než je průměr v Česku (modře), EU15 (oranžově) nebo světě (zeleně). Mnohem důležitější však jsou informace o publikační intenzitě v jednotlivých segmentech časopisů (publikační výkon vztažený k počtu autorů), srovnání tohoto s ostatními českými organizacemi v oboru působícími a příspěvky dané organizace do celonárodního publikačního výkonu v dané skupině časopisů v oboru. To však ve zprávě budeme hledat marně. Něco z toho si sice můžeme dopočítat sami, ale za cenu obrovského úsilí.
Obrázek X: Ukázka klíčového srovnání publikačního profilu oboru výzkumné organizace (červeně) v bibliometrické zprávě vládního Hodnocení 2018. Tento obrázek bohužel skoro o ničem užitečném nevypovídá.
Uživatelský návod
Kdo zná dřívější aplikace IDEA, návod asi ani nepotřebuje. Případně v pravém horním rohu aplikace najdete tři různé průvodce. A pod ikonkami "?" v menu najdete stručné vysvětlivky.
Klíčovou zobrazovanou veličinou v tabulkách a grafech je celonárodní podíl pracovišť v rámci zvoleného oboru. Buď jde o publikační výkon ve skupině časopisů podle vědeckého vlivu, a nebo o celonárodní počet autorů. Když si podíly budete srovnávat, musíte si dávat pozor, aby za nimi nebyl příliš nízký počet článků. Procentní podíly jsou totiž na malé počty článků hodně citlivé.
Začnu chemickými vědami
Obrázek 1a ukazuje celonárodní podíly publikačního výkonu výzkumných organizací ve Ford oboru Chemical Sciences. Konkrétně ve vlivnější polovině světových časopisů (tmavě modrá) a v méně vlivné polovině (světle modrá). Údaj o počtu článků, které podílem na výkonu stojí, vidíte ve vrcholcích bar-grafů. Pokud jako hranici významnosti pracoviště v oboru vezmeme alespoň 10 článků ve spodní nebo horní polovině časopisů (za dva roky), chemický výzkum se u nás dělá zhruba na 8 vysokých školách a na 7 ústavech AV ČR, tedy s celkem vyrovnaným skóre.
Obrázek 1a: Podíly výzkumných organizací na celonárodních publikačních výkonech v horní a spodní polovině časopisů podle vědeckého vlivu v oboru Chemical Sciences
Pokud si v menu aktivujeme rozlišení i součástí vysokých škol (Obrázek 1b), zjistíme, že chemický výzkum se dělá na zhruba na 15 součástech VŠ. Také vidíme, že celonárodní podíly pracovišť na výkonu v hodně a málo vlivných časopisech se výrazně liší. Třeba slavný ÚOCHB, s nejvyšším podílem v horní polovině časopisů, vykazuje relativně nízký podíl v málo významné polovině časopisů. Přesně opačně je na tom Fakulta Chemicko-technologická Univerzity Pardubice. U ní články v méně vlivné polovině časopisů jasně dominují. Drobným pátráním na internetu zjistíme, že pardubická fakulta intenzivně publikuje ve vlastním, vědecky málo vlivném časopise Scientific Papers.
Obrázek 1b: Podíly pracovišť na celonárodních publikačních výkonech v horní a spodní polovině časopisů podle vědeckého vlivu ve Ford oboru Chemical Sciences
Rozdělme si obrovskou chemii
Jenže Ford obor Chemical Sciences je obrovský, působí v něm tisíce vědců a zahrnuje velmi odlišné podobory chemie. Obrázky 1 tedy zakrývají skutečnost, že pracoviště dělají odlišné typy chemického výzkumu. Proto je lepší sledovat publikační výkon v detailnější oborové typologii WoS Categories. Ty v chemii rozlišují 7 podoborů. Přepněme tedy v levém menu na oborovou typologii WoS Categories a zvolme si Chemistry, Organic.
Na Obrázku 2a vidíme, že počet významných pracovišť přirozeně poklesl. Publikačním výkonem ve vlivnější polovině časopisů dominuje s více než 25 % stále ÚOCHB následován Přírodovědeckou fakultou UK (13 %) a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci (10 %). Celonárodní dominance již zmíněné Chemicko-technologické fakulty UPCE v málo vlivných časopisech je zde ještě výraznější (činí více než 20 %!). Tyto zcela zásadní skutečnosti nám bohužel vládní Hodnocení 2018 jen tak snadno neodhalí.
Obrázek 2a: Podíly pracovišť na celonárodních publikačních výkonech v horní a spodní polovině časopisů podle vědeckého vlivu ve WoS oboru Chemistry, Organic
Kde si tykají s vědeckou špičkou
Ale horní polovina časopisů je hodně velká skupina. Přitom je známo, že články v nejvýznamnějších 5 - 10 % časopisů oboru jsou v průměru diametrálně vědecky významnější, než články v časopisech ostatních. Tak se podívejme, která pracoviště v oboru Chemistry, Organic proráží do horních 10 % časopisů. Lze nahlídnout, že počty publikovaných článků jsou již poměrně nízké v řádů kusů. Proto je lepší rozšířit záběr na horní čtvrtinu (Top Quartile) časopisů na Obrázku 2b. Celkové pořadí pracovišť se nám proti Obrázku 2a ani moc nezměnilo. A všimněme si, že i nejlepší pracoviště mají v nejvlivnější čtvrtině časopisů za dva roky jen pár zářezů (po zohlednění autorských podílů).
