Když Evropská komise před necelým desetiletím schválila projekt výstavby a vývoje laserových systémů ELI (Extreme Light Infrastructure), dala zelenou první velké výzkumné infrastruktuře za někdejší železnou oponou. Jeden z pilířů této „největší světové laserové laboratoře“, jak ji charakterizoval prestižní vědecký časopis Nature, se v následujících letech podařilo dobudovat ve středočeských Dolních Břežanech. Další v maďarském Szegedu. Třetí, rumunský pilíř má zatím zpoždění.
Nejmodernější výzkumné pracoviště, které zahrnuje také čtyři dolnobřežanské lasery ELI Beamlines s velmi vysokým energetickým výkonem během ultrakrátkých pulzů, láká vědce z Evropy i dalších kontinentů – včetně Američanů a Číňanů. Není pochyb, že se tu rýsuje obrovský potenciál pro výzkum a inovace v samotném Česku, které do budoucna pomohou rozvoji medicíny, vytváření nových materiálů pro stavebnictví a strojírenství nebo poznávání kosmu. Dolní Břežany se podle posledních dohod mají stát hlavním sídlem evropského výzkumného konsorcia (ERIC). To bude celou nadnárodní „laserovou laboratoř“ provozovat a financovat.
Horký brambor
Navzdory tomu byla právě výzkumná infrastruktura v Dolních Břežanech v minulých letech tématem vzrušených politických diskusí. Laserové centrum čelilo pochybnostem, zda bude v Česku možné zajistit jeho udržitelnost bez každoročních výdajů, které by příliš zatížily tuzemské veřejné finance. „Mnozí vnímali ELI Beamlines jako horký brambor, kterým se nechtěli pálit,“ říká Jan Řídký, místopředseda Akademie věd ČR. Od začátku bylo podle něj jasné, že Dolní Břežany musí být součástí širší evropské spolupráce. Bylo nutné najít cestu, jak tuto vizi naplnit.
Obavy vyvolával vývoj v Maďarsku a Rumunsku, kde budování laserových systémů naráželo na komplikace. Bez těchto mezinárodních partnerů by ale nebylo možné vytvořit konsorcium ERIC, do něhož se pak jako účastnické země zapojí i další členové EU včetně těch největších států jako Německo, Francie, Británie či Itálie. U zrodu konsorcia totiž musí být aspoň tři země.
V Maďarsku se část vědců přela s vládou ohledně využívání tamního výzkumného centra pro některé projekty. Tento spor ale nic nemění na tom, že Maďaři už úzce spolupracují s Čechy na vytvoření ERIC. Horší je to s Rumuny – tamní vyhrocený konflikt o budovu, v níž má být umístěn moderní zdroj gama záření, řeší soudy. Zapojení rumunských výzkumných center do konsorcia ERIC se odkládá. Řešení se ale našlo. Rumuny nahradí Itálie. „Místo tří hostitelských zemí tak budou zakládajícími členy konsorcia dvě hostitelské a Itálie jako uživatelská země,“ vysvětluje profesor Řídký. Česko bude mít ve sdružení ERIC dva oficiální reprezentanty – zástupce ministerstva školství i Akademie věd.
Jak upozorňuje Roman Hvězda, zástupce ředitele Fyzikálního ústavu Akademie věd, podíl Česka na financování konsorcia ERIC by měl odpovídat tomu, jak budou tuzemští vědci laserové centrum využívat. Roční rozpočet této výzkumné infrastruktury – postavené zatím na dvou pilířích v Česku a Maďarsku – by měl podle Romana Hvězdy, který je také projektovým manažerem ELI Beamlines, po třech letech fungování ERIC stoupnout ze zhruba 40 milionů eur na necelých 50 milionů. Na Dolní Břežany připadá 20-25 milionů eur. Česko by se mělo na těchto výdajích podílet v prvních třech letech polovinou a později pětinou. Český příspěvek tak při současném kurzu klesne ze zhruba 260 milionů korun přibližně na úroveň 130 milionů korun.
Zahraniční investice do Česka
Přínos ELI Beamlines pro Česko by ale měl být podstatně větší. Provoz zdejšího laserového centra bude z větší části financován ze zahraničí – kromě členských příspěvků ERIC také v menší míře z evropského rozpočtu a také soukromých, firemních zdrojů. „Jde o dlouhodobou zahraniční investici do České republiky,“ zdůrazňuje Roman Hvězda. Dolní Břežany se už dnes stávají „tahounem excelence“, lákají sem „mozky“, vědecké kapacity ze zahraničí, a naopak brání odlivu českých mozků do zahraničí tím, že českým vědcům umožní budovat své vědecké kariéry v tuzemsku. ELI Beamlines se stává referencí, která může přilákat pozornost světa i k dalším tuzemským výzkumným infrastrukturám.
Jan Řídký i Roman Hvězda se shodují v tom, že projekt ELI je ovšem také jakousi „výkladní skříní“ Evropy vůči světu. Z pohledu Bruselu jde o evropský projekt, který posiluje výzkumné kapacity celého kontinentu a láká sem vědce z dalších koutů zeměkoule. Jak upozorňuje profesor Řídký, ELI jako největší laserová výzkumná infrastruktura pro akademický výzkum na světě (ve vojenském výzkumu dominuje americká národní laboratoř Lawrence Livermore) už znamenala velký ekonomický přínos také pro staré členské země Unie ze západní Evropy, které dodávaly část zařízení. Ostatně podobně jako Spojené státy – dva ze čtyř laserů v Dolních Břežanech dorazily z Ameriky.
Francii to nevyšlo
O mnohém svědčí skutečnost, že vybudování evropské „laserové laboratoře“ prosazoval známý francouzský fyzik a nositel Nobelovy ceny Gérard Mourou ve své zemi. Nepodařilo se mu získat dostatečné financování. Češi, Maďaři a Rumuni se pak prosadili díky novému finančnímu modelu – peníze šly ze strukturálních fondů EU určených pro relativně chudší oblasti Evropy. Právě Gérard Mourou se hodlá na využívání laserů ELI významně podílet – vzhledem k výzkumu, který by měl výhledově vést k likvidaci vyhořelého paliva z jaderných elektráren laserem a odstranit tak jeden z největších problémů dnešní jaderné energetiky.
Profesor Řídký připomíná, že už dnes svůj výzkum v Dolních Břežanech realizují další významní vědci. Průlomové poznatky v biologii, chemii a fyzice bude díky zdejším laserům získávat výzkumný tým ELIBIO, který vede maďarský profesor János Hajdú. V jeho týmu budou také zástupci biomedicínského centra Biocev z nedalekého Vestce. Sám Hajdú dříve pracoval jako profesor fotonových věd na Stanfordské univerzitě v USA nebo jako profesor molekulární biofyziky na univerzitě ve švédské Uppsale.
Další „vědeckou celebritou“ v Dolních Břežanech je ruský profesor Sergej Bulanov, vědecký pracovník Japonské agentury pro atomovou energii a expert v oblasti teoretické astrofyziky. Jak poznamenává Roman Hvězda, laserové centrum ELI Beamlines bylo i pro profesora Bulanova natolik lákavým pracovištěm, že se sem přestěhoval až ze země vycházejícího slunce.
Autor: Jan Žižka
Článek vyšel na webu www.export.cz.
