Masarykova univerzita udílí osvědčení výrobkům, jež zvládnou polární podmínky. Známku získaly první dva.
Přírodovědci, kteří pracují v náročných podmínkách Antarktidy, nemohou v terénu chodit v žádných obyčejných botách. Musejí mít odolné odění, spolehlivé přístroje i vybavení. Na to vsadili vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Pavla Kaplera z geografického ústavu, jenž se stará o projekty české antarktické stanice na ostrově Jamese Rosse, napadlo, že v terénu ozkoušené věci jsou zajímavé i pro firmy. A to jak vývojově, tak reklamně.
Vědci proto ve spolupráci s univerzitním Centrem pro transfer technologií (CTT) připravili program, na jehož konci je udělení známky Testováno v Antarktidě.
„Máme za sebou první rok testování. Do prvního ročníku se nám přihlásily tři firmy. První už známku dostala, druhá ji brzy dostane a třetí ne,“ řekl LN Kapler. Třetí výrobek, který měli polárníci s sebou, se neosvědčil; v mrazu neuspěl. Masarykova univerzita si předsevzala, že svůj „štempl“ bude udílet jen opravdu kvalitním produktům. Kdo první uspěl?
Byly to trekové boty Predátor GTX od české firmy Prabos Plus ze Slavičína. „V expedici je nosilo sedmnáct osob, devatenáct lidí zase mělo termoprádlo od výrobce VÚB,“ říká Kapler. Právě oblečení, jež udržuje komfortní teplotu, odvádí pot a ani po několika dnech nezapáchá, je druhým výrobkem s polárním glejtem.
Otestováno sedmnácti vědci
„Známku budeme pro konkrétní boty marketingově i využívat,“ řekl LN Juraj Vozár, ředitel Prabosu. Podle něj je daný typ určen pro ještě vyšší, extrémnější teploty, než jaké vládnou kolem české stanice J. G. Mendela. Během letošního ledna až března tam bylo mezi 15 stupni pod nulou až po patnáct stupňů Celsia. Zásadní však je hlavně nepromokavost.
„Většina hodnotitelů se shodla na tom, že obuv je dobře, až nadprůměrně voděodolná,“ uvádí se ve výsledcích prvního antarktického testu na webu Testovánovantarktidě.cz.
Firma chce příště vybavit expedici lehčí obuví; nebrání se další spolupráci, protože terénní poznatky může využít i pro vývoj nových modelů. „Pro příští rok už projevilo zájem asi deset firem,“ říká Pavel Kapler. Nejde už jen o obuv nebo odění, ale i dost věcí z oboru nanotechnologií. „Budeme asi testovat aditiva na bázi nanotechnologií do paliv pro naše generátory. Velmi nás zajímají možné úspory a snížení emisí. Další věcí jsou třeba inteligentní tkaniny, konkrétně velmi tenká vyhřívaná prostěradla,“ dodává český polárník, že právě takovému produktu může razítko s doporučením Masarykovy univerzity na trhu prospět.
Další mise vědců, kteří na jihu planety zkoumají klimatické změny i živočišné druhy, začne jako každoročně na konci prosince. Potrvá tři měsíce, během nichž projdou věci zátěžovými zkouškami. „Výsledky testu následně vyhodnocuje CTT, aby bylo rozhodnutí o udělení známky nezávislé na testujících,“ vysvětluje princip rozhodování o udělení či neudělení certifikátu Jana Daňková. Škola si v červnu registrovala i anglické logo Tested in Antarctica.
„Zpočátku se naše CTT domnívalo, že postačí česká známka, ale stále více firem má zájem též o značku pro Evropu. Uvažujeme také o podobné známce pro celý svět,“ dodává Kapler s kolegy.
Získané peníze jsou určeny na podporu základního výzkumu. „Může se ale stát, že s nějakou firmou najdeme téma i pro aplikovaný výzkum,“ uzavírají vědci.
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 17. července 2018 v Lidových novinách.
