Možná jsme si v Česku zvykli až moc fňukat. Měli bychom tedy vědět, jak vypadá skutečný průšvih – třeba i ve financování vědy. Není to tak dávno, co byla Brazílie jako součást uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) považována za rychle se rozvíjející ekonomiku, jakéhosi jihoamerického jaguára. Jenže přišla rána: těžká recese.
Bolestně to pociťují brazilští badatelé. Jen za poslední tři roky se vědní rozpočet v Brazílii snížil o čtyřicet procent a zlepšení hned tak nepřijde. Hovoří se totiž o fixaci rekordně nízkého „budgetu“ na celé dvě dekády! „To bude konec vědy v Brazílii,“ varuje fyzik Luiz Davidovich, předseda Brazilské akademie věd, jenž spolu s představiteli univerzit a výzkumných center píše dopisy, kam jen může – samozřejmě i prezidentovi Michelu Temerovi. Pro dokreslení: Brazílie je sedmá, respektive osmá největší ekonomika světa, záleží na zvolených kritériích. Rozpočet pro výzkum, vývoj a inovace (navíc do resortu nově přibyly i telekomunikace) činil v letošním roce 4,6 miliardy realů čili asi 35 miliard korun. A to je, při započtení inflace, nejméně peněz za deset let. Jak v říjnu uvedl časopis Science, zpožďuje se nebo stojí i stavba synchrotronu Sirius.
Situace je nejistá. Co dál? „Jak už někdo řekl, v Brazílii je i minulost nepředvídatelná,“ vyjádřil se Davidovich. Každopádně jeho kolegové odcházejí už dnes, míří za stabilitou. Nejlidnatější zemi Latinské Ameriky s 207 miliony obyvatel patří podle žebříčku Nature Index, jenž hodnotí základní výzkum států dle článků v nejlepších přírodovědeckých časopisech, 23. místo na světě (za 219,71 bodu). Česku náleží 26. příčka (za 140,31 bodu). S příslibem české vlády navýšit vědecký rozpočet na 32,7 miliardy ročně – už srovnatelně s tím brazilským – se dá čekat i „přibližování“ výsledků... Ale kdo ví.
Ještě před Vánocemi dostali nečekanou nadílku britští vědci. Premiérka Mayová jim sdělila, že mohou ve výhledu do roku 2021 počítat s extra 4,7 miliardami liber (151 miliard korun). Těžko to číst jinak než jako záplatu za nejspíše ztracené unijní prostředky po reálném brexitu, poněvadž britské univerzity a ústavy patří – vzhledem k jejich vysoké kvalitě–mezi nejúspěšnější příjemce z eurofondů (včetně štědrých grantů ERC).
Jak píše nejnovější magazín Nature, peníze nejsou vše: nejistou budoucnost má ve Spojeném království značná část z 31 tisíc výzkumníků, kteří pocházejí ze států EU. Není vůbec jasné, zda budou moci v zemi zůstat (nemají buď dostatečně dlouhý pobyt přes pět let, anebo nesplní podmínku ročního příjmu nad 30 tisíc liber). Cizinci z Evropské unie představují šestinu z vědeckých pracovníků působících ve Velké Británii; v biologických, matematických a fyzikálních oborech tvoří dokonce téměř čtvrtinu (přesně 23 procent). „Pokud budou muset odejít, základní výzkum v těchto disciplínách to zasáhne víc než jinde,“ předvídá prestižní časopis.
Článek vyšel v Lidových novinách 19. 12. 2016.
