Jak se zbavit neplodnosti, jedů ve vodě a neúspěchů

Vítejte u dalšího přehledu vědeckých novinek, které v sobě ukrývají českou stopu.

Bohyně, hvězda i protein

Maia – řecká bohyně mateřství a růstu i římská bohyně jara. A také hvězda v souhvězdí Býka, město v Portugalsku, kojná egyptského faraona Tutanchamona, či nejnověji rovněž fúzní protein lidského vajíčka objevený mezinárodním vědeckým týmem pod vedením Kateřiny Komrskové. Protein hraje klíčovou roli v okamžiku, kdy do vajíčka proniká spermie. Nový poznatek tak může pomoci při vylepšování diagnostiky i léčbě neplodnosti, či naopak při vývoji nové antikoncepce.

Vědecký tým pod vedením Kateřiny Komrskové objevil nový fúzní protein lidského vajíčka – na mikroskopickém snímku červeně. Foto: Archiv Kateřiny Komrskové.

Zažít vědu s Homerem

Co je to láska? Jak se šíří zvuk? Jak nás klame zrak? Kolik vědy je v oblíbeném seriálu Simpsonovi? A co všechno už umí umělá inteligence? Koho zajímají odpovědi, může si pro ně přijít do nového vzdělávacího a kreativního centra Didaktikon, jež ve čtvrtém patře pražského Kampusu Hybernská nabízí desítku interaktivních exponátů a řadu akcí.

V Praze se otevřelo nové vzdělávací a kreativní centrum Didaktikon. Foto: Martin Pinkas, UK.

Hyde Park Civilizace slaví a nabízí recept na úspěch

„Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace,“ zdraví o sobotních večerech již deset let moderátor Daniel Stach diváky České televize. V oblíbeném pořadu za tu dobu vyzpovídal přes třicet nositelů Nobelovy ceny, pět astronautů, devět přeživších holocaustu a mnoho dalších pozoruhodných osobností. Celý tým, který za pořadem stojí, se přitom řídí heslem Failure is Not an Option! – neúspěch nepřichází v úvahu. A tak se jistě máme na co těšit i v další dekádě.

Výročí v září slavila i celá vědecká redakce, již si Česká televize založila 5. září 2016. Hyde Park Civilizace je možná jejím nejpopulárnějším, nikoli však jediným pořadem. Vedle něj připravuje každý měsíc také na dvě stě vědeckých témat do vysílání a více než sto textů na web.

U příležitosti 10. výročí pořadu Hyde Park Civilizace pozvání znovu přijali první dva hosté – Dana Drábová a Jiří Grygar. Foto: Hyde Park Civilizace ČT.

Další české stopy ve vědě

• Levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě nejen rychle odhalit, ale také likvidovat těžké kovy – především kadmium a olovo – je výsledkem spolupráce olomouckého výzkumného centra CATRIN, Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie v Barceloně.

Ilustrace znázorňující nový nanomateriál zachycující těžké kovy ve vodě. Zdroj: CATRIN.

• Další role rostlinného „superhormonu“: Tým biologa Jiřího Frimla objasnil další klíčové mechanismy, jež řídí působení hormonu auxinu, který v rostlinné fyziologii dokáže ovlivnit téměř cokoliv. Friml s oblibou radí studentům: „Pokud u zkoušky z rostlinné biologie nevíte, řekněte, že auxin, pravděpodobně se nebudete mýlit.“ Hormon je v popředí vědeckého zájmu zejména kvůli zásadní roli, již hraje ve vývoji rostlin a jejich adaptaci na prostředí. Nová publikace, která popisuje jeho interakci s proteinem ABP1, jež se podílí na rostlinné regeneraci, vyšla v prestižním časopise Nature.

• Věda z titulky: Při vzniku duhy ovlivňují vodní kapky světlo podobným způsobem, jakým se jej dnes v laboratořích snaží za pomoci nejvyspělejších technologií ovládnout výzkumníci. Přímou analogii prokázal společný projekt Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a brněnského centra CEITEC VUT. Experiment, který se dostal na titulku odborného časopisu, poskytl vědcům inspiraci pro návrh nových způsobů práce se světlem, jež najdou široké využití v praxi.

Petr Bouchal inicioval vznik „duhové studie“, která se dostala na titulku odborného časopisu. Foto: CEITEC VUT.

• Je levnější mít jednoho vysoce kvalifikovaného zaměstnance, nebo pět se základním vzděláním? Touto otázkou se zabývá nová metaanalýza (studie již existujících studií) publikovaná v harvardském periodiku Review of Economics and Statistics. „V ekonomii existuje mnoho výzkumů, které se snaží zjistit, jak snadná, či naopak obtížná je záměna nekvalifikované práce za tu kvalifikovanou. Jako první jsme provedli jejich metaanalýzu, protože tyto poznatky jsou klíčové při studiu nerovností,“ vysvětluje první autor studie Tomáš Havránek. Poznatky lze využít například při vytváření ekonomických modelů, s nimiž operuje Česká národní banka, či při přípravě předpovědí hospodářského vývoje.

• Jak se stříhá RNA? Mezinárodní vědecký tým vedený Daliborem Blažkem z brněnského výzkumného centra CEITEC popsal nový mechanismus, který řídí sestřih ribonukleové kyseliny (RNA). Objev publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature by mohl nalézt uplatnění v medicíně, konkrétně při zastavování růstu nádorových buněk.

Pozvánka na konec

Vidím, slyším, hmatám, chutnám a čichám vědu! Již 30. září se po celém Česku otevřou stovky vědeckých budov a institucí. Koná se tradiční Noc vědců, letos s podtitulem „Všemi smysly“. Bohatý program potěší a zaujme malé i velké.

Autorka: Pavla Hubálková

Článek vyšel na blogu Aktuálně.cz.

Pavla Hubálková

Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“‎ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.