Pokud se Jiří Drahoš, končící předseda Akademie věd, 24. března přihlásí ke své vážně zvažované kandidatuře na prezidenta, může počítat se širší podporou. Jsou jí nakloněni lidovci, Starostové nebo přední intelektuálové.
Závod o Hrad naplno odstartuje až 10. března, kdy současný prezident Miloš Zeman ohlásí, zda bude mandát obhajovat, či ne. Jenže to neznamená, že by se ostatní adepti na ostrý výstřel nepřipravovali. Někteří už dokonce „vyběhli“: textař Michal Horáček, lékař Marek Hilšer nebo podnikatel Igor Sládek, jenž zájem oznámil inzeráty v tisku.
Před pár dny vznikla facebooková stránka, která začala propagovat Jiřího Drahoše (67), chemika, jenž osm let vedl Akademii věd ČR. Avizuje i jeho vystoupení v Rádiu Beat, kde vyprávěl o své lásce k blues-rockové vlně a kapelám jako Jethro Tull. A v záhlaví stránky už není Drahoš sám a v saku, jak bývalo zvykem, ale s chotí a v bundě na horách...
Kromě toho vyjde dle informací LN v únoru jeho knižní rozhovor, který s končícím předsedou nevedl nikdo jiný nežli Jiří Padevět – autor úspěšných knih a „průvodců“ po české historii. Rozhodl se už Drahoš pro prezidentskou kandidaturu? „Platí, co jsem vám říkal. Do 24. března jsem předsedou Akademie, ale ano, kandidaturu vážně zvažuji,“ řekl LN Jiří Drahoš, jehož vystřídá profesorka Eva Zažímalová.
Jak uvedl v listopadovém interview, není člověkem politikou nepolíbeným – během svého působení jednal i s premiéry, ministry či poslanci. „Mám osmiletou zkušenost z politiky, samozřejmě ne z té stranické, nikdy jsem v žádné straně nebyl a ani nebudu – s vrcholnými politiky často jednám, ale ,netančím s nimi‘,“ uvedl fyzikální chemik.
„Typově vhodný kandidát“
V posledních letech byl Drahoš nejblíže vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL). „Zatím žádného kandidáta na prezidenta nemáme a počkáme až do té doby, pokud vlastního nepostavíme; jako že to zatím nevypadá... Počkáme, jací kandidáti se objeví a z nich vybereme toho, kdo nám bude nejvíce hodnotově a programově konvenovat. Myslím, že profesor Drahoš je jistě typově vhodný kandidát. Je to člověk, který by se na tu roli hodil, jako i další,“ řekl LN Bělobrádek, předseda KDU-ČSL. Pro lidovce byl stěžejním adeptem expremiér Petr Pithart, jenže nedávno deníku MF DNES sdělil, že už se na náročnou kampaň necítí.
„Naší snahou je, když už jsme schválili přímou volbu prezidenta, aby si lidé měli z čeho vybírat. Pan profesor Drahoš je zmého pohledu velmi úctyhodný kandidát a je to jeden z lidí, kterého bych si jako prezidenta určitě uměl představit. My jsme připraveni podpořit – jak logisticky, tak řekněme politicky – klidně více kandidátů, aby si lidé mohli vybírat. Jiří Drahoš určitě patří mezi ně,“ potvrzuje Petr Gazdík, šéf STAN.
„Vedeme jednání s různými osobnostmi. Je předčasné v této fázi komentovat kandidáty,“ říká předseda ODS Petr Fiala, jenž býval i vědeckým šéfporadcem premiéra. ČSSD a hnutí ANO budou s ohlášením své prezidentské podpory nejspíše dlouho vyčkávat.
Podle informací z Drahošova okolí hodlá pro svoji kandidaturu předně shánět podpisy občanů. „Chce být prezidentem všech, podpora poslanců či senátorů je bonus,“ říká zdroj LN, podle nějž budou peníze shromážděny formou darů na transparentním účtu.
V průběhu kampaně by rodáka ze slezského Jablunkova mohly podpořit i významné osobnosti. „Podpořil bych jeho kandidaturu právě proto, že za něj hovoří jednak výsledky jeho vlastní badatelské činnosti, ale i mezinárodní renomé a schopnost organizovat úspěšnou činnost velkých kolektivů. Jeho charakterové vlastnosti by v případě zvolení nepochybně přispěly k tomu, že náročnou funkci zvládne jak na domácím, tak i mezinárodním poli,“ napsal LN astrofyzik Jiří Grygar, jenž sám figuroval v řadě anket coby adept na prezidentský úřad.
Na veřejnosti není příliš znám
„Určitě bych o Jiřím Drahošovi jako kandidátovi vážně uvažoval, protože se veřejně osvědčil a také by naši zemi dobře reprezentoval,“ míní Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně. Má tedy Drahoš šance? „Záleží přirozeně na tom, jaké a kolik podobných osobnosti bude kandidovat a usilovat o určitý typ voliče; pokud by byl sám, má vyšší šanci. Ovšem na veřejnosti není takřka znám. Není živou součástí debat, které se vedou – v tom je jeho nevýhoda. I ti lidé, kteří sledují politiku, dosud nevědí, jaké názory zastává,“ myslí si politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého.
Slova astrofyzika dr. Jiřího Grygara * Pokud se Jiří Drahoš rozhodne kandidovat na prezidenta ČR, tak jeho kandidaturu rozhodně podpořím. Znal jsem jeho jméno od doby, kdy jsem se dozvěděl, že je členem prestižní Academie Leopoldina, kde z českých vědců máme jen dvě osobnosti. * Očekávám, že Drahoš by oslovil zejména mladou generaci, jež by v něměla záruku, že prezident bude podporovat úsilí o co nejvyšší úroveň vzdělanosti. * Čtvrtá technická revoluce buší na dveře a rozhodne o tom, které země na proměně nejvíce získají a v nichž bude radost žít i pracovat.
Článek vyšel dne 21. ledna 2017 v Lidových novinách
