Pohled do minulosti, do nitra společnosti, a také naději, že k nim možná brzy přibude i český pohled z vesmíru, přináší další přehled vědy s českou stopou. Kromě toho připomíná i úspěch českých matfyzáků, kteří vyvinuli průlomový překladač, jenž své uživatele „neudává“.
Český „astronaut v záloze“
Evropská kosmická agentura (ESA) má po více než deseti letech nový tým astronautů – z 22 523 přihlášených vybrala pětici kariérních astronautů a tucet náhradníků, mezi nimiž nechybí ani armádní pilot Aleš Svoboda. Ten se tak nyní zapojí do vybraných projektů a bude připraven kdykoli „zaskočit ve vesmíru“. „Mohl bych být součástí něčeho, co je významné. Něčeho, v čem vidím velký smysl. Zažít něco, co jsem dosud nezažil,“ sdílel očekávání v Hyde Parku Civilizace.
Češi se na pozici astronautů a astronautek měli možnost hlásit vůbec poprvé, zájem o vesmírnou kariéru projevilo v tuzemsku 165 mužů a 37 žen. Prvním a zároveň dosud posledním českým astronautem byl před více než čtyřiceti lety Vladimír Remek, který byl v roce 1978 součástí posádky sovětské kosmické lodi Sojuz 28. České kořeny pak měl například americký astronaut Eugene Cernan – zatím poslední člověk, který se dotkl Měsíce. Na oběžnou dráhu Země se pak s americkým astronautem Andrew Feustelem v roce 2011 symbolicky vydal i český Krteček.
Matematička, právnička a antropoložka uspěly v prestižní soutěži o peníze na vědu
Superpočítače, populisté a uprchlíci – témata, kterými se v Česku budou zabývat tři vědkyně, jež získaly prestižní evropské juniorní granty ERC Starting.
- Erin Carson z Matfyzu bude hledat lepší algoritmy pro superpočítače.
- Johana Wyss z Etnologického ústavu Akademie věd uspěla s projektem na výzkum populismu.
- Madalina Bianca Moraru z Masarykovy univerzity se bude z právnického pohledu zabývat uprchlíky.
Právnička Madalina Bianca Moraru, matematička Erin Carson a sociální antropoložka Johana Wyss uspěly v klání o prestižní výzkumné granty ERC. Foto: UK, MUNI, AV ČR.
Proč existují sprostá slova?
Tobíka a Týnu zajímají „dospělácké řeči“. Jak ale těm podivným slovům, jako je demokracie, soukromí a intimita, kultura, ironie nebo role vědy ve společnosti, rozumět? Na dětsky formulované otázky se pokouší hravou formou odpovědět kniha Proč existují sprostá slova, když se nesmějí používat? od socioložky Anny Durnové – profesorky politické sociologie na Univerzitě ve Vídni. Podle ohlasů je to kniha, která baví i dospělé.
Překládá, ale nesdílí
„Překlad cizojazyčných webů je běžnou součástí internetových vyhledávačů, jejichž úskalím ale je, že sdílíte data, která překládáte,“ říká Ondřej Bojar z Matfyzu. V rámci mezinárodního projektu Bergamot proto vyvinuli rozšíření Firefoxu, které po stažení pracuje lokálně na konkrétním počítači a žádná data nikam neodesílá. Aktuálně ho používá přes čtyřicet tisíc uživatelů včetně řady úřadů a firem. Více v textu, který jsem napsala pro Hospodářské noviny.
Jak „stříhá“ savčí enzym DICER?
Vědeckým týmům Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, Richarda Štefla z brněnského CEITEC a jejich zahraničním kolegům se podařilo vyřešit dvacetiletou hádanku, proč má savčí enzym Dicer tak zachovalou helikázu, když její aktivitu nepotřebuje. Jejich poznatky by jednou mohly lidem sloužit při obraně proti RNA virům. Moji twitterovou zkratku a svou trnitou cestu za poznáním Petr Svoboda trefně okomentoval:
Další české stopy ve vědě:
- Čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR si připsali další úspěšné zapojení do programu NASA. Podařilo se jim odhalit tvar a orientaci extrémně horké hmoty kolem černé díry Cygnus X-1.
Umělecké znázornění systému Cygnus X-1 s černou dírou uprostřed a hvězdným obrem vlevo. Ilustrace: John Paice.
- Jak přežít globální oteplování? „Chladnomilní“ norníci ze severu Velké Británie si mohou vypůjčit gen pro hemoglobin od norníků z jihu, což jim umožní adaptaci na měnící se klima. Populační výměna „výhodnějších“ genů bude podle autorů studie z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR klíčová pro přežití napříč druhy.
- Studie vědeckého týmu Martina Boudy z Botanického ústavu Akademie věd ČR odhaluje, jak změna uspořádání vodivých pletiv umožnila vyšší růst a rozšíření rostlin. Původní evoluční uspořádání „nahloučené ve středu stonku“ (na nákresu vlevo) je náchylnější ke vzduchové embolii a ve výsledku k uschnutí rostliny. Evolučně nové uspořádání do úzkých vláken (na nákresu vpravo) umožnilo vznik vyšších rostlin, a to i dále od zdrojů vody.
Původní (vlevo) a evolučně nové (vpravo) uspořádání vodivých pletiv, které umožnilo vyšší vzrůst rostlin a jejich rozšíření dále od zdrojů vody. Vlevo dole je umělecké znázornění krajiny před 400 miliony let, tedy v době, kdy rostliny začaly měnit své uspořádání vodivých pletiv. Vpravo je pak zkamenělý kmen stromové kapradiny, kde je vodivé pletivo zvýrazněno modře. Zdroj: Akademie věd ČR.
- Prvokům oxymonádám chybí mitochondrie – energetické továrny. Jak k této unikátní ztrátě došlo a co to pro ně znamená? Odpovědi přináší nová studie, ve které tým Vladimíra Hampla zkoumal příbuzného bičíkovce, jenž má mitochondrie značně redukované.
Pozvánka na konec: Za Egyptem do centra Prahy
Do konce roku v budově Karolina probíhá výstava „Kouzlo objevování: od hieroglyfů k Tutanchamonovi“. Připomíná dvě výročí: v roce 1822 Jean François Champollion odhalil způsob, jakým číst starověké hieroglyfy, a o sto let později Howard Carter objevil Tutanchamonovu hrobku. Vstup zdarma.
Autorka: Pavla Hubálková
Článek vyšel na blogu Aktuálně.cz.
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
