Ministři vědy v EU vyzývají Evropskou komisi, aby byla připravena přivítat americké výzkumníky ohrožené pokračováním zpřísňování a omezování americké vědy Donaldem Trumpem a poskytla jim konkrétní příležitosti k výkonu jejich práce. Američtí vědci by mohli mít brzy několik možností, jak uniknout vládním zásahům proti vědě. Mezitím Trumpova omezení zasahují i některé výzkumníky i v Evropě.
Zástupci 13 vlád (včetně českého ministra školství Mikuláše Beka, pozn. red.) žádají Evropskou unii v dopise adresovaném komisařce pro výzkum Ekaterině Zaharievové, (a který zveřejnil portál Science Business), aby projevila solidaritu a uvítala „skvělé talenty ze zahraničí, které by mohly trpět zásahy do výzkumu a špatně motivovanými a brutálními škrty ve financování.“
„Současný mezinárodní kontext nám připomíná, že svoboda vědy může být ohrožena kdekoli a kdykoli,“ uvedly v dopise vlády. I když v dopise není jmenována nová americká administrativa, z kontextu je to zřejmé.
Od svého návratu do Bílého domu se Donald Trump snaží omezit akademické půdě podporu (o situaci jsme publikovali článek s pohledy českých vědců a rozhovor s Igorem Lukešem, pozn. red.). Od nařízeného masivního propouštění ve federálních vědeckých agenturách, přes ukončení grantů v určitých oblastech výzkumu až po převzetí bezprecedentní kontroly nad univerzitními záležitostmi, vyvolal v americké výzkumné komunitě stejně tak pobouření jako úzkost, což může vést k hledání jiných možností na východě.
Dopis, podepsaný Francií, Českou republikou, Rakouskem, Bulharskem, Rumunskem, Slovenskem, Estonskem, Lotyšskem, Španělskem, Slovinskem, Německem, Řeckem a Litvou, vyzývá EU, aby zajistila vyhrazené financování prostřednictvím stávajících nástrojů, jako je Evropská výzkumná rada a akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA), „společně se specializovaným rámcem pro přistěhovalectví.“
Dále v dopise se uvádí: „Iniciativa Unie dovedností by mohla být vynikající příležitostí ke koordinaci našich akcí na národní a regionální úrovni. Tato iniciativa by mohla být provedena v mezích stávajících stropů víceletého finančního rámce, pokud dojde k reprioritizování programových priorit.“
Nakonec signatáři navrhli uspořádat v nadcházejících týdnech konferenci na toto téma s ministry a komisaři EU pro výzkum.
Univerzity mobilizují
Evropské univerzity a výzkumné instituce se již mezitím začaly mobilizovat.
Francouzská univerzita v Aix-Marseille doufá, že se svým programem Bezpečné místo pro vědu, který byl spuštěn začátkem tohoto měsíce, získá až 15 milionů eur a nabídne pracovní smlouvu asi 15 výzkumným pracovníkům po dobu tří let. I když se mohou přihlásit všechny národnosti, kandidáti musí mít sídlo v USA minimálně dva roky.
Podle prezidenta univerzity Érica Bertona na výzvu dosud odpovědělo více než 100 vědců, především amerických.
„Studujeme všechny žádosti a věnujeme pozornost úrovni naléhavosti a povaze situace kandidátů,” řekl Berton pro Science Business. „Dále bychom byli rádi, kdybychom si tyto výzkumníky udrželi na naší univerzitě, pokud si budou přát zůstat.“
Každý vybraný vědec obdrží rozpočet na výzkum mezi 600.000 a 800.000 eur, řekl Berton. Univerzita, která v minulosti hostila 25 výzkumníků z Ukrajiny, Jemenu, Afghánistánu a Palestiny, začala spolupracovat s místními institucemi, aby pomohla potenciálním nově příchozím s relokací a otázkami, jako jsou víza a zaměstnání pro manžele a partnery.
„Chceme být malým majákem naděje pro (americké výzkumníky) ve jménu Evropy znalostí a ukázat jim, že vědu nelze cenzurovat,“ vysvětlil Berton. „Toto není pobídka k odchodu z USA, ale příležitost pro ty, kteří již nemohou „normálně” pracovat, připojit se k vědeckému rámci, který podporuje svobodu a akademickou excelenci.”
Université Paris-Saclay se také připojila k úsilí s oznámením, že rozešle doktorandské smlouvy a bude financovat různě dlouhé pobyty pro americké výzkumníky. Mezi další možnosti jejich hostování patří výzkumná místa v Alembert pro vysoce kvalifikované mezinárodní vědce a stipendium Chateaubriand, které je otevřené pro doktorandy zapsané ve vysokoškolském vzdělávání v USA.
V sousední Belgii Vrije Universiteit Brussel (VUB) právě otevřela 12 postdoktorských pozic pro mezinárodní výzkumné pracovníky, zejména americké vědce, kteří získají 2,5 milionu eur v rámci programu MSCA. Univerzita spolupracuje také se svou frankofonní sesterskou univerzitou Université Libre de Bruxelles, aby přilákala americké profesory.
