hlavní partner portálu
Bohumil Kolář uplatní umělou inteligenci tam, kde si ji běžný člověk těžko představí. Povídali jsme si o usnadnění práce díky AI, o tom, že Merkur inspiruje i po sto letech od svého vzniku a o kelímcích s pivem, jejichž význam vás dostane do kolen.
Lukáš Trakal z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze je vědec, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s výzkumem biocharu, materiálu, který je podobný dřevěnému uhlí. Za své kultivační médium z biocharu, které chce chránit evropským patentem, získal prestižní cenu Česká hlava – Cenu ministra životního prostředí. Čtěte více o jeho výzkumu i osobním životě v rozhovoru.
Fyzikální chemik Pavel Jungwirth převzal cenu Neuron 2024 za celoživotní přínos vědě. Přesto říká, že je potřeba mít v životě i jiné zájmy než jen ty vědecké. Sám kromě špičkové vědy stojí za řadou projektů, třeba soutěží pro mladé chemické vizionáře, stipendiem pro rodiče ve vědě nebo už přes 20 let píše sloupky do Respektu.
Dne 14. ledna 2025 odstartovala největší česká družice TROLL firmy TRL Space Systems, kterou do vesmíru vynesla raketa Falcon od společnosti SpaceX. Jaká očekávání jsou spojena s touto misí a jaký pokrok Česká republika učinila ve vesmírných aktivitách za posledních šestnáct let? Nejen o těchto tématech promluvil Petr Kapoun, ředitel TRL Space Systems.
Jak to funguje na velkých biotechnologických veletrzích, jako je BIO International, BIO-Europe či Bio Japan? Jaký přínos má účast na nich a jak se na ně připravit? To přibližuje v rozhovoru Julie Proft, která má za sebou bohatou vědeckou kariéru, nyní však působí jako vedoucí projektového managementu v transferové společnosti Ústavu organické chemie a biochemie IOCB Tech.
Jan Velecký je výzkumník z centra RECETOX. Ve své disertační práci se zabývá metodami strojového učení pro proteinové inženýrství. V centru působí v rámci Loschmidtových laboratoří, konkrétně v týmu Stanislava Mazurenka. V rozhovoru vysvětluje, čím se proteinové inženýrství zabývá, proč je důležité věnovat při zkoumání proteinů pozornost právě jejich rozpustnosti, nebo v čem může být strojové učení pro lidské poznání klíčové.
Fatemeh Salehipour je vědecká pracovnice Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Studuje, jak v rezidenčních nemovitostech nalézt rovnováhu mezi spotřebou energie a tepelným komfortem. Její výzkumný pobyt ve Středočeském kraji je hrazen z programu MERIT Středočeského inovačního centra.
Přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Miroslav Světlák se už sedm let snaží se svými kolegy z týmu zlepšovat psychickou pohodu studujících na Masarykově univerzitě v Brně.
Jako mladíka jej zajímala hvězdná obloha a chodil na hvězdárnu, takže z Brna zamířil na pražský Matfyz. Pak už následovalo působení v USA včetně Princetonu či stipendia vesmírné agentury NASA, načež se fyzik Ondřej Pejcha vrátil do Česka. V roce 2018 přinesl na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Tehdy byl „startovního typu“, cílil na výzkum interakcí dvojhvězd.
V dubnu 2023 odešla fyzikální chemička Veronika Šedajová pracovat na University of Cambridge. Na prestižním vědeckém pracovišti Yusuf Hamied Department of Chemistry se věnovala materiálovému výzkumu v úzkém kontaktu s průmyslem. Nejen že nabyla nové, ale zúročila tam i své dřívější zkušenosti, které v CATRIN získala díky zapojení do mezinárodních projektů Evropské výzkumné rady či Evropské rady pro inovace hlavního řešitele Michala Otyepky.
