Parazita, který vyzrál na genetickou chybu, objevili čeští vědci v ploštici z Českého ráje. O jejich překvapivý nález ihned projevili zájem lékaři i zahraniční investoři, protože by mohl pomoci s léčbou některých vrozených nemocí. Vítejte u dalšího přehledu vědy s českou stopou. Tentokrát se můžete těšit i na zmínku o možné revoluci ve svícení či algoritmech, které pomáhají odhalovat hudební podvodníky.
Prvok, který přelstil genetickou gramatiku
Č.ští .ědci rozluštili g.n.tický kód no.ého pr.oka. Tato věta je na první pohled plná chyb stejně, jako genom nově popsaného prvoka, kterého objevili čeští vědci. Pokud si gen představíme jako větu, jež nese informaci a začíná velkým písmenem a končí tečkou, pak měl tento prvok zemřít, protože jeho věty obsahují chyby – tečky navíc.
Prvok ale přežil, protože si rychle vyvinul překladač – klíč ke genetické šifře, díky němuž pozná, která tečka znamená vynechané písmenko a která skutečný konec věty. Jde o mechanismus, jež by mohl najít uplatnění při léčbě některých dědičných onemocnění. Zájem o ryze český výzkum, který se dostal i na titulní stranu jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature, již projevili i zahraniční investoři.
Nově objevený a popsaný bičíkovec Blastocrithidia nonstop si vyvinul unikátní mechanismus šifrování genetického kódu. Foto: Jan Votýpka, Biologické centrum AV ČR.
Dr. Nod aneb Jak odhalit mutace, které vedou k rakovině
Lidský genom si lze představit jako knihovnu, která obsahuje návod (kód) k výrobě všech proteinů potřebných pro fungování lidského těla. Kromě toho ale obsahuje i velmi mnoho „prázdných stránek“ – takzvaných „nekódujících sekvencí“. Ty jej tvoří dokonce z celých 98 procent. Některé chyby (mutace) v genomu vedou k rakovině a výzkum se doposud zaměřoval především na tu jeho nepatrnou část, která nese „návody“.
Výpočetní bioložka Markéta Tomková je ale nyní první autorkou studie, jež popisuje strategii a metodu, díky níž by bylo možné pátrat po rizikových mutacích i v obrovském množství nekódujících sekvencí.
Budeme jednou svítit enzymy?
Vědci z brněnského výzkumného centra RECETOX ve spolupráci s francouzskými kolegy rozlouskli čtyřicet let trvající záhadu – objasnili mechanismus, díky němuž svítí enzymy luciferázy. Využili k tomu mořského žahavce Renilla reniformis. Ve výzkumech pokračují a doufají, že se jim jednou podaří touto cestou nahradit dnešní žárovky.
Ukázka svícení luciferázami v laboratorních podmínkách a model vazebného centra enzymu. Foto: RECETOX MUNI.
Další české stopy ve vědě:
- Které melodie gregoriánských chorálů jsou skutečně původní a které si lidé v průběhu staletí „dobarvili“? I na to hledá odpovědi nový projekt Genome of Melody, který vede Jan Hajič mladší z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Využívá při tom výpočetních algoritmů, jež byly původně vyvinuty pro potřeby bioinformatiky.
- Další česká družice krouží vesmírem! Hned zkraje roku, 3. ledna odpoledne, byla na oběžnou dráhu Země vynesena v pořadí už 12. družice s českou vlajkou – BDSAT-2. Do kosmu ji vyslala moravská společnost BD Sensors ve spolupráci s výzkumným centrem CEITEC a Spacemanic. Planetum Praha u té příležitosti pořádalo livestream.
- Se sledováním pohybů ptáků a dalších zvířat v subsaharské Africe pomůže mapa izotopů síry, na které se podíleli i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Projekt má kromě studia migrace obrovský potenciál rovněž v ekologii, archeologii a při odhalování pašeráků zvířat.
Rákosník velký se sledovacím zařízením a vzniklá mapa jejich hnízdišť a zimovišť. Foto: Petr Procházka, Akademie věd ČR.
Tip na konec:
Vidět a vědět – nejlepší vědecké dokumenty a filmy festivalu AFO Olomouc jsou nyní online a zdarma! K tomu jako bonus na webu najdete i řadu rozhovorů (nejen) o vědě nebo speciální pracovní listy pro školy.
Autorka: Pavla Hubálková
Článek vyšel na blogu Aktuálně.cz.
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
