hlavní partner portálu
GNSS systémy, jako je GPS, Galileo nebo BeiDou, pomáhají vědcům sledovat antropogenní i přírodní změny. Polský geodet Radosław Zajdel vysvětluje, čím se od sebe jednotlivé metody liší a jak můžeme data z těchto družic využít. Díky programu MERIT Středočeského inovačního centra se tomuto výzkumu věnuje ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém.
Nahlédl do pracovní rivality v americké NASA, prošel i zkušenostmi ve Švédsku a Německu, nedá ale dopustit na atmosféru v domovském Matfyzu. „Ohromně si vážím toho, že u nás na fakultě můžu zajít za kýmkoliv a říct mu o radu k tématu, ve kterém se potřebuji přiučit. V Evropě se ještě nesnažíme na dřeň soutěžit přes mrtvoly, jak je tomu v USA nebo v Číně,“ říká odborník na vestavěné systémy Tomáš Bureš.
Jako dítě dokázal hodiny nadšeně „šmírovat“ kobylky, stínky nebo třeba mravence. A láska k breberkám zůstala Michalu Krausovi z Mikrobiologického ústavu AV ČR dodnes. Jen teď místo šesti či osminohých zkoumá hlavně ty, co žijí v našich útrobách.
Letos získala Bolzanovu cenu, nejprestižnější ocenění, kterého absolvent či absolventka doktorského studia na UK může dosáhnout. Přitom o sobě říká, že není nijak výjimečná a že si stále není jistá, že chce u vědy zůstat celý život.
Výzkumná skupina Petra Vaňhary z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se zabývá buněčnou plasticitou, regenerací tkání a vývojem tkáňových modelů odvozených z kmenových buněk. Buduje také unikátní biobanku, díky níž vědci mohou zkoumat procesy na pozadí růstu nádorových buněk. V rámci spolupráce s brněnským Centrem precizní medicíny se poznatky daří přenášet do klinické praxe.
Světová špička, mineralog Jakub Plášil, se už roky věnuje rozplétání složitých krystalických struktur a objevování nových minerálů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o okrajovou oblast vědy, která dnes není „v kurzu“. Jenže právě Plášil a jeho kolegové přicházejí s objevy, které mají širší dopad – třeba na pochopení toho, jak se uran a další kovové prvky šíří v přírodě. Za svůj výzkum získal ocenění Evropské mineralogické unie.
„Jsem vděčný za to, že můžu přispívat k rozvoji další generace těch, kteří jednou posunou vědu a medicínu zase o kus dál,“ říká hostující profesor neurochirurgických věd na University of Oxford, absolvent dvou lékařských fakult Univerzity Karlovy a nynější vědecký pracovník Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Radek Kaiser.
Absolvent Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni David Andrš odjel do USA na popud svého kamaráda. Z plánovaného dvouletého pobytu se stalo 18 let. Odborník se věnuje programování numerických metod, pracoval na univerzitách a ve výzkumné laboratoři.
Vyjít ven z učebny a předat něco ze svých znalostí nejen studujícím, ale celé společnosti, vnímá jako naprosto bazální součást akademické práce. Proto také politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd UK neváhal, když za ním přišel novinář Českého rozhlasu Matěj Skalický s nápadem natočit pořad o politickém extremismu.
Zkoumá sopky na jiných planetách, podílí se na kosmických misích, píše bestsellery o vědě pro děti i dospělé, točí videa, přednáší – geolog Petr Brož je neustále v jednom kole po výzkumné i popularizační stránce. Jak vznikaly projekty jako Vesmírníček či Almanach geovědních pokusů? Můžeme názorně ilustrovat i velmi složité děje? A co Petr chystá do budoucna?
