hlavní partner portálu
Unikátní mapy Pavla Josefa Šafaříka z Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byly zaneseny do Mezinárodního registru Paměť světa organizace UNESCO. O tom, co tomu předcházelo, i o dalších sbírkách jsme si povídali s ředitelkou Mapové sbírky PřF UK Evou Novotnou.
Granty Evropské výzkumné rady (ERC) patří v evropském měřítku k těm nejprestižnějším. Do panelů hodnotitelů, kteří každoročně vybírají nejúspěšnější žadatele, se dostávají pouze špičkoví vědci a vědkyně z celého světa. V roce 2024 se mezi ně zařadil i Jozef Baruník z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Před třiceti lety poprvé přiměli liberečtí vědci počítač pouhým slovem, aby vykonal příkaz. A „kompjutr“ dokázal například kreslit nebo zvětšovat. Za úspěchem stála výzkumná laboratoř SpeechLab, kterou na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity Liberec proslavil Jan Nouza se svým týmem.
V čele nově vznikajícího výzkumného centra CLARA (Center for Artificial Intelligence and Quantum Computing in System Brain Research / Centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty v oblasti systémového výzkumu mozku), jehož je ICRC součástí, nově stojí Václav Snášel, současný rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava, zkušený pedagog a renomovaný odborník v oblasti umělé inteligence.
Jak se končící horníci a hutníci vyrovnávají se životními změnami, které přichází s útlumem těžby v Moravskoslezském kraji? Jakým směrem se ubírá jejich pracovní směřování? Tyto otázky si klade americká socioložka Dawn Norris, která působí na Ostravské univerzitě. Co ji přitáhlo z USA do Ostravy a proč se tu chce natrvalo usadit?
„V IT je místo pro každého. Je to ohromně flexibilní obor, kde se můžete se rozvíjet vlastním tempem. Když vás něco baví, za velmi krátkou dobu jste schopni dosáhnout opravdu mimořádných výsledků,“ říká lékařka, absolventka Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Tereza Ettlerová.
Výpočetní neurovědec Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek, konkrétně zpracování vizuálních informací, a používá k tomu i umělou inteligenci.
Cenu v soutěži Brno Ph.D. Talent získal i Michal Hečko z Fakulty informačních technologií VUT. Porota ocenila jeho výzkum zaměřující se na formální verifikaci. Ta je podle Michala Hečka stále důležitější, protože počítače dnes figurují v podstatě ve všech oblastech našeho života a jediná chyba softwaru tak může způsobit škody za miliony korun.
Budou humanoidní roboti pečovat o staré a opuštěné seniory? Prožíváme právě teď robotickou revoluci? A není polidšťování robotů a umělé inteligence „hraním si na boha“? I o tom jsme si v Laboratoři bioinspirované robotiky povídali s jejím vedoucím Stanislavem Věchetem z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.
Astrofyzik Václav Pavlík zkoumá hvězdné pozůstatky a jejich vliv na evoluci hvězdokup. Do Astronomického ústavu AV ČR ho zapojil program Středočeského inovačního centra MERIT. Proč díky výzkumu hvězdokup můžeme pochopit, jakou roli ve vesmíru hrajeme? Jakou sílu má v astronomii AI a co mladým lidem přináší astronomické olympiády?
