„Vnímám grant Evropské výzkumné rady (ERC) jako veliký závazek. Je to šance posunout výzkum výše,“ říká lékař a biolog Marek Mráz z brněnského střediska CEITEC o prestižní podpoře ve výši 37 milionů korun.
Ač je mu teprve 34 let, zkušenosti už získával na špičkových institucích: na Mayo Clinic v Rochesteru a od roku 2011 na Kalifornské univerzitě v San Diegu. „Tam jsem začal spolupracovat s profesorem Thomasem Kippsem, což je jedna z výjimečných osobností výzkumu chronické lymfatické leukémie (CLL). V kontaktu jsme stále, ale už vlastně i trochu soupeříme,“ řekl LN Marek Mráz z centra CEITEC při Masarykově univerzitě.
Američan Kipps, hvězda hematoonkologie, má na kontě přes 400 článků, nicméně i mladému Mrázovi, jenž se v roce 2014 vrátil ze San Diega do Brna, přibývají objevné publikace v časopisech světové extratřídy. Jen letos vydal se svým týmem dvě studie v magazínu Leukemia a jednu v Blood, jež vysvětlují, zač je při rozvoji nejčastější leukémie odpovědná molekula CD20 a jaký vliv mají tzv. nekódující RNA.
Mrázovy nápady i zkušenosti letos přiměly Evropskou výzkumnou radu (ERC) k udělení tzv. startovního grantu jako jednomu z pěti vědců bádajících v Česku. Grant má hodnotu 1,5 milionu eur (asi 37 milionu korun) a skupině Mrázových výzkumníků zajistí pětileté nerušené bádání.
„O udělení grantu jsem se dozvěděl na začátku mé dovolené, takže to byla hezká dovolená – měl jsem navíc pocit, že i zasloužená,“ usmívá se docent v kanceláři brněnského centra. CEITEC MU získal takto výsadní grant potřetí v historii: předtím se to povedlo jen biologům Pavlu Plevkovi a Richardu Šteflovi.
„CEITEC považuje za klíčové podporovat růst nových generací lídrů. Marek Mráz, který u nás v roce 2016 vytvořil vlastní výzkumnou skupinu a nyní získal ERC, je příkladem, jak by to mělo být. Z hlediska dalšího vývoje institutu považuji za cíl, aby v horizontu deseti let řešila ERC granty polovina našich výzkumných skupin,“ řekl LN ředitel střediska Jiří Nantl. A dodal, jak jej těší, že výzkumná rada začíná být zřejmě otevřenější k výzkumným tématům orientovaným přímo na problematiku nemocí.
Záhadné pochody v krvi
„Grant vnímám jako velký závazek, je to šance posunout naši vědu o něco výše a začít zajímavé projekty. Vyžaduje to dost přemýšlení, jak peníze co nejlépe využít,“ tvrdí Mráz. Výzkumy hrazené ERC mají být totiž vysoce ambiciózní, mnohdy i riskantní.
K tomu, aby se brněnský vědec, jenž vystudoval jak molekulární biologii, tak medicínu, dobral cíle, mu mají pomáhat tři postdoci a tři doktorandi. Takové spolupracovníky již ve světě hledá. „Prakticky všechny pozice budou otevřené pro zahraniční uchazeče,“ vysvětluje Mráz, jenž také učí na lékařské i přírodovědecké fakultě některé kurzy. Ve své současné skupině už má mimo jiné indickou kolegyni Sharmu, přišel k němu i Brazilec. Ovšem dostat dobré postdoky na Moravu prý stále není hračka – problémy přináší vědcům i vízová politika. „V biologii je konkurence opravdu veliká. Navíc je blízko Vídeň a Praha, atraktivní města, takže se lidé rozhodují i podle toho,“ doplňuje Mráz, jehož k návratu z USA přiměl i dobře přístrojově vybavený CEITEC. Co tedy Mráz za vysoutěžené miliony pořídí? Půlka půjde na mzdy celého týmu, další část pak na potřebné látky, reagencia a vybavení.
