Ženy a muži vědecky publikující

V IDEA dokončujeme studii o genderových publikačních rozdílech v Česku. Zjištění budeme prezentovat na veřejném semináři 16. března 2017. Odhalíme informace o kterých se dosud dalo jen spekulovat: Jak moc se liší publikační výkon a produktivita mužů a žen? Kdo se více zaměřuje na publikování v nejvýznamnějších časopisech? Jsou monogenderová spoluautorství častější než by bylo přirozené?

Protože odpovědi známe zatím jen my autoři, vyhlašuji pro zábavu kvíz. Výherce má u mě láhev Prosecco od Chocholy. Tajemství z připravované studie IDEA vám prozradit nemohu, ale naznačovat ano.

Zapojení žen do výzkumu a vývoje (VaV) je ve vyspělém světě v současnosti bedlivě sledováno. Jejich nízké zapojení totiž velmi pravděpodobně představuje mrhání intelektuálním potenciálem země. V tomto ohledu stojí za pozornost, že co do počtu čerstvých absolventů vysokých škol české ženy již muže předběhly na přelomu milénia.

A v podílu čerstvých absolventů PhD Češky už muže rychle dotahují.

Celkem dobře je však také známo, že zastoupení českých žen ve VaV a na výsledcích je stále na nízké úrovni[1 | 2]. Jak je to ale s podílem českých žen na vědeckém publikačním výkonu v jednotlivých oborových skupinách? A jak velké jsou genderové rozdíly v publikační produktivitě žen a mužů (počet článků na autora)? O tom se dosud neví téměř nic a i české vlády a ministerstva pracují spíše s dojmy. Shodou okolností ale Česko provozuje informační systém VaV, kde lze dohledat informace o všech vědeckých výsledcích v Česku působících vědců. A shodou historických okolností lze z českých jmen a příjmení poměrně snadno rozlišit mezi muži a ženami. To potom jednomu nedá, aby tyto fenomény neanalyzoval.

O čem to bude

Naše studie rozlišuje jedenáct oborových skupin, tak jak s nimi pracuje kafemlejnek. Kvantifikujeme podíly žen a mužů na vědeckém publikačním výkonu v časopisech vedených ve Web of Science (WoS), ale v humanitních oborech i v knihách. Identifikujeme genderové rozdíly v publikační produktivitě, mapujeme genderové složení spoluautorských týmů a zastoupení významných publikací genderově různě složených týmů. Důležitou přidanou hodnotou studie bude, že u článků ve WoS rozlišuje mezi kvantitou a vědeckým významem publikačního výkonu. Ale předem varuji, že naše popisná srovnání nemohou ukázat do jaké míry jsou zjištěné genderové rozdíly zapříčiněny překážkami, kterým ve vědecké kariéře ženy čelí, či jinými vlivy.

První ochutnávka

Podíl žen na celkovém vědeckém publikačním výkonu ve WoS v Česku v rámci EU ukazuje obrázek. Jednička v grafu představuje průměr zastoupení žen mezi autory článků v časopisech WoS na světě. Česko je na hodnotě cca 85 %, tedy na hranici spodní třetiny zemí EU, přičemž průměr EU je nad průměrem světa (zelená).

Druhá ochutnávka

Ukazuje podíly žen na celkovém publikačním výkonu v nejvýznamnější desetině časopisů WoS v rámci jejich oborového zařazení. Nejmenší podíl na na nejvýznamnějším publikačním výkonu vykazují ženy v matematických vědách (7,9 %). Naopak nejvyššího podílu dosahují ženy v biologických vědách (27,7 %).

Třetí ochutnávka

Poslední ochutnávka ukazuje jaký podíl publikačního výkonu ve skupinách časopisů podle jejich vědeckého významu mají čistě mužská spoluautorství. Takže například 58 % publikačního výkonu v horní čtvrtině nejvýznamnějších časopisů ve společenských vědách SHVc mají na svědomí čistě mužská spoluautorství. Relativně nejhůře si čistě mužské spolupráce vedou v zemědělských vědách, kde produkují pouze 28 % publikačního výkonu.