K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?
„I vědkyně můžou být sexy! Jadernou inženýrku, bioložku nebo specialistku přes umělou inteligenci si asi představíte jako chlapa převlečeného za ženskou. Jde ale jen o předsudky. Tyto ženy je rozhodně boří,“ začínal článek, který loni v srpnu vyšel v časopise Blesk pro ženy.
Proč stále přetrvávají taková klišé a jak má vypadat vědkyně? Naprosto jakkoliv! Na první pohled ji nijak nepoznáte. Když ale do fotobanky nebo internetového vyhledávače zadáte toto slovo, naleznete vysmáté ženy v bílých pláštích, jak přes ochranné brýle hledí na barevné baňky nebo do mikroskopu. Kde jsou ale fyzičky, matematičky, filozofky, socioložky, psycholožky, teoložky, pedagožky a mnoho dalších vědkyň?
Ženy vědkyněmi jsou a chtějí být
Měsíc před Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě jsem denně na sociálních sítích zveřejňovala profil jedné vědkyně s cílem ve stručnosti představit, čemu a proč se ve svém výzkumu věnuje.
S každou vědkyní jsem si ohledně toho vyměnila několik zpráv či e-mailů. Ani jednou se mi nestalo, že by některá nechtěla. Naopak, nejčastější reakcí bylo: „Děkuji, že to děláte, bude mi velikou ctí.“ Takže tradované výmluvy, že „o vědkyních se moc nemluví, protože nechtějí komunikovat“, neobstojí.
Bylo ale znát, že se více obávaly možné kritiky za přílišné zjednodušení. Stručnost a jednoduchost však příspěvky na sociálních sítích přímo vyžadují, a tak jsme trpělivě hledaly kompromisy.
Obrovskou radost mi dělalo i množství soukromých zpráv a e-mailů, kde i muži-vědci (a to i na velmi vysokých pozicích) sdíleli nadšení z tohoto projektu, „že se každé ráno těší, kdo bude tou další vědkyní“ a posílali tipy na své kolegyně, které bych měla určitě zařadit.
Neviditelné vědkyně, viditelné ženy
Všimli jste si, že se z většiny zpráv dozvíte, že „vědci objevili“, ale přitom v drtivé většině týmů byla i žena? Generické maskulinum „vědci“ je sice pravopisně správně, ale i tato drobnost přispívá k rozdílnému vnímání a postavení žen ve vědě. Stále se stává, že tu pomyslnou smetanu vědeckých úspěchů slíznou muži, kteří zastávají většinu vedoucích pozic a jsou mnohem častěji zváni do médií či diskuzních panelů. Dokládají to i statistiky, které pravidelně zveřejňuje Národní kontaktní centrum – Gender a věda.
Zastoupení žen (červeně) na vysokoškolských a akademických pozicích. Zdroj: NKC – Gender a věda.
Zbytek článku si můžete přečíst v blogu Pavly Hubálkové zveřejněném na Aktuálně.cz.
Autorka: Pavla Hubálková
