Microscope Valley – mikroskopové údolí. Tuto přezdívku Brna připomíná profesor Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který v minulosti vedl Československou mikroskopickou společnost. Vývoj a výroba mikroskopů podle něj vyžaduje řadu specifických znalostí a je logické, že si tradiční centra jako Brno dál udržují své postavení.
Brněnské firmy podle dostupných informací dlouhodobě pokrývají 30 procent celosvětové produkce elektronových mikroskopů. V jihomoravské metropoli je dnes vyrábí společnosti Thermo Fisher Scientific, Tescan a Delong Instruments, které navázaly na dědictví zkrachovalé Tesly Brno.
Všechno začalo v roce 1947. Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu (UNRRA) tehdy dodala do Československa dva elektronové mikroskopy z Ameriky. Jeden skončil v histologickém ústavu v Praze. Ten druhý doputoval do Brna, do biologického ústavu lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Profesor Aleš Bláha z brněnské techniky tehdy vyzval své studenty, aby se vydali živý exemplář elektronového mikroskopu podrobně prozkoumat. Tehdy se také rodil plán postavit československý mikroskop. A mezi Bláhovými studenty najdeme slavné jméno Armina Delonga.
Tento světově uznávaný fyzik se svými kolegy vytvořil první fungující mikroskop a později, v letech 1961-1990, vedl Ústav přístrojové techniky Akademie věd v Brně.
Vzestupy a pády
Samotnou výrobu mikroskopů převzala Tesla Brno. Jaroslav Klíma, spoluzakladatel firmy Tescan, upozorňuje na širší souvislosti historického vývoje. Důležitou roli hrálo po válce to, že brněnská Tesla potřebovala využít své kapacity a hledala nový výrobní program (předtím se v Brně vyráběla rádia), a že Československo získalo výrobu mikroskopů v rámci „dělby práce“ v bývalém východním bloku.
Československo bylo po dvacet let ve výrobě mikroskopů světovou špičkou, Delongův mikroskop získal ocenění na proslulé bruselské výstavě EXPO 1958. Potíže přišly v sedmdesátých a osmdesátých letech. Jaroslav Klíma připomíná, že výroba trpěla nedostatkem součástek a způsobem fungování Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), kde centrální plánování potlačovalo inovace. Když pak Tesla po sametové revoluci přišla o ruský trh, ocitla se ve smrtelných křečích.
Brno si přesto i v tomto období drželo roli předního vývojového centra. Jiří Očadlík, který stál později u zrodu dalšího výrobce mikroskopů, firmy Delmi, na své předchozí působení v Ústavu přístrojové techniky vzpomíná takto: „Fascinoval mě duch, který tam vládl – vymýšleli jsme nové vynikající věci a soupeřili jsme s nejlepšími centry na světě.“ Jiří Očadlík v rozhovoru pro MF Dnes dále uvedl, že možnosti ústavu přitom byly omezené, protože před rokem 1989 tu bylo embargo na dodávky špičkových technologií ze Západu.
Právě o firmu Delmi byl později velký zájem mezi investory – několikrát změnila majitele i název, ještě v devadesátých letech ji koupil nizozemský Philips. Současným vlastníkem je přední světová firma Thermo Fisher Scientific. Kromě ní a Tescanu dnes v Brně působí také společnost Delong Instruments, u jejíhož zrodu stál bývalý Delongův asistent Vladimír Kolařík.
Tajemství šéfkuchaře
Znalec mikroskopů Pavel Hozák v rozhovoru pro časopis MED shrnul hlavní faktory, díky nimž Brno zůstává i dnes předním světovým centrem mikroskopů. „Šťastná kombinace“ těchto faktorů zahrnuje teoretické zázemí Ústavu přístrojové techniky, praktické know-how z oblasti elektrotechniky a jemné mechaniky, jež rozvíjela Tesla i její nástupci, a také potenciál studentů brněnské techniky, kteří mohou v oboru pokračovat.
Vývoj a výroba mikroskopů podle profesora vyžaduje řadu specifických znalostí a je logické, že si tradiční centra jako Brno udržují své postavení. Pavel Hozák nachází paralelu v gastronomii: „Můžete si v kuchařce přečíst, jak správně připravit určitý pokrm. Stejně ho ale neuvaříte tak jako šéfkuchař.“
Autor: Jan Žižka
Tento článek vyjde v příštím čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie, které se mimo jiné věnuje právě tématu elektronových mikroskopů.
