Věda je z podstaty hodně mezinárodní. První výsledky z nového profesního portálu ResearchJobs.cz ale ukazují, že české veřejné vysoké školy a ústavy loví hlavně Čechy. Na jeden inzerát publikovaný v angličtině připadají tři v češtině.
Martin Víta je doktorským studentem informatiky. Od loňského srpna provozuje též webové stránky, jimž dal název ResearchJobs.cz, tedy „Výzkumné pozice v ČR“. Stránky automaticky monitorují přes 220 zdrojů z českých univerzit, ústavů Akademie věd a dalších institucí – typicky se jedná o úřední desky.
„V případě, že se objeví nová pozice, manuálně ji zkontrolujeme a zařazujeme... V poslední době nás čím dál častěji kontaktují jednotlivá pracoviště s prosbou, zda bychom tu či onu pozici nevystavili a nepropagovali. A to nejen z vysokých škol a veřejných výzkumných institucí, ale už i z firem,“ řekl LN Martin Víta.
Provozovatel zjistil z nasbíraných údajů nejednu zajímavost. „Sledujeme i jazyk inzerátů. Omezíme li se na pozice na veřejných vysokých školách a výzkumných institucích, pak na jeden inzerát publikovaný v angličtině připadají zhruba tři v českém jazyce,“ říká Víta. Netroufá si z tohoto poměru vyvozovat závěry, ale „špičková“ vědecká centra a univerzity by – kromě pár lokálních oborů typu české historie – měly lovit spíše v mezinárodních vodách. V akademické komunitě se dlouho hovoří o problému inbreedingu, „sebeplození“ pracovníků na témže pracovišti s týmiž návyky a s ustrnulým myšlením. Češtinou omezená inzerce míst je další bariérou v internacionalizaci.
Víta během pár týdnů spustí analogický web v angličtině, jenž se zaměří čistě na potenciální zahraniční uchazeče o práci u nás. „Česko začíná být pro řadu výzkumníků zajímavou destinací. Pilotně se zaměříme na propagaci v Portugalsku,“ dodává mladý informatik, jenž byl na stáži v Portu a má tam kontakty. Vědu ve Středomoří nyní navíc sužuje ekonomická situace a ze zemí, jako je Portugalsko, Španělsko či Řecko, odcházejí nadějní vědci, pro něž není doma řádné uplatnění...
Zato Česko investovalo desítky miliard korun do výzkumných center, která vyrostla od Plzně po Ostravu. Za unijní peníze se střediska vybavila moderní technikou, logicky poptávají bystré mozky. Centrální adresa, kde by si kandidáti vybírali z nabídek v oboru, by se hodila všem stranám: jak ústavům, tak badatelům.
„V období od loňského 10. srpna do 10. dubna prošlo naším webem už 1555 inzerátů z veřejných vysokých škol a výzkumných institucí. Počet nabízených pozic byl však o něco vyšší, neboť v některých inzerátech je propagováno hned několik pozic. Počty inzerátů ze strany výzkumně orientovaných firem se počítají na desítky,“ doplňuje Víta.
Nejvíce inzerátů – více než třetina – pochází z výzkumně silné Prahy (33,7 procent). Druhý je Jihomoravský kraj (19,3 procenta), kde vznikla nová vědecká centra, jako třeba pětimiliardový CEITEC. Ještě dražší bylo laserové centrum ELI, které sídlí v Dolních Břežanech spolu s dalším ústavem HiLASE a v nedalekém Vestci za Prahou je také biovědní BIOCEV. I díky tomu měl Středočeský kraj na profesním webu třetí nejčastější nabídky z celé České republiky.
Nabídka i poptávka
„Tento projekt moc podporuji. Je důležité chodit za nabídkami na jedno místo. Líbilo by se mi, kdyby přibývaly nabídky z firem, ale i poptávky,“ řekla LN Rut Bízková, která nově vede Středočeské inovační centrum. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2015 bylo ve výzkumu a vývoji zaměstnáno 34 tisíc osob na vysokých školách a dalších 17 tisíc v tzv. vládním sektoru. Na tento akademický segment se web zatím soustředí, přestože počítá i s rozšířením o firmy; tuzemské podniky zaměstnávají asi 49 tisíc vývojářů.
Autor: Martin Rychlík
Text vyšel 19. 4. 2017 v Lidových novinách
