hlavní partner portálu
Individuální granty Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships a ERA Fellowships jsou prestižní programy financované Evropskou unií, které podporují talentované vědce v rozvoji jejich kariéry prostřednictvím mezinárodního, interdisciplinárního a mezisektorového výzkumu a školení.
Plaveme v moři reliktního záření a jsme fascinováni tím, že vesmír nám může být srozumitelný. To říká Michael Prouza, astrofyzik a ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který se podílel na vzniku nejnovějšího teleskopu na observatoři Very Rubin v Chile. Tento teleskop vědci přirovnávají k širokoúhlému objektivu, pomocí něhož můžeme získat přehled o celém vesmíru a jeho vývoji. A Češi budou mít díky svému zapojení, jež bylo ohodnoceno na milion dolarů, přednostní přístup k snímkům.
Jan Špale je strojní inženýr. Na Strojní fakultě a v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT se věnuje vývoji průmyslových tepelných čerpadel. Jeho cílem je pomoci průmyslu s dekarbonizací výroby procesního tepla, což vyžaduje zohlednit více disciplín najedou – fyziku, techniku i společenský dopad.
Měřit teplotu u nanočástic je zatím problematická záležitost. Neexistuje totiž přesný a spolehlivý postup, jak zahřívání, přenos a šíření tepla v takto malé škále zjišťovat. Za svůj výzkum získal doktorand Jiří Kabát z výzkumné skupiny Příprava a charakterizace nanostruktur i ocenění Brno Ph.D. Talent.
„Chceme, aby se studenti učili kvalitně, ale v prostředí, jež je podporující. Přísnost a empatie se ve vzdělávání nevylučují,“ říká děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kardiolog a jeden z nejcitovanějších českých vědců Petr Widimský, který během děkanského mandátu mimo jiné otevřel deset nových výukových pracovišť a zásadně reorganizoval dalších šest. Věří, že jednou z důležitých podmínek vědecké práce je odvaha dělat věci jinak.
Hmyzem roku byly zvoleny světlušky, oblíbený svítící hmyz, jehož dospělí jedinci se právě začínají líhnout a můžeme se tak s nimi potkávat během začínajících prázdnin. Bohužel ale méně než dřív. Tyto svatojánské mušky, jak se jim někdy přezdívá, jsou totiž v ohrožení – také kvůli všudypřítomnému veřejnému osvětlení. Jejich studiu se na ústavu CATRIN Univerzity Palackého věnuje Dominik Kusý.
Čerstvý docent v oboru Historie – české dějiny Jakub Drábik z Masarykovy univerzity se zabývá výzkumem v oblasti komparativních studií fašismu se zaměřením na český a britský fašismus. Zároveň varuje, že zneužíváním slova „fašismus“ ztrácíme schopnost rozpoznat skutečnou hrozbu.
Původně chtěl být lékařem, ale ještě na střední škole se rozhodl jít ve stopách svého otce a věnovat se fyzice. Oleksii Laguta proto stejně jako on nastoupil na univerzitu Tarase Ševčenka v Kyjevě a začal se věnovat studiu materiálů za pomoci spektroskopie.
Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? Ve své nové studii publikované jako CERGE-EI Working Paper se Christian Ochsner na příkladu španělské chřipky zabývá dlouhodobými dopady pandemické úmrtnosti na skepticismus vůči zdravotní politice státu.
Tadeáš Dvořák vystudoval nejdříve psychologii na University of Bristol ve Velké Británii, kde zkoumal vliv města a faktorů v něm na lidské myšlení. Výzkumné téma neopustil, ale rozhodl se jej rozšířit o biologický podklad – zajímalo ho, co se přesně v těle při daných procesech děje. To ho přivedlo na RECETOX, kde v současné době pod vedením Julie Vašků pracuje na své disertační práci.
