Mendelův rukopis, který je zakladatelským dílem genetiky, našel domov ve starobrněnském opatství a muzeu. Loni Lidové noviny upozornily, jak tato vědecká památka nesmírné hodnoty putovala bez povolení do zahraničí.
Není mnoho textů, které by podobně významně ovlivnily lidské vědění. A ještě méně takových se může pochlubit tak těsnou vazbou k jednomu místu.
Zakladatelské dílo genetiky, tedy rukopis Mendelovy práce Versuche über Pflanzen-Hybriden z roku 1865 (česky Pokusy s hybridy rostlin), takový skutečně je. Od včerejška je práce geniálního augustiniána bezpečně uložena tam, kde vznikla – ve starobrněnském opatství.
Není to až taková samozřejmost, jak by se snad zdálo. Zmizel totiž odtud už vícekrát. Po roce 1945 byl vyvezen z Československa, aby se po dekádách objevil v Německu. Po nezměrném úsilí diplomacie, kněží i akademiků se až v roce 2012 dostal zpět do Brna, kde jej Gregor Mendel sepsal. Jak ale loni Lidové noviny zjistily, cenný manuskript byl patrně na jaře 2015 potají odvezen znovu, tentokrát do Vídně. Došlo k tomu bez svolení českého státu, nicméně za součinnosti řady lidí se revoluční spis o křížení hrachu navrátil domů – do bezpečnostní schránky Mendelova muzea v Brně. Rukopis totiž patří brněnskému opatství řádu svatého Augustina, který jej Mendelovu muzeu zapůjčil.
Originál tam je ode dneška k vidění, zároveň se otevírá Muzeum starobrněnského opatství. Obě instituce hodlají úzce spolupracovat. „Pro naše muzeum je to asi největší možná událost. Zpřístupnění Mendelova rukopisu bylo naším velkým cílem a jsem rád, že se to zdařilo. Je to jako vystavit rukopis Einsteina, Darwina, Newtona, tedy jakéhokoliv génia z naší minulosti... Nejen Brno a Česko, ale celý svět má jedinečnou možnost vidět geniální práci a téměř se dotknout počátků jednoho z vědních oborů,“ řekl Lidovým novinám Ondřej Dostál, ředitel Mendelova muzea, jež spadá pod Masarykovu univerzitu. I proto se v tamních prostorách konají mimo jiné mendeliánské přednášky, které už do Brna přilákaly přes tucet nobelistů!
O cenný artefakt bude řádně pečováno. Vitrína je uzamčena čtyřmi klíči, jež budou mít v držení zástupci Masarykovy univerzity, brněnského biskupství, města Brna a kraje. „Manuskript bude vystavován v delších časových intervalech. Vzhledem k důležitosti dokumentu jej budeme pravidelně kontrolovat – a tehdy bude nepřístupný. Při výjimečných příležitostech bude možná vystaven i mimo muzeum, ale to záleží na dohodě se starobrněnskými augustiniány,“ říká ředitel Dostál.
Titíž řeholníci přichystali novou expozici, která přibližuje umělecké sbírky a dějiny opatství, táhnoucí se do 14. století. „Je to pro nás velký okamžik, jelikož můžeme zpřístupnit naši historii a náš vztah k tomuto městu,“ uvedl otec Jan Biernat, působící v Brně.
Mendel je znám hlavně vědcům; ve světě je pojmem. Jsou na něj spolubratři pyšní? „Samozřejmě, je to otec genetiky! Vážíme si vzdělávání, podporujeme jej a Mendel je pro nás nejvýznamnější vědecký augustinián na světě. Vždyť jedna třetina z našich škol nese ve světě jméno po Mendelovi. I ve Španělsku, odkud pocházím, máme tři školy s jeho jménem, v Brazílii je také Colégio Mendel. Ale v Česku je bytostně spjat právě s brněnským klášterem,“ řekl loni Lidovým novinám Juan Provecho, delegát-provinciál pro ČR.
Autor: Martin Rychlík
Článek byl zveřejněn 2. 2. 2018 v Lidových novinách.
