S Barborou Šumovou o zakládání vědeckých startupů

Jak vypadá současná situace (bio)technologických startupů v ČR?

Biotechnologická startupová scéna je v Česku v začátcích. Ale věřím, že se nám brzy podaří dohnat západní státy, kde již mají startupy delší historii. Chce to čas a pevné úsilí startupových/transferových spolků jako je např. Transfera.cz, která velmi intenzivně pracuje na posílení činností v oblasti transferu technologií a znalostí. Ale první vlaštovky v podobně biotech startupů s velkým potenciálem úspěchu již v Česku existují.

Jaký je obecný postup při zakládání startupu?

Prvním krokem v případě inovativní technologie, která má potenciál uplatnit se na trhu, je patentová ochrana. V této souvislosti bych ráda zmínila, že vědecký vynález patří ve většině případů univerzitě nebo výzkumné instituci. Vědec, původce vynálezu, by měl ochranu duševního vlastnictví včas konzultovat se specializovaným pracovištěm na dané instituci, obvykle je to kancelář transferu technologií. Ta může pomoci s uspořádáním právních vztahů mezi původcem vynálezu a institucí, kontaktováním vhodných partnerů a patent nabízet ve formě licence. V případě založení startupu doporučuji vyhledat vhodného partnera, jako je např. i&i Prague, který má se zakládáním startupů vycházejících z akademického prostředí zkušenosti a může poskytnou počáteční finance nutné pro plynulý rozjezd startupu a zvýšení atraktivity pro strategické nebo finanční partnery. Zakladatelé startupu se musí obrnit trpělivostí. Většina institucí má své vlastní předpisy a postupy, které nejsou vždy jasně interpretovatelné. Chce to chladnou hlavu a vytrvalost.

Co byste poradila vědcům, kteří si chtějí založit vlastní startup?

Stát se CEO bez jakékoliv předchozí zkušenosti je poměrně riskantní. Pokud si na to někdo i tak troufá, radila bych obklopit se lidmi, kteří dané zkušenosti mají. Vždy je dobré mít kolem sebe někoho, kdo poskytne cennou radu. I já osobně jsem velmi ráda za rady mých zkušenějších kolegů.

Sama jste bývalá vědkyně. Jaké byly vaše začátky ve startupové sféře?

Do i&i Prague jsme nastoupila s minimem zkušeností, ale měla jsem velké štěstí na CEO naší společnosti, Jaromíra Zahrádku, který můj profesní růst velmi podpořil. Hned od začátku jsem měla možnost účastnit se důležitých schůzek, spolurozhodovat o dalším postupu v jednotlivých projektech, mé názory byly vždy vyslechnuty a pro radu jsem nikdy nemusela chodit daleko.

Můžete uvést příklady projektů, kterými se v i&i Prague zabýváte?

Jako první jsem pomáhala rozjíždět startup Elphogene, který vyvíjí nový diagnostický test pro sledování průběhu a léčby nádorového onemocnění. O rok později jsem byla nominována do vedení dalšího akademického startupu LAM-X a.s., který vyvíjí nanomateriály bojující s infekcí. První náznak toho, že vedeme LAM-X správným směrem, je 3. místo v soutěži Hack the crisis, do které jsme se přihlásili s našimi aktivními nanorouškami. Do této soutěže pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest se přihlásilo přes 200 projektů. Když si uvědomím, že jsme LAM-X zakládali před několika měsíci a přidám k tomu ve všech směrech limitující koronavirovou krizi, mám z umístění velkou radost.

Je dobré před založením startupu absolvovat nějaké kurzy nebo si doplnit vzdělání například titulem MBA?

Kurzy jsou jistě prospěšné k získání přehledu o základech podnikového managementu, účetnictví, marketingu… Pokud vám tyto zkušenosti zcela chybí a nejste schopni takovéto kurzy absolvovat, doporučuji obklopit se lidmi, kteří tyto zkušenosti v jednotlivých oblastech mají. Velmi dobré jsou kurzy organizované Evropským inovačním a technologickým institutem, které jsou zaměřené na různé aspekty zakládání startupů. Ty nejdelší trvají několik týdnů a jste během nich mentorováni skutečnými odborníky evropského formátu.

Pokud se někdo rozhodne pro kvalitní MBA kurz, bude ho to stát hodně času – standard je dva roky – a úsilí. Ty nejlepší MBA kurzy obvykle nabízejí prezenční formu vzdělávání, často v zahraničí. Zde si nejsem jistá, zdali je to pro CEO v začínajícím startupu zvládnutelné. Sama jsem tuto variantu zvažovala. Získání MBA tedy obecně podporuji, ale spíše pro někoho, kdo pracuje pro již hladce fungující společnost.

