Schváleno, oznámila předminulý týden americká léková agentura. Molekula, kterou vyvinula jaderná chemička Martina Benešová s kolegy v německém Heidelbergu, se smí používat v boji proti pokročilé rakovině prostaty. V budoucnu by mohla pomáhat stovkám tisíc mužů. Další pokračování přehledu vědy s českou stopou si krom toho všímá i výzkumu „materiálových 2D-sendvičů“ a „natáčení ultrarychlých elektronových videí“ – projektů štědře podpořených evropskými granty. A dojde i na mobilní hru, kterou chcete, aby vaše děti hrály.
Radiace, která zachraňuje životy
Od začátku války sledujeme všechny zmínky o radiaci s obavami, jedna „zářivá“ zpráva z posledních dvou týdnů ale přináší úspěch a obrovskou naději. Americká léková agentura FDA schválila lék proti pokročilé rakovině prostaty, který v německém Heidelbergu vyvinul tým české jaderné chemičky Martiny Benešové. Molekula PSMA-617 již v rámci klinických studií zachránila nebo významně prodloužila život tisícům mužů, u kterých selhala jiná léčba.
Jde o látku, která umí najít nádorové buňky, navázat se na ně a následně je cíleně zničit. „Spustí se mikroozařování přímo v pacientově těle. Ničí se jen to, co se ničit má, výrazně se snižuje poškození zdravých tkání a orgánů, což je hlavní problém jiných metod,“ vysvětluje Martina Benešová v rozhovoru pro Deník N nebo v DVTV. Do konce roku se očekává schválení léčiva s obchodním názvem Novartis Pluvicto v dalších zemích – v Česku možná bude dokonce dostupné i dříve ve speciálním režimu pro podání experimentálního léčiva. Pokud se toto vůbec první cílené radioterapeutikum dočká schválení i pro časnější stádia nemoci, mohlo by do pár let pomáhat statisícům pacientů. Rakovina prostaty je totiž jedním z nejrozšířenějších nádorových onemocnění u mužů.
Kdo si počká, ten se dočká
Notoricky známé přísloví sice nápadně připomíná klišé, ale v případě fyziků Martina Kozáka a Tima Verhagena, kteří získali prestižní evropské ERC Starting Granty, jednoduše platí. Výborného hodnocení se jejich projektům dostalo již na přelomu roku, ale na schválení finanční podpory si vědci z Matfyzu museli počkat až do druhého kola. Možná i proto, že oba odvážně usilovali o maximální možnou sumu (v přepočtu téměř 50 milionů korun, přičemž v průměru se v těchto grantech žádá o 15 milionů méně), která by jim umožnila nákup nákladných přístrojů.
Martin Kozák tak bude zkoumat nové možnosti elektronové mikroskopie – jak natáčet „ultrarychlá elektronová videa“. Současné metody totiž umí pouze „fotit“ statické obrázky. „Neustále roste poptávka po výkonnějších a lepších optoelektronických součástkách a rychlejších způsobech, jak přenášet a zpracovávat informace. K tomu je ovšem třeba nástroje schopného dané interakce zobrazovat s dostatečným časovým a prostorovým rozlišením, což zatím není možné. Naším cílem je takový mikroskop vyvinout,“ vysvětluje v rozhovoru pro magazín UK Forum.
Jeho kolega Tim Verhagen zase bude zkoumat „materiálové 2D-sendviče“. „Když vezmu dva plátky chleba a spojím je vhodnou náplní, vytvořím novou jednotku – sendvič, která má jiné vlastnosti než původní ingredience,“ přirovnává unikátní přístup k vývoji nových materiálů.
Do Česka letos míří celkem šest ERC Starting Grantů, o prvních čtyřech si můžete přečíst v jednom z prvních přehledů vědy s českou stopou.
Dva noví držitelé ERC Starting grantů: Martin Kozák (vlevo) a Tim Verhagen. Foto: Hynek Glos a Martin Pinkas, UK.
Vyrobit vodu ze vzduchu
Voda se ze vzduchu nemusí vyrábět pomocí kouzel, stačí na to S.A.W.E.R., technologie, která na letošním Expo v Dubaji získala cenu za nejlepší inovaci. Vyvinuli ji na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) a za využití solární energie dokáže vyprodukovat přes tisíc litrů vody denně, a to i při nízké vlhkosti vzduchu, třeba na poušti.
