Tímto článkem reaguji na nedávné mediální příspěvky, které říkají, že mě není dost vidět. Byť pravidelně komunikuji novinky / priority mého úřadu na sociálních sítích a webových stránkách, chtěla bych shrnout svou dosavadní práci v rámci této vlády. Za ty dva roky je toho opravdu hodně.
Napsali jsme nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Jeho stávající verzi se za posledních 22 let nepodařilo nikomu ani pořádně novelizovat, natož takto významně rekodifikovat. To, že v tuto chvíli prochází náročným připomínkovým řízením, bylo očekávané a ani tomu u takto komplexního zákona nemůže být jinak. Udrželi jsme stabilní financování výzkumu z národních prostředků v podmínkách, ve kterých ostatní kapitoly státního rozpočtu klesají, s výjimkou sociálních věcí a obrany, kde je v obou případech navýšení stanovené zákonem. Posunuli jsme prioritní zaměření veřejné podpory na výzkum ke strategickým technologiím. Sestavili jsme ambiciózní reformu transferu znalostí, jejímž cílem je zvýšit ekonomickou a společenskou hodnotu, kterou nám věda přináší. Reforma, kterou jsme spolu s premiérem prezentovali v lednu tohoto roku, má ohlas i v zahraničí – s Evropskou komisí v tuto chvíli rozvíjíme spolupráci v několika směrech. Zaměřili jsme se i na zlepšení podmínek lidí ve vědě, zejména doktorandů, jejichž garantovaný příjem se díky novelizaci vysokoškolského zákona významně zvýší.
Reforma transferu znalostí z výzkumu do praxe má za cíl posunout českou vědu od přílišného zaměření na publikační činnost k mnohem vyššímu uplatnění výsledků výzkumu v praxi: zjednodušeně řečeno, naše ekonomika má stát na inovacích, má být poháněná vědou. To se dnes moc neděje. Mezi startupy jich jen hrstka pochází z akademického prostředí. Reforma se zaměřuje na změnu kultury na univerzitách, například skrze revizi metodiky hodnocení výzkumných organizací, ale neomezuje se zdaleka jen na tuto oblast. V rámci reformy zlepšujeme i podmínky pro startupy (akademické spin-offy) například prostřednictvím zaměstnaneckých akcií či daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Nebýt mé intervence a jednání s ministerstvem financí, daňové odpočty jako základní pilíř nepřímé podpory výzkumu a vývoje ve firmách by už byly zrušeny. Naproti tomu dnes připravujeme změny, které jejich využití naopak podpoří a zpřístupní je i menším firmám. Dále jednáme s Evropskou investiční bankou i českými bankami o zřízení investičního fondu pro transfer. S Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství pracujeme na zvýšení četnosti a zlepšení fungování profesních doktorátů. Jezdíme do krajů, abychom s místními zástupci inovačního a transferového ekosystému diskutovali o možnostech propojení a posílení kapacit pro transfer. Připravujeme zákon o správě veřejných dat, který umožní využívat podrobná data z různých databází k výzkumným účelům i k lepší tvorbě veřejných politik. Ve střednědobém výhledu státního rozpočtu již dnes počítáme s posílením programů pro ověření technologií v praxi, a to i v návaznosti na projekty základního výzkumu, kde obvykle vznikají ty nejprůlomovější inovace.
To jsou všechno velká témata důležitá pro naši budoucnost. Ve všech jsme dosáhli významného pokroku a všechna můžeme dotáhnout v průběhu následujícího roku do trvalé kvalitativní změny. A to vše přesto, že nemám ministerstvo o stovkách úředníků, dokonce žádné ministerstvo, protože nebyla ochota ze začátku mandátu naší vlády otevřít kompetenční zákon, aby se pozice ministra pro vědu, výzkum a inovace oddělila od gescí MŠMT či MPO. Můj tým činí dohromady 15 lidí včetně dvou náměstků. Na Úřadu vlády mám k dispozici jednu odbornou sekci, která poskytuje primárně podporu Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace, jíž předsedám.
Věda je dnes globální tržiště a státy soupeří o ty nejlepší vědce. Pro špičkovou vědu jsou tím nejdůležitějším špičkoví lidé. Je tedy nutné jim vytvořit takové podmínky, aby byli motivováni dělat vědu v Česku. Připravili jsme – a vláda schválila – koncepci podpory excelence, která je v různých nástrojích podpory těch nejlepších vědců zahrnuta již do návrhu rozpočtu na příští rok. A začít musíme už u doktorandů. I proto jsem se stala spolugestorkou vysokoškolského zákona, který aktuálně zdvojnásobuje stipendium pro doktorandy bez pracovního úvazku. Současně řeším s ministerstvem práce a sociálních věcí započítání let úspěšně ukončeného doktorandského studia pro výpočet důchodu či započítání jako plnohodnotné praxe, které by umožnilo adekvátní výpočet platů při vstupu do státní správy.
Velkým hendikepem české vědy je i fakt, že v ní je málo žen (pouze 27 %). Iniciovala jsem proto vznik grantového schématu pro návraty po rodičovské na Grantové agentuře ČR. Kromě toho se s ministry Jurečkou a Bekem snažíme napravit i situaci doktorandek, které školy nevedou jako zaměstnankyně, a proto nemají nárok na mateřskou. Pro tuto skupinu chystáme speciální dávku.
Závěrem bych chtěla vyzdvihnout jednu z mých rozpočtových priorit, podporu výzkumu strategických technologií – umělé inteligence, čipů a kvantových technologií. Tyto technologie nejsou vybrány náhodně. Jsou to oblasti označené Evropskou komisí jako nutné pro strategickou odolnost evropské ekonomiky. EU se tímto snaží minimalizovat závislost na externích dodavatelích a zdrojích. To může být zvláště kritické v době mezinárodního napětí nebo hospodářských krizí (například výpadek dodávek čipů do automobilů v období pandemie covid-19).
Cílem mnou navržené podpory výzkumu v těchto oblastech je zejména udržet u nás špičkové odborníky na dané technologie a ještě více výzkum propojovat s byznysem. Podpora výzkumu však musí být zasazena do širšího kontextu. Tyto technologie mají značné požadavky nejen na vědu a výzkum, ale samozřejmě na školství, průmysl i dopady na bezpečnost (kyberbezpečnost, obranné využití technologií). Svůj tým jsem proto nasadila na tvorbu Národní čipové strategie a Národní kvantové strategie. Také jsme se zapojili do aktualizace Národní strategie pro umělou inteligenci.
Tolik tedy výběr z mých aktivit z pozice ministryně pro vědu, výzkum a inovace.
Autorka: Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace
Zdroj: Úřad vlády ČR
Příspěvky z rubriky Názory a komentáře nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Úřad vlády ČR
