V akademickém senátu Univerzity Karlovy dlouhodobě řeším téma nedostatku studijních míst v knihovnách v Praze, zejména o víkendech a svátcích. Proč největší česká vysoká škola nemá svou vlastní centrální knihovnu? Jsou v éře e-zdrojů univerzitní studovny ještě potřeba?
Je celosvětovým fenoménem, že studenti vysokých škol se učí ve studovnách veřejných knihoven. Tento trend přitom nevyplývá pouze z dostupnosti literatury, ale též z příjemnosti prostředí knihoven, z nutnosti změnit prostředí pro studium oproti místu bydliště; a často i z nemožnosti studentů soustředěně se učit v domácích podmínkách. Na sdílených bytech, kde mnohdy z ekonomických důvodů bydlí mnoho osob na malém prostoru, často prostor pro soustředěné studium není.
V neposlední řadě k učení ve studovnách přispívá chuť studujících trávit čas s přáteli, dalšími studujícími; společný prostor knihovny dává možnost si o studovaném oboru povídat, rozšiřovat obzory a tříbit myšlenky. Ani tento aspekt knihoven nelze pominout. Knihovny v dnešní době nejsou jen centrem vzdělanosti, ale i mezilidského setkávání. Tento důvod je o to naléhavější, o co nedostačuje kapacita kolejí veřejných vysokých škol, kde jsou studovny dostupné.
V podmínkách Prahy se výše uvedené projevuje zejména tak, že jediná velká moderní knihovní budova, Národní technická knihovna (NTK), praská ve švech, a to zejména o víkendech. O nedělích byla donedávna jedinou otevřenou studovnou v Praze.
Když jsem tuto problematiku zmínil na půdě sociální komise akademického senátu Univerzity Karlovy poprvé, na jaře 2023, setkal jsem se s názorem, že nic takového přece není potřeba, každý studuje doma, a že před deseti lety na jedné miniaturní fakultě otevření o víkendech zkoušeli a zájem o to nebyl. Smutné bylo, že podobné názory jsem neslyšel od vedení univerzity, ale od zástupců studujících v senátu. I od členů vedení jsem ale slyšel, že nikdy nebyla řeč o tom, že by Univerzita Karlova měla mít budovu ústřední knihovny, nikdo to nikdy nechtěl a podobně. To patrně proto, že se na UK ke strategickým otázkám nevyjadřují zástupci akademické obce, studujících a zaměstnanců, ale funkcionáři a univerzitní politici, kteří primárně lobbují za zájmy svých fakult, a každá centrální investice znamená potenciálně menší prostor pro investice realizované fakultami.
Za poslední tři roky se diskurz výrazně změnil. Povedla se krátkodobá řešení. Vznikla přehledná mapa studoven Univerzity Karlovy dostupných pro všechny studenty napříč univerzitou. Tři fakulty otevřely své knihovny na zkouškové o víkendu. Univerzita otevřela nonstop studovnu v Centru Krystal pro 50 osob. Fakulta sociálních věcí zpřístupnila svou studovnu i pro studenty z jiných fakult, i když je to stále těžkopádné, protože musí vyplnit formulář na webu, aby někdo manuálně předal jejich data z jednoho systému do druhého.
Jsem rád za dílčí posuny, ale koncepční řešení do budoucna to není.
Praha nutně potřebuje novou moderní velkou knihovnu, jako je NTK. Třeba oprášit návrh na Kaplického blob na Letné, coby budovu Národní knihovny. Univerzita Karlova by měla být zásadní aktér takové investice.
Moderní knihovna není jen o skladování knih
Knihovna v 21. století není jen místem, kde se skladuje knižní fond. Je to především místo setkávání studentů a akademických pracovníků, rozvoje jejich vazeb a mezioborové spolupráce. Místem, kde stovky studentů studují, kde mají přístup ke knižnímu fondu, i elektronickým zdrojům; kde bude k dispozici centrální počítačová studovna; malé týmové studovny nebo zasedací místnosti. Knihovna má smysl i v éře, kdy v některých vědních oblastech dominují e-zdroje. Zdůrazňuji to v „některých“ – pokud se podíváte do studovny právnické fakulty, zde studenti píšící diplomové práce pracují zejména s tradičními knihami.
To vše platí tím spíše, že Univerzita Karlova v současnosti nemá přirozené centrum, Karolinum je vnímáno jako slavnostní prostor pro imatrikulace a promoce. Tímto přirozeným centrem, kde by se setkávali studující i akademici z celé univerzity, by právě knihovna mohla být. Součástí budovy centrální knihovny by proto měla být menza a kavárna. Zní to neuvěřitelně, ale setkal jsem se argumentem, že UK centrální knihovnu nepotřebuje, protože není kampusovou vysokou školou. Myslím si pravý opak: právě proto je potřeba mít centrum, kde se budou setkávat studující z různých vědních oblastí.
Spolu s kolegou Richardem Janečkem z akademického senátu jsme prosadili výzvu sociální komise senátu k vedení univerzity k zařazení přípravy výstavby Centrální knihovny UK do Strategického záměru UK pro roky 2026–2030. Strategický záměr nakonec opravdu obsahuje závazek „Vyhodnotíme studii proveditelnosti a možný přínos výstavby Centrální knihovny Univerzity Karlovy.“ Je to první krok, reflexe toho, že Univerzita Karlova jako největší a nejstarší univerzita v České republice a respektovaná instituce světového formátu si zaslouží mít budovu centrální knihovny tomuto statusu odpovídající.
Autor: Jakub Čech
Příspěvky z rubriky Názory nevyjadřují názory a postoje redakce.