Je těžké získat v Česku investora? Je tu na to dost peněz?

Pokud je produkt/technologie skutečně inovativní s dobrým tržním potenciálem, peníze se v Česku najdou relativně snadno. Pro počáteční fázi je vhodné najít partnery, kteří jsou ochotni financovat startup v brzké fázi rozvoje (tzv. seed nebo early stage). Tato fáze je pro investora nejrizikovější, ale také se mu dokáže velmi zhodnotit. Patří mezi ně například startupové inkubátory jako i&i nebo tzv. venture kapitálové fondy, které obvykle disponují větším objemem peněz. Jsou zde i možnosti státní podpory, i když ty jsou značně omezené. Jmenovat mohu například program TAČR Trend nováčci, který je přímo šitý na míru začínajícím technologickým startupům.

Záleží, kde svůj startup zakládám? Je to pouze volba mezi Prahou a Brnem, nebo mají šanci i menší města?

Biotech startup jde založit prakticky kdekoliv, ale je vždy nutné zohlednit několik faktorů. Specializovaní pracovníci se snáze najdou ve velkých městech s dobrou infrastrukturou. Častější interakce s univerzitním prostředím má také své výhody. Na druhou stranu, ve větších městech jako je například Praha není zase tak snadné nalézt vhodné prostory pro růst společnosti. Také většina státních dotačních programů vymezuje sídlo firmy na mimopražské.

Je snadné v Česku najít další zaměstnance do vlastního startupu? Jak a kde je hledat?

Toto je bohužel v případě startupů palčivý problém. Ideální zaměstnanec, který bude mít nejen zkušenosti z výzkumu a vývoje, ale i nutné manažerské schopnosti, se hledá těžko. Většina startupových týmu je tvořena lidmi s minimem zkušeností z byznysového prostředí. CEO tak musí velmi pečlivě vybírat. Ideální je do týmu získat experty s dlouholetou zkušeností, kteří mohou startupu velmi prospět. To, že startup nemá finance na plat odborníků s dlouholetou praxí, je obvykle kompenzováno nabídkou podílu ve firmě. Možná byste se divili, ale existují experti, kteří si vybudovali kariéru v korporátním prostředí a chtějí zkusit něco jiného. Něco, co budou moci více ovlivnit. Startup pak může využít jejich zkušeností především při uzavírání důležitých smluv s větším partnerem či od nich získat důležité kontakty.

Jak je česká startupová scéna napojena na zahraničí?

Pokud víte, že váš startup má velký potenciál, obvykle vaše snahy sahají za hranice Česka. Jako součást vašeho byznysového rozvoje je tedy expanze na zahraniční trh, obvykle poté, co vám Česko začne být malé. Možnost získání zahraničního kapitálu se výrazně zvýší, pokud se vám povede přinést produkt/technologii na zahraniční trh. Pro zahraniční investory je přece jenom čitelnější jejich domácí trh než tržní prostředí v Čechách. Některé z fondů, které české startupy podporují, jsou fondy zahraniční. Obvykle mají pobočku v Čechách, ale operují se zahraničním soukromým či státním kapitálem. Například Evropský investiční fond takto podporuje vznik českých fondů, které podporují inovativní nápady/technologie v jejich kritické rané fázi, jak finančně, tak i profesionálně. Cílem je transformovat tyto počáteční nápady do úspěšně fungujících společností působících v České republice. Ale existují i fondy ryze české.

V jakých oblastech vědy nyní v Česku vzniká nejvíce startupů? Jak vidíte budoucnost?

V Čechách to bude nejspíše oblast IT. Já osobně bych ráda viděla více startupů v oblasti biotechu, ale tento pohled je nejspíše zkreslený mojí profesí. Pro biotech startupy v Čechách je obecně problém najít kvalitní pracovníky, kteří mají zkušenosti nejen z oblasti vědy a výzkumu, ale také jsou dobrými manažery. Jak často zmiňuje můj šéf, z vědce ekonoma uděláte relativně snadno, naopak je to už těžší (směje se).

 

 

Zdroj: Czexpats In Science

---

Barbora Šumová

v současné době pracuje jako investiční manažerka v biotechnologickém inkubátoru i&i Prague a jako členka představenstva startupu LAM-X a.s. Ve své práci propojuje svět vědy a businessu. Dříve působila jako vědecká pracovnice na Revmatologickém ústavu. Inženýrský titul v oboru Laboratorní metody a příprava léčivých přípravků získala na VŠCHT v Praze. Poté pokračovala na Univerzitu Karlovu, kde získala titul Ph.D. v oboru imunologie. Několik let se věnovala výzkumu autoimunitních onemocnění na Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg v Německu.