Co sledovat v evropské politice výzkumu, vývoje a inovací v roce 2022, kdy v čele Rady Evropy stane také České republika? Kromě implementace reformy Evropského výzkumného prostoru, jde také o změnu klimatu či vztahy se Švýcarskem a USA.
Magazín ScienceBusiness představil několik nejzásadnějších témat v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, o nichž se bude jednat v průběhu roku 2022. Evropská unie se podle odhadů magazínu bude muset vyrovnávat nejen s důsledky koronavirové pandemie, ale také s poškozenými vztahy se Švýcarskem či otázkou technologické závislosti na Číně a USA.
Evropský výzkumný prostor
Na podzim roku 2021 se v rámci slovinského předsednictví v Radě EU podařilo dosáhnout klíčové dohody ohledně nové podoby Evropské výzkumného prostoru (ERA). Ta má být nyní zacílena na mnohem hlubší sjednocení výzkumných politik, systémů, priorit a výzkumných cílů jednotlivých zemí.
Přestože se Slovinsku podařilo dokončit vyjednávání o nové podobě Evropské výzkumného prostoru, hlavní výzvou bude implementace této nové dohody. Různé strany totiž předem varovaly, že skutečně funkční reforma ERA bude znamenat nezanedbatelný politický závazek: cílem například je, aby co nejvíce evropských států zvýšilo investice do vědy až na žádaná 3 % HDP. Cílem je také sladit systémy hodnocení výzkumu napříč Evropou. Reforma Evropského výzkumného prostoru totiž má mimo jiné zahrnovat i nový systém evaluace vědeckého výkonu evropských badatelů a výzkumníků, který by měl akcentovat podporu otevřené vědy, komunikaci s veřejností a spolupráci se soukromým sektorem. Právě implementace reformy Evropského výzkumného prostoru představuje významné téma jak pro aktuální francouzské předsednictví v Radě EU, tak i pro blížící se české předsednictví, které odstartuje 1. července 2022.
Francouzské inovační ambice
Jednou z priorit Francie v čele Rady Evropské unie v první polovině letošního roku je vytvořit plán na zajištění ekonomického růstu EU za pomoci inovací, které budou směřovat k technologické soběstačnosti Evropy.
Během prosince 2021 francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu znovu upozornil na přílišnou závislost Evropy na Spojených státech amerických a Číně v otázce strategických technologií. To se týká například mikroprocesorů, ekologické produkce vodíku a baterií. Podle Macrona Evropa za těmito zeměmi zaostává také ve vesmírném průmyslu a vojenských obranných technologiích a vyzval proto jednotlivé členské země k diskuzi nad společnými inovačními prioritami během plánované březnové konference.
Francie chce v této souvislosti přesvědčit členské země EU, aby investovaly větší prostředky právě do vývoje vojenských obraných technologií, které budou vyráběné v Evropě. Současný rozpočet na společný obranný výzkum EU přitom představuje necelých 8 miliard eur. Jestli se Francii povede tento rozpočet navýšit nebo přimět další členské země na intenzivnější spolupráci oblasti, zůstává otázkou.
Jednání se Švýcarskem a Velkou Británií
Dalším velkým tématem pro rok 2022 je komplikovaný vztah Evropské unie a Švýcarska v oblasti výzkumu a vývoje. Zatímco nový rámcový program Horizon Europe již skoro rok běží, Švýcarsko do něj přístup stále nemá. Aktuálně se švýcarští výzkumníci, kteří získali grant v aktuálním kole programů Evropské výzkumné rady (ERC), budou muset podle nejnovějšího vyjádření ERC ze švýcarských institucí přesunout jinam do Evropy.
Podle vyjádření evropského komisaře Maroše Šefčoviče se nedá připojení Švýcarska k programu Horizon Europe očekávat, dokud nebude se Švýcary dosaženo dohody o obecnějších cílech spolupráce s EU. Mezi Evropskou unií a Švýcarskem totiž panuje již dlouhodobé napětí nad otázkami sladění švýcarského práva s tím evropským či dohoda nad příspěvkem Švýcarska do evropských fondů zaměřených na kohezní politiku Evropy. Podle informací z Evropské komise se další kolo jednání odehraje v rámci Světového ekonomického fóra v Davosu, které se ale vzhledem k aktuální pandemické situaci odložilo až na letošní léto. Nelze přitom předpokládat rychlé řešení celého konfliktu.
V podobné situaci se nachází také Velká Británie, která s Evropskou unií stále jedná o post-brexitových obchodních dohodách. Evropská komise také odkládá konečné stvrzení účasti Velké Británie na programu Horizon Europe, dokud nebude jednoznačně dosaženo shody o Protokolu o Irsku a Severním Irsku, který je dlouhodobě předmětem konfliktu mezi oběma celky. I proto ERC varovala nové britské držitele projektů podpořených z jejích programů, že i je možná čeká nutná relokace do Evropy.
Posun v euro-atlantických výzkumných vztazích
Po značném rozkolu v diplomatických vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými během vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa se během roku 2021 – po nástupu nového prezidenta Joe Bidena – začalo dařit vzájemné vztahy znovu obnovovat. Americká administrativa zahájila jednání o spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s řadou zahraničních partnerů včetně evropských zemí. Zaměřit se chtějí mimo jiné na otázku změny klimatu a američtí diplomaté vysílají pozitivní signály směrem k možné spolupráci v rámci programu Horizon Europe.
Žádné konkrétní návrhy spolupráce ovšem zatím na stole nejsou. Spojené státy jsou samy momentálně ve fázi snahy o zvýšení vnitrostátních investic do výzkumu a vývoje, který má podpořit mimo jiné technologická řešení změny klimatu. Přestože se Spojené státy dohodly na spolupráci se Švýcarskem, jasná podoba této spolupráce (a toho, kolik se do ní investuje peněz) zatím není vůbec jasná. Lze očekávat, že i během následujícího roku se bude spolupráce v oblasti výzkumu mezi EU a USA prohlubovat. Co to bude znamenat v kontextu konkrétních opatření, programů nebo příležitostí, ale není jasné.
Věda a výzkum po pandemii
Pandemie viru Covid-19 trvá již téměř dva roky. Za tu dobu se pro oblast výzkumu hodně změnilo – rychlý vývoj vakcíny i expertíza vědců ve veřejném prostoru jasně ukázala klíčovou společenskou roli vědy a výzkumu. Na druhou stranu pandemie výzkum negativně zasáhla v mnoha jiných aspektech. Utrpěly projekty založené na mezinárodní spolupráci, byly zrušeny konference, omezeny možnosti práce v laboratořích a výuka či jednání byla přesunuta téměř či zcela do online prostoru. Studie také ukazují vliv pandemie na publikační výkon vědkyň a badatelek. Velkým tématem pro rok 2022 bude otázka, jak bude vypadat post-pandemický mezinárodní výzkum.
Přestože se objevují pozitivní signály (například ze strany Světové zdravotnické organizace), že bychom se mohli blížit ke zvládnutí celé pandemii, nová varianta viru omikron se nyní drasticky šíří po celé planetě. Není proto vůbec jasné, jestli se ocitáme na konci obtížného období, nebo si v roce 2022 budeme muset zvyknout na nové virtuální vědecké spolupráce jako na novou normu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness (1, 2, 3), Times Higher Education, BBC News, The Guardian
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