Mezitím Ruben Puylaert, mluvčí nizozemských univerzit, řekl, že Německo, Švédsko a Spojené království také zahájily programy na podporu vědců z USA. Nyní by si přál, aby země následovala jejich příklad, „jak ze solidarity s vědci, pro které je akademická svoboda pod tlakem, tak z důvodů vlastního osvíceného zájmu.“
„Jako univerzity to však nemůžeme udělat sami,“ sdělil pro Science Business a zmínil obrovské rozpočtové škrty, které finančně znemožňují mnoha univerzitám poskytnout místo pro vědce, kteří chtějí opustit USA.
V době, kdy se mnoho evropských univerzit potýká s nedostatkem financování, panuje obava, že kontinent nebude schopen absorbovat všechny americké výzkumníky, kteří se chtějí přestěhovat.
„Proto vítáme iniciativy politiků nebo společností, aby to bylo finančně proveditelné,” řekl Puylaert. „Naneštěstí návrh v Tweede Kamer (nizozemské Sněmovně reprezentantů), který to požadoval, nebyl schválen.”
Omezení se dostávají do Evropy
Omezení ve výzkumném systému USA začíná ovlivňovat i některé vědce v Evropě.
Dva projekty Svobodné univerzity Brusel (VUB) s americkými partnery – jeden o mládeži a dezinformacích a druhý o transatlantickém dialogu – byly nedávno zrušeny kvůli „změněným politickým prioritám“, řekl rektor VUB Jan Danckaert.
Kromě toho jsou nyní výzkumníci financovaní americkými federálními poskytovateli grantů na nizozemských univerzitách požádáni, aby odpověděli na 36 otázek zaslaných Americkým geologickým průzkumem (U.S. Geological Survey), aby uvedli soulad jejich instituce s novou federální politikou USA.
Science Business pročetl dotazník, který se ptá na povahu, zdroje financování a dopady jejich výzkumných projektů. Jeho cílem je zajistit, aby výzkumy neporušovaly žádné z Trumpových tabu, jako je změna klimatu a rozmanitost. Dále má změřit jejich přínos například v otázkách nezávislosti USA na globálních organizacích jako je OSN, v boji proti pronásledování křesťanů nebo v boji proti zhoubnému vlivu, včetně vlivu Číny.
Puylaert potvrdil, že dotazník obdrželi dva vědci z Wageningen University & Research. „Stojíme za akademickou svobodu a přirozeně chceme pokračovat ve spolupráci s našimi americkými protějšky,” řekl. „Nicméně vidíme, že je to bohužel stále obtížnější.”
Poukázal na další nejistoty kolem pokračování projektů podporovaných americkými zdroji financování. „Dostáváme také zprávy, že někteří výzkumníci mají problém se zkontaktovat se svými americkými kolegy, případně je vůbec nemohou kontaktovat. Existují také obavy ohledně přístupu k databázím.”
V Austrálii prý vědci také obdrželi stejný dotazník jako jejich nizozemští kolegové.
Chennupati Jagadish, prezident Australské akademie věd, se obává, že odpovědi v dotazníku by mohly vést k „omezení nebo zastavení americko-australské vědecké spolupráce,“ a naléhal na vládu, aby se s Trumpem spojila, protože USA jsou největším výzkumným partnerem země.
„Výzkumným institucím musí být urychleně poskytnuty strategické pokyny k úvahám nad odpověďmi v dotazníku, k rozhodnutí dodržovat australské právo a zároveň k zachování smlouvy s americkými organizacemi,“ dodal v prohlášení.
Když univerzity z australské skupiny Group of Eight zjistily, že pár jejich výzkumníků obdrželo tento dotazník také, vyzvaly zemi, aby se obrátila na Evropu a „zdvojnásobila snahu získat místo u stolu pro přístup k největšímu světovému výzkumnému programu Horizont Evropa,” uvedla její šéfka Vicki Thomsonová.
Text vznikl překladem s drobnou redakční úpravou článku z evropského portálu ScienceBusiness, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
25. 3. 2025 Doplnění:
Evropská výzkumná rada (ERC) zdvojnásobuje příspěvek na přestěhování, který poskytuje vědcům přicházejícím do EU za účelem čerpání jednoho z jejích grantů, informuje portál Science Business. V současnosti nabízí výzkumníkům ze třetích zemí až 1 milion eur na pokrytí oprávněných počátečních nákladů v jejich nové evropské hostitelské instituci; tato částka se nyní zvýší na 2 miliony eur. Ke změně došlo na žádost Ekateriny Zaharieva, evropské komisařky odpovědné za výzkum a inovace, která hledá nové způsoby, jak přilákat americké vědce, jež chtějí uniknout útoku Donalda Trumpa na financování výzkumu a akademickou svobodu.
Autor: Juliette Portala a David Matthews
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
