hlavní partner portálu
Mladá lékařka Ľudmila Křížová pracuje v pražské Všeobecné fakultní nemocnici na Onkologické klinice. Její obor v posledním desetiletí zaznamenal prudký vývoj s nástupem mnoha nových léčiv a komplexních genetických vyšetření. Hovoří se o tzv. precizní onkologii. Co přináší tento nový přístup pacientům? Jedná se o konec klasické chemoterapie?
Julie Chytilová je aktuálně jednou z vědecky nejúspěšnějších ekonomek na poli behaviorální ekonomie v ČR. Docentka ekonomie na Univerzitě Karlově a výzkumná pracovnice na Národohospodářském ústavu AV ČR přidala v tomto roce ke svým předešlým oceněním (například Cena Neuron) Cenu předsedy GA ČR za studii Determinanty prosociálního a antisociálního chování: poznatky z terénních ekonomických experimentů. Přečtěte si v rozhovoru o jejím výzkumu chudoby či diskriminace na základě věku.
Malé a ultralehké částicové kamery české firmy ADVACAM, která je spin-offem ČVUT a CERN kolaborace MEDIPIX, jsou součástí elektronových mikroskopů, ale také monitorují radiační situaci ve vesmíru. Mezi zákazníky firmy patří Anton Paar, Apple, CERN, ale i ESA nebo NASA. K čemu všemu je lze využít a jak firma vznikla, přibližuje Martin Tyburec.
Fyzik Tomáš Jungwirth získal Národní cenou vlády Česká hlava. Přispěl k rozvoji oboru, který zásadně ovlivňuje výpočetní technologie a věnuje se výzkumu, který může změnit základy fyziky pevných látek. V rozhovoru si povídáme nejen o jeho vědecké kariéře, ale i o důležitých kariérních milnících nebo ERC grantech.
Jako teenagerka toužila po kariéře filmařky. Nakonec filmy ani seriály netočí, ale zkoumá. V lecčem totiž podle ní fungují jako svědectví své doby. Co všechno může tuzemská polistopadová tvorba prozradit o tom, jak se proměňovala naše společnost po roce 1989?
Před lety se nechtěně proslavil tím, že spolknul vajíčka tasemnice a roky si ji v sobě hýčkal. Ve jménu vědy už si ostatně do těla nastěhoval kde co. Julius Lukeš parazitologií doslova žije a v oboru patří ke světové špičce. Na konvence si však nepotrpí a svými názory umí zčeřit vody.
Nakládání s daty je individuální, v každém oboru to půjde jinak, ale vždycky to musí dávat smysl, shodují se data stewardi Tereza Motalová a Martin Schätz. Péče o data se teď totiž stává nejen trendem, ale hlavně nutností.
Tomáš Bystroň je součástí týmu, který získal od Grantové agentury České republiky (GA ČR) a americké National Science Foundation (NSF) podporu na mezinárodní projekt Studium nanostrukturních elektrod pro selektivní recyklaci homogenních katalyzátorů. Přečtěte si, jak tento projekt ušetří životní prostředí i finance firmám v průmyslu.
Po letech strávených v zahraničí přesídlila do Národního ústavu duševního zdraví. Díky podpoře Středočeského inovačního centra (SIC) v něm studuje vliv mikrobiomu na rozvoj Alzheimerovy choroby. Alena Moudrá přináší do středočeského výzkumu atraktivní téma, ale také neotřelý přístup k vědě a studentům.
Kam se ubírala česká společnost po událostech 17. listopadu 1989 a jaké změny se odehrály v prostředí Masarykovy univerzity? Ze současného pohledu historiků na to podle Václava Kašky existují věcné odpovědi.
