Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Do jaké míry vědci publikují v renomovaných mezinárodních časopisech a kdy naopak publikují v těch lokálních? Jak se publikační zvyklosti liší v jednotlivých zemích nebo napříč vědními disciplínami a jak se globálnost a lokálnost šíření vědeckých výsledků mění v čase? Odpověď naznačuje nová aplikace z dílny Think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Míra, do jaké vědci publikují a mají publikovat své výsledky na mezinárodní nebo jen národní či lokální úrovni, je častým předmětem diskusí v akademické komunitě. „Existuje u nás nemálo pracovišť, kde je schopnost odlišovat mezi výzkumem světového a lokálního a mizivého významu nízká až nulová,“ uvádí v jednom ze svých příspěvků k hodnocení vědy Daniel Münich, který se problematikou místních časopisů zabýval opakovaně (například zde). 

Výsledky zveřejněné v celosvětově uznávaném žurnále sice přinášejí zpravidla vyšší prestiž, z hlediska společenského dopadu však nemusí být nutně nejvýznamnější. Mezi jednotlivými obory navíc existují značné publikační rozdíly. O smyslu lokální společenské vědy na našem portále nedávno psal třeba Jakub Eberle. O tom, že zejména sociální vědci by se měli snažit propojovat globální a lokální dimenzi, psal také Filip Vostal.

Již dříve se lokálním publikováním akademicky zabývali Martin Srholec a Vít Macháček (psali jsme zde) z ekonomického institutu CERGE-EI. Právě oni jsou autory nejnovějšího z řady internetových nástrojů IDEA, který umožňuje srovnávání globálnosti vědy ve 174 zemích světa a 27 oborových skupinách, a to na základě publikační aktivity ve vědeckých časopisech.

Studie je založena na časopisech zařazených v databázi Scopus, v nichž vychází alespoň 30 vědeckých publikací ročně. Autoři těmto časopisům přisuzují míru globálnosti na základě šesti různých indikátorů (na škále od 0 do 1). Data agregovaná dle jednotlivých zemí a oborů pak zobrazuje interaktivní aplikace, která je i s podrobnějším popisem použité metodologie dostupná na adrese globalizationofscience.com.

Autoři aplikace sami zároveň upozorňují na to, že míra „globálnosti“ vědy by neměla být zaměňována s její kvalitou, nebo relevancí, ačkoliv spolu – v některých oborech více a v některých méně – souvisí.
graf globalizationUkázka z aplikace

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: Vědavýzkum.cz