To vše má přispět k poznání mechanismů chronické lymfatické leukémie čili nejběžnější formy zhoubného onemocnění krve u dospělých lidí. Překvapivě zůstává stále záhadou, co je jejím spouštěčem; jednotného „viníka“, třeba gen, nenašly ani četné studie genomu sledovaných pacientů. „Choroba vzniká z B-lymfocytů, což jsou buňky, které chrání tělo proti infekci tím, že produkují protilátky,“ nastiňuje Mráz. Jenže lymfocyty se najednou začnou klonálně množit, protilátkový program se jakoby zapne, i když v těle není infekce. A bují nezadržitelná rakovina krve...
Mráze zajímá komplexní proces: takzvané signalizační dráhy aktivující BCR dráhu, interakce buněk, role mikroRNA, ale i důvody, proč je tato leukémie někdy klinicky mírné onemocnění bez nutnosti léčby a jindy velmi agresivní. Aby na to přišel, bude muset připravit i myší modely – jakési živé „avatary“ konkrétních pacientů a na těch bude studovat chování leukémie i její léčbu.
Mezi vědou a klinikou
„Proto je pro nás klíčový přístup ke vzorkům pacientů, které získáme z brněnské fakultní nemocnice,“ říká Mráz a pochvaluje si spolupráci s profesorem Jiřím Mayerem. Ten byl až do loňska děkanem Lékařské fakulty MU a je přednostou Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Mráze, jakožto biologa i lékaře, na této leukémii zajímá již zmíněný rozličný průběh; někdy se chová skoro jako akutní leukémie, jindy po desítky měsíců nepostupuje. Objevuje se hlavně u lidí starších 65 let.
Pokud se hypotézy potvrdí a její taje rozlouskne, výsledky hodlá publikovat v top časopisech oboru: v Leukemii a v Blood. „Nemám moc rád přílišné zahledění na bibliometrii. Existují totiž týmy, které dělají v laboratoři hodně článků, nikoliv dobrých objevů. My se snažíme dělat primárně objevy a věříme, že publikace s tím přijdou přirozeně samy,“ usmívá se Mráz. Nelíbí se mu ani publikační praxe velkých vydavatelů: „Platíme jim vlastně dvakrát,“ říká a myslí jednak hrazení poplatků některým vydavatelům za publikaci článků a pak i za přístup k nim v databázích. Výsledky výzkumu mají být dostupnější.
A co přímé cesty k léku na danou leukémii? Zajímají se o jeho základní výzkum i farmaceutické firmy? „Ve spolupráci s jednou firmou v USA provádíme první lidskou klinickou studii s mikroRNA terapií u leukémií, ale něco takového se povede jen málokdy,“ je si vědom Mráz, že teprve až po důsledném biologickém poznání přicházejí chemici, kteří zkusí připravit účinné látky nebo i vyrobí nové inhibitory takzvané BCR signalizační dráhy, kterou studuje.
Když bádal v Kalifornii, měl v San Diegu – tedy v jakési biotechnologické Mekce – rovněž nabídku přejít do komerční sféry, ale zůstal v akademii. Ve slunné Kalifornii žil několik let, nicméně přiznává, že surfování mu moc nešlo. „Ale nevzdávám to. Zkoušel jsem to zase letos na Srí Lance, kde jsem se o zisku ERC dozvěděl,“ dodává energický lékař, jenž zakotvil v Brně. A pod Špilberkem hledá způsoby, jak pochopit zhoubné děje v lidské krvi.
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 6. října 2018 v Lidových novinách.
Marek Mráz (34) - Lékař a biolog, který od roku 2014 působí v brněnském centru CEITEC MU. Na Masarykově univerzitě vystudoval jak medicínu, tak molekulární biologii. Získával zkušenosti v USA na Mayo Clinic a University of California v San Diegu. V roce 2014 obdržel cenu Evropské hematologické asociace (EHA). Předloni dostal i cenu České společnosti pro biochemii a molekulární biologii. Věnuje se výzkumu chronické lymfatické leukémie. Má titul docenta (2015). Je autorem čtyř desítek studií, jež byly citovány více než tisíckrát.
