V proudu uprchlíků z Ukrajiny lze jen těžko hledat muže. Ti zůstávají doma. Mají brannou povinnost, přímo bojují proti okupantům nebo vykonávají své profese, důležité pro chod země. K velké ochotě výzkumných organizací, vysokých škol i poskytovatelů podpory výzkumu přijmout ukrajinské výzkumníky je tedy třeba něco dodat.
Nečekejte seniorní ukrajinské vědce. Ti nepřijdou. Respektive, to nebude ten hlavní proud lidí, kteří potřebují pomoc. Daleko častěji to jsou ženy, hlavně ženy s malými dětmi nebo naopak ty starší. Mezi nimi budou jistě mnohé nadějné vědkyně, ale více určitě bude těch, které mohou vykonávat asistentskou práci nebo práci pomocného personálu.
Je výborné, že v Česku umíme dobře organizovat pomoc příchozím a je velká věc, že ve chvíli „bojů o rozpočet“ na výzkum deklarují výzkumné organizace ochotu přijmout nové pracovnice a pracovníky. Je výborné, že Technologická agentura ohlásila možnost navýšení rozpočtu projektů v případě, že na nich budou pracovat lidé z Ukrajiny a že se k tomu připojují další.
Pak ale nastává ta neviditelná fáze administrativního a faktického zajištění podmínek pro práci nových lidí. Welcome offices na vysokých školách i jinde mnoho zmohou, stát umožňuje příchozím rychlejší vyřízení formalit. Co ale s malými dětmi? Kdo zaplatí školku nebo lze zřídit dětskou skupinu? Jak toto zařídit, bude záležet na jednotlivých zaměstnavatelích. Dovoluji si proto upozornit na doporučení, které na konci února schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Podle právního výkladu a praxe některých poskytovatelů lze náklady na péči o závislé osoby považovat za náklady výzkumu, nikoli za benefit zaměstnanců.
Rada doporučila poskytovatelům, aby umožnili zařazení nákladů péče mezi způsobilé náklady vzniklé přímo v souvislosti s činností výzkumné/ho pracovnice/pracovníka jako náklady osobní při splnění konkrétních podmínek. A/nebo aby je umožnili zahrnout mezi doplňkové (režijní) náklady, buďto prostřednictvím metody flat rate nebo metodou full cost za splnění konkrétních podmínek.
Dále doporučila, aby poskytovatelé definovali, co jsou služby péče, jakým způsobem akceptují poskytování příspěvku zaměstnavatele a stanovili principy takového uznávání (viz příklady praxe v GA ČR a TA ČR a prozkoumali možnost vytvoření položky na péči (např. v položce ostatní osobní náklady) v rozpočtu projektů, čímž by zajistili plošnou dostupnost opatření bez ohledu na to, že výzkumné organizace v současnosti nemají vnitřní předpisy k této problematice.
Rada dále doporučila výzkumným organizacím, aby se proplácením služeb péče zabývaly jako součástí dosahování cílů Národní politiky VaVaI (opatření 12), nikoli jako benefitem zaměstnanců, přijaly vnitřní předpisy umožňující proplácení služeb péče, informovaly o této možnosti své zaměstnance/zaměstnankyně a mapovaly využívání opatření.
Celý materiál i se zdůvodněním je možné najít na www.vyzkum.cz, v záložce Rovné příležitosti.
Úřad ministryně a Rada pro výzkum, vývoje a inovace (RVVI) budou nápomocny metodickému sjednocování pravidel k tomu, aby tento přístup byl pro všechny zúčastněné co nejjednodušeji uplatnitelný. Bude to užitečné nejen pro ženy z Ukrajiny.
Autor: Rut Bízková
