Jak zaujmout protějšek opačného pohlaví? Tak například světlušky si za tím účelem před mnoha miliony let vymyslely světélkování – jak nově vybádal mezinárodní výzkumný tým s českou účastí. A tuzemští vědci a vědkyně stáli i za mnoha dalšími pozoruhodnými objevy a počiny. O několika z nich referuje i další přehled „vědy s českou stopou“.
Zářivé námluvy
Proč svítí světlušky? Letité dohady zřejmě ukončil mezinárodní tým se zástupci z olomouckého centra CATRIN, o němž referoval i prestižní časopis Nature. Vědci evoluční analýzou zjistili, že světélkování dospělců nejspíš primárně sloužilo k námluvám. „Zatímco larvy světlušek svítí proto, aby daly najevo, že nejsou chutnou potravou, dospělci bioluminiscenci pravděpodobně začali používat k sexuální komunikaci. Tuto schopnost totiž získali již před více než 133 miliony let. Tedy dávno před tím, než se na Zemi objevili jejich přirození nepřátelé – současní ptáci a netopýři,“ vysvětluje jeden z autorů studie Dominik Kusý.
Světlušky si vyvinuly světélkování kvůli námluvám. Foto: Wikimedia Commons.
Naděje jménem SOT101
Látka proti rakovině SOT101 vyvíjená v biotechnologické společnosti SOTIO vstoupila do druhé fáze klinického testování. Její účinek je založený na podpoře imunitního systému a aplikuje se v kombinaci s dalším léčivem, které rovněž posiluje imunitní reakci na nádorové onemocnění. Do studie bude zahrnuto přes 300 pacientů s různými typy nádorů z celého světa. Prvnímu pacientovi byla látka nyní podána v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Ačkoliv jsou dosavadní výsledky slibné, vyhráno zdaleka ještě není. Vědci aktuální šanci, že by se lék mohl dostat během několika let do běžné praxe, odhadují zhruba na dvacet procent.
Věda z titulky
Nejen české modelky, ale i vědci se dostávají na titulní stránky časopisů. Aktuálně se to podařilo skupině Tomáše Slaniny z dejvického ÚOCHB, jejichž výzkum vyzdvihuje odborný časopis Angewandte Chemie. Redakci tým zaujal novým způsobem jak „doručovat ve vodě nerozpustné signální lipidy“. Fígl tkví ve speciálním „chemickém balení“, které po doručení „lipidové zásilky“ na místo určení stačí osvítit červeným světlem, čímž se balení rozpadne a molekula je uvolněna. Doručený lipid má zároveň něco jako „sledovací zařízení“ a lze tak získávat informace o jeho lokalizaci a distribuci v buňce.
Titulní strana s českou stopou a princip nové metody. Zdroj: Angewandte Chemie.
Další české stopy ve vědě:
• Proteinové Vánoce pro vědce a vědkyně: DeepMind (výzkumná společnost firmy Google) a EMBL-EBI volně zpřístupní databázi proteinových 3D struktur pro téměř všechny známé proteiny na planetě, které predikovala umělá inteligence AlphaFold. Určování prostorové struktury proteinů doposud patřilo mezi jeden z nejtěžších úkolů biologie. Přitom prostorová struktura proteinu je naprosto zásadní – i jediná mutace (chyba) může narušit správné složení a tím i funkci celého proteinu. Znalost prostorové struktury pro zhruba dvě stě milionů proteinů tak otvírá vědcům obrovské možnosti, a od počátku se proto o AlphaFoldu hovoří jako o „revoluci v biologii“. I na ní se podílel Čech – Augustín Žídek.
• Účinnější solární články s delší životností: Mezinárodnímu týmu, jehož součástí byli i vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, se podařilo vyzkoumat, jak zvýšit životnost a účinnost fotovoltaických článků vyrobených z materiálů odvozených od minerálu perovskitu. Publikace vyšla v prestižním časopisu Science.
• Fenomén zahrádkaření: Pokud i vy přemýšlíte o pěstování vlastní mrkve a brambor, jdete s dobou. Nová studie „z klávesnice českých vědců“ mapuje, jak se v akademickém světě píše o zahrádkaření. „Západní interpretace dlouho přehlížely středoevropské zahrádkaření jako činnost podmíněnou chudobou a jako alternativu k nefunkčnímu systému zásobování,“ říká Petr Daněk. „Náš výzkum ale ukazuje, že je totožné s ‚novými potravinovými alternativami‘, jaké představují třeba komunitní zahrady nebo lokální farmářské trhy. S tím rozdílem, že středoevropské zahrádkaření produkuje podstatně více potravin a věnují se mu téměř všechny sociální skupiny, zatímco nové alternativy lákají většinou jen mladé vzdělané obyvatele měst. Toto zjištění má i geopolitický význam, protože ukazuje, že při hledání východiska z potravinové krize není střední Evropa pozadu za Západem, ale naopak může ukazovat cestu.“
Středoevropské zahrádkaření může být návodem pro cestu z potravinové krize. Foto: Petr Daněk.
• Kde všude je sucho? Projekt Intersucho mapující aktuální nedostatek vláhy i jeho nejrůznější dopady a předpovědi možná znáte. Již několik měsíců tento tým odborníků spolupracuje s globálním portálem Windy a od minulého týdne tak web intersucho.cz nabízí i data o intenzitě sucha, půdní vlhkosti nebo anomáliích pro celý svět.
Na webu intersucho.cz nově najdete data pro celý svět.
Tip na konec: pozvánka do kina
Kdo má rád přírodu, neměl by si nechat ujít nový film Planeta Praha, který právě vstoupil do kin. Za pomoci nejmodernějších technologií zachycuje pestrý život v metropoli. Co nebylo možné nafilmovat, nabízí stejnojmenná kniha. Více o tom, jak se spolupracuje se zvířecími herci a proč je Praha unikátním místem v celé Evropě, vypráví pro UK Forum biolog Ondřej Sedláček, hlavní odborný poradce celého projektu, který mimo jiné doporučuje toto: „Pokud chcete na výlet za přírodou, vyrazte do Prahy.“
https://www.youtube.com/watch?v=xtuUNImXHZc&t=3s
Autorka: Pavla Hubálková
Blog vyšel na serveru Aktuálně.cz.
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph.D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
