facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Joe Biden jako nová naděje pro americkou vědu

10. 11. 2020
Joe Biden jako nová naděje pro americkou vědu

V ostře sledovaných amerických volbách zvítězil Joe Biden. Kandidáta, kterého podpořila řada světově významných vědců i přední vědecké časopisy, nyní v oblasti vědy čekají velké výzvy. Ty zahrnují věrohodnou komunikaci vědeckých poznatků v kontextu pandemie, problémy klimatické změny i personální změny ve vedení tamějších vědeckých agentur.

1200px Joe Biden 48605397927Po dlouhém volebním sčítání, které minulý týden se zatajeným dechem sledoval celý svět, se zdá, že novým prezidentem Spojených států amerických bude Joseph Robinette Biden. Ve volbách se mu podařilo získat vítězství, a to jak na počet získaných volitelů, tak i v přepočtu na absolutní počet hlasů. Vítězství Joea Bidena přitom zejména americká vědecká komunita přivítala se značnou úlevou. Trumpova administrativa totiž jen málokdy jednala v souladu s doporučeními vědců, a například v kontextu klimatické krize se aktivně snažila umlčet nepohodlné expertízy. Chování Donalda Trumpa během pandemie mu také vysloužilo přízvisko „antivědecký prezident“.

Prezident versus věda

Zapojení americké vědecké komunity do letošních voleb bylo bezprecedentní. Na podzim 2020 se například dvě významné americké vědecké společnosti rozhodly vydat prohlášení, v němž nepřímo podpořili Joea Bidena. Vedení U.S. National Academy of Sciences a National Academy of Medicine napsalo, že: „Politika musí být založena na nejlepších dostupných důkazech, aniž by byly zkreslovány, potlačovány ani jinak záměrně manipulovány. Případy politizace vědy, a zejména rozhodnutí, která odporují radám zdravotníků a vládních odborníků, považujeme za alarmující.“ Přestože prohlášení Trumpa přímo nejmenuje, jde o jednoznačnou kritiku jeho reakce na šíření nemoci COVID-19.

V září letošního roku také v otevřeném dopise vyjádřilo Bidenovi podporu na 81 laureátů Nobelových cen: „V žádném jiném období naší národní historie nepotřebujeme víc než nyní, aby si naši lídři vážili vědy a její hodnoty pro tvorbu informované politiky,“ píše se v dopise. „Joe Biden konsistentně prokázal ochotu naslouchat expertům, stejně jako to, že rozumí hodnotě mezinárodní spolupráce ve výzkumu, a že respektuje přínos imigrantů pro intelektuální život naší země.“ Proti Trumpovi se postavilo také značné množství vědeckých časopisů – tituly jako je Science, The Lancet, New England Journal of Medicine svým čtenářům doporučily, aby nevolili ve volbách Donalda Trumpa. Scientific American k takovému kroku přistoupil například vůbec poprvé ve své 175leté historii.

Také časopis Nature se otevřeně postavil vůči úřadujícímu prezidentovi: „Činy Trumpovy administrativy urychlily klimatickou změnu, ničení přírody, znečišťování vzduchu a vybíjení divokých živočichů – stejně jako lidí,“ píše se v říjnovém editoriálu. „(Joe Biden) naproti tomu ukázal, že respektuje hodnotu výzkumu, a přislíbil, že obnoví porušené vztahy Spojených států amerických se zbytkem světa. Z těchto důvodů Nature podporuje Joea Bidena a nabádá své čtenáře, aby pro něj hlasovali v nadcházejících volbách.“

Přání americké vědecké komunity se tak s největší pravděpodobností splní. Přestože stále ještě běží sčítání hlasů v některých státech a Donald Trump svou porážku oficiálně nepřijal (diskutuje se o možných žalobách na výsledek voleb), Joe Biden se asi stane 46. prezidentem Spojených států amerických. Vítězství pro vědu ale není tak úplně jednoznačné. Republikánské straně se podařilo udržet relativně vysoký počet křesel v tamějším Senátu. Přestože ještě není jasné, kdo získá rozhodující většinu, bez podpory v Senátu bude pro Bidena obtížné přivést k životu některé odvážnější návrhy, po kterých vědci volají.