Obrázek 2b: Podíly pracovišť na celonárodních publikačních výkonech v horní čtvrtině a spodní polovině časopisů podle vědeckého vlivu ve WoS oboru Chemistry, Organic
Na velikosti záleží
A nyní se podívejme, jak se ta pracoviště podílí na celonárodním počtu vědců publikujících v oboru Chemistry, Organic. Aplikace nabízí tři způsoby výpočtu počtu vědců. Ten zvolený pro obrázky započítává ve zvoleném oboru ty autory, kteří v něm vykazují více než 30 % vlastních článků nebo většinu z nich.
Obrázek 3a ukazuje již známé podíly ve vlivnější polovině časopisů (modře) a zeleně navíc podíly autorů v oboru dominantně publikujících. je vidět, že rozdíly v podílech na publikačním výkonu jsou do velké míry dány odlišnými podíly autorů. Na velikosti pracovišť prostě velmi záleží, ne že ne. Tuhle informaci ale ve vládních srovnáních Hodnocení 2018 nenajdeme.
Všimněme si, že dvojice grafů (modrý a zelený) si jsou u většiny pracovišť podobné. Průměrná publikační intenzita pracovišť v horní polovině časopisů je tedy v tomto oboru podobná. Výjimku představuje nám již dobře známá Chemicko-technologická fakulta UPCE. Je to logické, protože počet autorů je odvozen ze všech publikací v oboru (viz vysoký publikační výkon této fakulty v málo významné polovině časopisů).
Mezi pracoviště s podprůměrnou intenzitou publikování v oboru dále patří Přírodovědecká fakulta MUNI, Fakulta technologická UTB a Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT. Jejich celonárodní podíly článků i autorů na oboru jsou však relativně nízké (...v příslušném oboru vědecky relativně malé fakulty).
Obrázek 3a: Podíly pracovišť na celonárodních publikačních výkonech v horní polovině časopisů podle vědeckého vlivu a na počtech autorů ve WoS oboru Chemistry, Organic
Pozor na srovnání VŠ vs. AV ČR
Při vhodném nastavení menu si můžeme zobrazit (Obrázek 3b) podíly za celý sektor vysokých škol (VŠ) a Akademie věd ČR (AV ČR). V Top10% časopisech oboru Chemistry, Organic činí celonárodní podíl VŠ kolem 60 % a AV ČR 38 %. Rozdíl do velké míry vysvětlují rozdílné podíly autorů, kteří v oboru organické chemie na VŠ (65 %) a AV ČR (37 %) publikují. Rozdíl v podílech vědců mezi VŠ a AV ČR je o něco vyšší než u publikací. Průměrná intenzita publikování na VŠ je tedy nižší. Přirozeným vysvětlení může být, že vědci na vysokých školách kromě vědy také musí učit, takže výzkumu věnují méně času. Vysoké školy na druhé straně vykazují mezi publikujícími autory své doktorandy možná častěji než AV ČR, kde je často školí. Při srovnávání publikační intenzity na VŠ a AV ČR si prostě musíme dávat obrovský pozor, nebo to raději bez dalších informací vůbec nedělejte.
Mimochodem, v Obrázku 3b vidíme, že počet vědců dominantně publikujících v organické chemii je na VŠ 290 a na AV ČR 166. Zajímavé.
Obrázek 3b: Podíly vysokých škol a Akademie věd na celonárodních publikačních výkonech v horní polovině časopisů podle vědeckého vlivu a na počtech autorů ve WoS oboru Chemistry, Organic
Pracoviště jedné organizace
Dobře víme, že sčítat vědecké výsledky napříč obory je jako sčítat jablka a hrušky. Jediný případ, kdy aplikace IDEA umožňuje srovnání napříč obory je uvnitř jedné konkrétní organizace. Takže se takto podívejme na vnitřní oborovou strukturu Univerzity Karlovy na Obrázku 4a.
