Letošní grantové výzvy Grantové agentury ČR (GAČR) přinesly několik novinek, které rozproudily intenzivní debatu ve vědecké komunitě. Přečtěte si komentář Michaela Komma ze spolku Věda žije! k plánovaným úpravám.
Mezi kritizované novinky patří omezení u žadatelů o projekty Junior Star, které mají stimulovat rozvoj nových výzkumných skupin. Z této výzvy jsou vyloučeni žadatelé, kteří již v minulosti dostali projekt podobného typu – např. projekt PRIMUS na Univerzitě Karlově nebo Lumina quaeruntur na Akademii věd ČR. Na první pohled jde o logický krok – proč by měl mladý výzkumník čerpat hned několik projektů na rozvoj své skupiny? Hned na druhý pohled se ale ukazuje řada komplikací.
Nějakou formu podpory začínajících vědců má asi každá výzkumná instituce, která to s vědou myslí vážně, ovšem ne vždy je tato podpora formalizovaná do podoby projektu. Ty instituce, kde tato podpora nyní probíhá méně oficiálně, se letos dostaly do významné výhody – budou schopné dodávat kandidáty na řešitele Junior STAR, kteří benefitují z podpory domovské instituce (což se odrazí například v jejich publikační činnosti nebo možností doložit schopnost vést tým), aniž by byli ze soutěže diskvalifikování jako jejich kolegové z institucí, kde je tato podpora zavedena oficiálně. Vzniká tak silná nerovnost mezi jednotlivými institucemi.
V úvahu ale připadají i další scénáře – například mladý vědec či vědkyně v zahraničí v minulosti dostal ERC start grant na rozvoj skupiny a následně se z nějakého důvodu rozhodne přesunout do ČR. Takoví lidé většinou mají české vědě hodně co nabídnout, ale grantová agentura jim staví do cesty bariéry. Není divu, že si tento krok GAČR vysloužil kritiku ze strany českých Czexpats.
Druhá, méně mediálně propíraná novinka, se týká etické integrity řešitelů projektu. Stručně řečeno, o projekty nesmí žádat osoba, která se v minulých 5 letech dopustila „porušení etických norem“. Pokud se navíc řešitel dopustí „porušení zásad etické vědecké práce“ v průběhu projektu, může mu být předčasně ukončen. Opět to na první pohled působí logicky – proč by měli granty dostávat lidé, kteří „fejkují“ data do publikací, jak se v nedávné době odhalilo například na Mendelově univerzitě v Brně nebo na UPOL v Olomouci? Ovšem delší zamyšlení nad tímto nápadem opět přináší více otázek než odpovědí.
V ČR není žádný obecně zavedený etický kodex popisující „etické normy“. Stejně tak neexistuje žádný centrální orgán, který by posuzoval dodržování těchto norem. Každá instituce si toto řeší po svém, a přestože v obecné rovině jde všem o totéž, jednotlivé etické kodexy mezi sebou vykazují značnou variabilitu, stejně jako se liší přísnost jednotlivých etických komisí. Navíc není běžné, že by se výsledky práce etických komisí zveřejňovaly, a byly tak přístupné grantové agentuře. Není tak vůbec jasné, jak chce GAČR tuto oblast dozorovat – vytvoří si vlastní etickou komisi a vlastní kodex, jehož dodržování bude od žadatelů vyžadovat? Nebo bude vycházet z činnosti jednotlivých etických komisí a dotazovat se na případné prohřešky jednotlivých řešitelů? Nebo bude řešit jen případy, které prosáknou do médií?
V praxi toto opatření může vést k velice vyostřené situaci v rámci akademické obce. Představme si, že GAČR zveřejní výsledky projektové výzvy se jmenným seznamem 15 % vybraných podpořených řešitelů. Zbylých 85 % neúspěšných řešitelů bude vědět, že pokud se jim na někoho z úspěšných žadatelů podaří najít něco neetického, tak tím statisticky zvýší šanci na podpoření vlastní projektové žádosti. Na to, co pak může nastat, se z jedné strany dá nahlížet jako extrémní formu sebe-očišťujícího procesu místní vědecké komunity. Na druhou stranu se to zároveň může velice lehce zvrhnout ve velice toxické prostředí.
Další problém spočívá v tom, že se vědci nové podmínky grantů dozvídají až ze zveřejněné zadávací dokumentace. To jednak v některých případech vede ke zcela zbytečné ztrátě času (je dobrou praxí si návrh projektu připravit před zveřejněním projektové výzvy, následná lhůta na podání projektu je poměrně krátká) a zároveň to zcela nesmyslně vyhrocuje diskusi o parametrech výzev – místo ladění formulací teď někteří vědci žádají zrušení celé výzvy.
Domyslelo všechny tyto důsledky nových opatření vedení GAČR? Vypracovalo si studii jejich dopadů? Nejspíš ne, jinak by je těžko realizovalo v současné podobě. Jejich počínání ze všeho nejvíce připomíná košilatý vtip o dvou slepých pilotech, kteří jsou schopní odstartovat jenom díky tomu, že pasažéři jejich letu začnou křičet, když se letadlo přiblíží ke konci ranveje. Je to průzkum bojem, při kterém ale krvácejí jiní - často mladí vědci, kteří se snaží přetvořit svoje myšlenky do vědeckých objevů a zajistit si podmínky pro svoji další práci.
Autor: Michael Komm
Komentář nijak nevyjadřuje názory a postoje členů redakce.
Michael Komm
Michael Komm je ze zabývá fyzikou plazmatu, je zakládající člen a místopředseda spolku Fórum Věda žije!
Na portálu Vědavýzkum.cz si k tématu můžete přečíst dále reakci GA ČR na vznesenou kritiku a otevřený dopis spolku Czexpats in Science k zadávací dokumentaci JUNIOR STAR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Michael Komm