Úkoly pro nového prezidenta

Na nového amerického prezidenta čeká řada velkých úkolů, které se týkají vědy a výzkumu. Záhy bude muset řešit stále zuřící epidemii koronaviru, která se stala jedním z klíčových témat jeho volební kampaně. Očekává se, že za Bidena se bude z Oválné pracovny konečně ozývat konzistentní podpora odborných rad i vědeckých expertíz. Hned první den ve funkci Biden slibuje „zastavit politické divadlo a záměrnou manipulaci, která zvyšuje zmatek,“ zavést denní brífinky, „do čela snah o řešení postavit vědce a zdravotní experty,“ a zajistit, že se „vládní experti nebudou obávat odplaty nebo veřejného ponížení za to, že dělají svou práci.“ Biden také slíbil, že se Spojené státy znovu připojí ke Světové zdravotnické organizaci (WHO). Americké členství ve WHO se rozhodl letos ukončit Donald Trump – tomu však předchází roční výpovědní lhůta. Biden jej proto může vzít relativně snadno zpátky.

Dalším velkým tématem Bidenovy administrativy má být klimatická změna. Podle Bidena se Spojené státy opět připojí k Pařížské dohodě a nový prezident také plánuje co nejrychleji vydat prezidentské dekrety, které i bez schválení amerického Kongresu posílí ochranu životního prostředí.

Jedním z hlavních cílů Bidenovy prezidentské kampaně je také do roku 2050 drasticky snížit americkou produkci skleníkových plynů, která je hned po Číně druhá největší na světě. Toho plánuje dosáhnout investicemi do nových technologií produkce elektrické energie, do nichž by během následujících deseti let mělo putovat přes 1,7 bilionu amerických dolarů. Takový cíl by ale musel získat podporu i v americkém Senátu. Toho se pravděpodobně nepodaří dosáhnout bez Demokratické většiny.

Vědci, kteří se zabývají životním prostředím, vkládají do působení Joea Bidena značné naděje i proto, že se jim za působení Donalda Trumpa vedlo velmi obtížně. Stačí například připomenout případy, při nichž vládní agentury na základě nařízení přepisovaly zprávy svých expertů nebo rušily financování výzkumníkům, kteří publikovali výzkumy o životním prostředí, které odporovaly pozici Trumpovy administrativy. Ti samí vědci nyní doufají, že se Bidenovi podaří zvrátit změny ve vedení a fungování jednotlivých agentur, které zavedl Trump. Mělo by podle nich například dojít ke změnám v tom, jak vládní úřady hodnotí enviromentální rizika velkých infrastrukturních projektů.

Řada vědců doufá, že se také podaří blokovat federální povolení několika velkých těžařských projektů na Aljašce a v Minnesotě, které ohrožují významné vodní ekosystémy. Řada podobných změn může ale trvat velmi dlouho – na změny ve vedení jednotlivých vládních agentur můžeme čekat měsíce, než projdou schválením v Kongresu.

Také biomedínský výzkum doufá, že se podaří zvrátit některá Trumpova politická rozhodnutí. Mezi ně patří zejména snaha ovlivnit práci National Institutes of Health (NIH). Tamější vědci doufají, že se podaří obnovit granty na podporu výzkumu netopýřích virů, které Trump zrušil na základě tvrzení, že COVID-19 unikl z laboratoře v čínském Wuhanu, která byla do spolupráce na výzkumu zahrnuta. Tématem bude také další fungování NIH Human Fetal Tissue Research Ethics Advisory Board, která vznikla za účelem prověřovat etiku projektů využívající fetální tkáň. Ta je složena z řad především krajně konzervativních funkcionářů a hned v prvním kole nedoporučila s jedinou výjimkou žádný podobný výzkumný projekt k financování.

Samostatnou kapitolou je spokojenost vědců, kteří pracují pro vládní agentury. Ti se během Trumpovy administrativy ocitli pod značným tlakem a řada průzkumů odhalila jejich pocity, že se jim nedostává dostatečného respektu a ocenění za odvedenou práci. Objevily se také zprávy o množství odborníků, kteří kvůli tomu opustili své posty. Biden prohlásil, že chce tento trend zvrátit a začít s nahrazováním ředitelů agentur, které do funkce jmenoval Trump a kteří postrádají pro funkci potřebné vzdělání. „Může se jednat o nevšední čistku,“ řekl anonymní vládní zdroj pro časopis Nature. „V některých případech možná uvidíme, jak patolízaly, kteří často otevřeně popírají vědecké důkazy, ve funkci nahradí kandidáti, kteří nejenom rozumí výsledků vědecké práce, ale sami se na nich podíleli.“ Americká věda tak může během poměrně krátké doby začít vypadat odlišně, než jak jsme si zvykli za poslední čtyři roky.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Nature (1, 2, 3), Times Higher Education, Science (1, 2)