hlavní partner portálu
Jak se končící horníci a hutníci vyrovnávají se životními změnami, které přichází s útlumem těžby v Moravskoslezském kraji? Jakým směrem se ubírá jejich pracovní směřování? Tyto otázky si klade americká socioložka Dawn Norris, která působí na Ostravské univerzitě. Co ji přitáhlo z USA do Ostravy a proč se tu chce natrvalo usadit?
„V IT je místo pro každého. Je to ohromně flexibilní obor, kde se můžete se rozvíjet vlastním tempem. Když vás něco baví, za velmi krátkou dobu jste schopni dosáhnout opravdu mimořádných výsledků,“ říká lékařka, absolventka Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Tereza Ettlerová.
Výpočetní neurovědec Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek, konkrétně zpracování vizuálních informací, a používá k tomu i umělou inteligenci.
Cenu v soutěži Brno Ph.D. Talent získal i Michal Hečko z Fakulty informačních technologií VUT. Porota ocenila jeho výzkum zaměřující se na formální verifikaci. Ta je podle Michala Hečka stále důležitější, protože počítače dnes figurují v podstatě ve všech oblastech našeho života a jediná chyba softwaru tak může způsobit škody za miliony korun.
Budou humanoidní roboti pečovat o staré a opuštěné seniory? Prožíváme právě teď robotickou revoluci? A není polidšťování robotů a umělé inteligence „hraním si na boha“? I o tom jsme si v Laboratoři bioinspirované robotiky povídali s jejím vedoucím Stanislavem Věchetem z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.
Astrofyzik Václav Pavlík zkoumá hvězdné pozůstatky a jejich vliv na evoluci hvězdokup. Do Astronomického ústavu AV ČR ho zapojil program Středočeského inovačního centra MERIT. Proč díky výzkumu hvězdokup můžeme pochopit, jakou roli ve vesmíru hrajeme? Jakou sílu má v astronomii AI a co mladým lidem přináší astronomické olympiády?
Za pomoci zlata a diamantů se snaží zpřesnit optickou mikroskopii a objevuje přitom skryté zákonitosti nanosvěta. Se stejnou vervou čeří vody české vědy a boří v ní stereotypy – například, že si žena musí volit mezi dětmi a prací. I o tom se Vladimíra Petráková z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR rozpovídala v rozhovoru pro aktuální číslo oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR A/Magazín.
Jak práce na dálku ovlivňuje naše každodenní rozhodování, vztahy, pracovní návyky nebo podobu měst a regionů? A jak tuto formu práce využívají lidé nucení odejít z domova kvůli válce? Těmito otázkami se zabývá mezinárodní výzkumný projekt REMAKING, jehož součástí je i tým z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Jako vůbec první výzkumník se začal zabývat menšinovým stresem LGBTQ+ lidí žijících v České republice. Výsledky studií jeho týmu ukazují, že tuto skupinu lidí ohrožují duševní nemoci mnohonásobně víc než heterosexuální většinu. Proč?
Kalokagathia, spojení kultury těla a ducha, uchvátila Lukáše Roubíka už v mládí. Díky tomu dvakrát dosáhl na titul mistra ČR v kulturistice a vystudoval obor Výživa člověka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a biomedicínské inženýrství na ČVUT. V Institutu moderní výživy, který založil, vzdělává veřejnost o výživě na základě vědecky podložených informací srozumitelnou a zábavnou formou.