Inovační projekt S.A.W.E.R., který umí vyrobit vodu ze vzduchu. Zdroj: UCEEB ČVUT.
Další české úspěchy ve vědě:
- Tým fyzikálního chemika Michala Otyepky z olomouckého centra CATRIN získal další prestižní grant v hodnotě 62,5 milionu korun určený na přenos výsledků výzkumu do praxe. A to konkrétně na projekt nových nanomateriálů pro superkondenzátory – zařízení, která slouží k uchovávání elektrické energie. Již v únoru Otyepka získal přes tři a půl milionu korun na vývoj nových nanomateriálů pro výkonnější a ekologické baterie, které nestárnou. Více v článku pro Hospodářské noviny.
- Půjdu, nebo nepůjdu na demonstraci proti nacistické okupaci? I toto rozhodnutí musí udělat hráči v nové historické mobilní hře Train to Sachsenhausen, kterou vyvinulo studio Charles Games. Ve hře prožijete příběh fiktivního medika Antonína Neděly během studentských demonstrací a dalších událostí roku 1939. Každé rozhodnutí – Půjdu na rande, nebo zůstanu na koleji a budu se učit? – může zásadně ovlivnit jeho další osud. Hra je založena na reálných výpovědích pamětníků a ke stažení je zdarma v češtině, angličtině a němčině.
https://www.youtube.com/watch?v=9CSzVbPb0GY&feature=emb_title
- Odletí – neodletí? Nakonec odletěla. Řeč je o jubilejní 10. české družici, která na orbit zamířila na apríla. O do poslední chvíle nejistý start se postaralo počasí a hrozící protonová bouře. Český nanosatelit BDSAT, na jehož vývoji spolupracovali vědci z Vysokého učení technického v Brně a buchlovické společnosti BD SENSORS, vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 od americké společnosti SpaceX Elona Muska. Nanosatelit obsahuje speciální senzory tlaku nebo alternativní zdroje energie. Nové technologie se tak dočkají testu přímo ve vesmíru. Pokud se osvědčí, plánuje se jejich použití „v ostrém provozu“, například nové superkapacitátory by v budoucnu mohly nahradit či doplnit současné družicové baterie.
- Evropská sonda Solar Orbiter se dva roky po startu přiblížila na dosud nejkratší vzdálenost od Slunce, 48 milionů kilometrů, a poslala jeho unikátní snímek. Fotografie ze vzdálenosti 75 milionů kilometrů má v plném rozlišení více než 83 milionů pixelů! A lze ji do detailů prozkoumat na webu Evropské vesmírné agentury ESA. Sonda nyní bude obíhat po eliptické dráze a do nejbližšího bodu ke Slunci se dostane každých šest měsíců. Cílem mise je výzkum Slunce, konkrétně například hledání odpovědi na otázku, proč v jedenáctiletých cyklech klesá a stoupá jeho magnetická aktivita a co je zdrojem částicového proudu známého pod označením „sluneční vítr“. Na výrobě čtyřech přístrojů z celkových deseti, které sonda nese, se podíleli čeští vědci z Akademie věd.
Snímek Slunce zaslaný sondou Solar Orbiter. Zdroj: ESA.
Tip na konec: S mobilem do Národního muzea
Instituce, jejíž monumentální sídlo udává ráz celému pražskému Václavskému náměstí, spustila novou aplikaci Národní muzeum v kapse. Za pomoci rozšířené reality díky ní „ožívá“ ikonická 22 metrů dlouhá kostra plejtváka myšoka. Aplikace poslouží i jako virtuální průvodce, díky němuž si lze předem naplánovat trasu expozicemi, nebo si o vystavených předmětech přečíst a poslechnout řadu informací. Připraveno je již více než osm hodin mluveného slova. Do budoucna by aplikace měla nabízet také komentované prohlídky a „ožije“ díky ní i více exponátů.
https://www.youtube.com/watch?v=_xagm2GaNWY&feature=emb_title
Autorka: Pavla Hubálková
Blog vyšel na serveru Aktuálně.cz
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy.
Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média.
Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