Obrázek 4a: Oborové podíly Univerzity Karlovy na celonárodních publikačních výkonech v horní polovině časopisů podle vědeckého vlivu a na počtech autorů v oborech Ford
Vidíme oborové podíly UK v horní polovině časopisů (modře) a oborové podíly autorů (zeleně). Řazeno podle podílu na publikačním výkonu, prvních pět míst je obsazeno Ford obory společenských věd. Celonárodní podíly UK v nich jsou následující: Media and communications (68 %), Education (57 %), Economics and Business (40 %), Social and economic geography (39 %), Sociology (37 %), Languages and Literature (37 %). Až na šestém místě je Basic Medicine (36 %). Sám si nejsem jist, zda si jsou na UK své celonárodní dominance v těchto oborech dostatečně vědomi. Ona ji totiž zastiňuje malá personální velikost těchto oborů na UK. V prvních třech oborech na UK působí malé počty publikujících autorů, kteří navíc zahrnují i publikující doktorandy: Media and communications (16), Education (61), Economics and Business (146). Naopak v Basic Medicine na šestém místě dle celonárodmního podílu působí autorů 1662 v Clinical Medicine 2401 a v Biological Sciences dokonce 1762. To jsou proti společenskovědním oborům gigantické rozdíly řádově tisíce procent. Ale není to nic divného, když si uvědomíme, že UK má pět medicínských fakult a biologie se navíc dělá na personálně i rozpočtově obrovské Přírodovědecké fakultě. Tyhle zcela zásadní skutečnosti bohužel vládní Hodnocení 2018 neukazuje.
S celonárodními podíly UK ve vlivnější polovině oborových časopisů silně a celkem přirozeně korelují i podíly UK na autorech v oborech publikujících. Z řady výrazně vybočuje obor Economics and Business, kde UK vykazuje výrazně vyšší podíl na publikačním výkonu než na počtu autorů. Indikuje to výrazně vyšší průměrnou intenzitu publikování UK v tomto oboru. Opačně je na tom UK s publikační intenzitou v oborech Clinical Medicine a Basic Medicine, kde je průměrná intenzita publikování pod celonárodním průměrem (zelený sloupec oboru je vyšší než modrý).
Economics and Business
Jako poslední se tedy podívejme na z řady vybočující obor Economics and Business na UK. Na obrázku 4b vidíme, že k vysokému celonárodnímu podílu na publikacích v horní polovině časopisů (světle modrá) přispívají tři součásti UK: Fakulta sociálních věd (21 %) přesněji řečeno její IES, CERGE UK (10 %) a COŽP (4 %). Tmavší grafy ukazují celonárodní podíly v nejvýznamnější čtvrtině časopisů. Je vidět, že tam součet celonárodních podílů FSV UK a CERGE UK dělá celých 25 %, tedy celou čtvrtinu celonárodního publikačního výkonu oboru.
Obrázek 4b: Oborové podíly součástí Univerzity Karlovy na celonárodních publikačních výkonech v horní čtvrtině a horní polovině časopisů podle vědeckého vlivu v oboru Ford Economics and Business
Protože jde o můj vlastní obor, nemohu si odpustit ještě obrázek 4c. Vidíme na něm publikační výkony pracovišť v nejvlivnější čtvrtině a v méně vlivné polovině časopisů Ford oboru Economics and Business. Na prvních dvou místech vidíme Národohospodářský ústav AV ČR a CERGE UK, kteří tvoří společné pracoviště CERGE-EI, které do celonárodního publikačního výkonu v horní čtvrtině nejvlivnějších časopisů přispívají vysokými 30 %. Ve spodní polovině časopisů mají podíl pouze 13 %. Na druhé straně fakulty vysokých škol publikují dominantně v málo vlivné polovině časopisů.
Obrázek 4c: Oborové podíly na celonárodních publikačních výkonech v horní čtvrtině a spodní polovině časopisů podle vědeckého vlivu v oboru Ford Economics and Business
Zbývá se podívat na intenzitu publikování, tedy roli velikosti uvedených pracovišť v oboru Economics and Business. Obrázek 4d ukazuje, že autorsky pouze středně velká pracoviště Národohospodářský ústav AV ČR a CERGE UK vykazují výrazně vyšší podíly na vědecky nejvlivnějším publikačním výkonu země. Navíc je řada jejich autorů započtena oběma institucím zároveň, protože působí na obou (t.j. společné pracoviště CERGE-EI). Zatímco články se v aplikaci započítávají buď jako kusy nebo v autorských podílech (viz menu "Použité jednotky"), autoři se podílově započítávat nedají.
Obrázek 4d: Oborové podíly na celonárodních publikačních výkonech v horní čtvrtině časopisů podle vědeckého vlivu a na počtu publikujících autorů v oboru Ford Economics and Business
Suma sumárum
Naše nová aplikace jistě není dokonalá. Jistě jí budeme do budoucna dále zdokonalovat. Je také zcela závislá na datech z národní databáze vědeckých výsledků RIV, která určitě není obsahově bez chyb. Ale jde zatím o jediný podobný nástroj, který toho při správné interetaci ukazatelů o většině českých výzkumných pracovištích hodně odhalí. V tom velkém šeru, které u nás v této oblasti dlouhodobě vládne, i vzhledem k důležitosti jakou kvalitní věda má, je to myslím užitečný počin.
Užijte si Vánočních a Novoročních svátků a mezi svátky si můžete pohrát i s tím dárkem.
Autor: Daniel Münich
Text vyšel na webu metodikahodnoceni.blogspot.com.
