Jaroslav Bartík: Kámen byl motorem paleolitické „ekonomiky“
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Jeho práce mnohdy připomíná detektivku. Místo zločinců ale Jaroslav Bartík z brněnského Archeologického ústavu AV ČR pátrá po stopách života pravěkých civilizací. Co na ně dokáže prásknout obyčejný kámen? Nejen o tom se vědec rozpovídal v rozhovoru.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
František Zažímal a Tomáš Homola: Slepé uličky a negativní výsledky jsou přirozenou součástí výzkumu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
Výzkum plazmatu a nanomateriálů může pomoci řešit aktuální environmentální problémy, jako je znečištění vody. František Zažímal a jeho školitel Tomáš Homola v rozhovoru vysvětlují, jaký přínos jejich aplikovaný výzkum může mít, že realita vědy často není jen o úspěších a jak je důležité vytrvat a nevzdat se.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Rozhovory
Od AI k humanoidním robotům. Innovation Week ukáže technologie, které míří z laboratoří do běžného života
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 3.10.2026
Umělá inteligence během několika let pronikla do byznysu, zdravotnictví, vzdělávání i každodenního života a postupně mění způsob, jakým pracujeme, komunikujeme i děláme rozhodnutí. Jedním z dalších kroků tohoto vývoje je propojení AI s fyzickým světem, a to ve formě robotiky, automatizace a strojů schopných vnímat své okolí a reagovat na něj.
Lukáš Franta: Kouzlo turnaje fyziků tkví v tom, že na začátku nevíte, kam vás zadaný problém zavede
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Český národní tým středoškoláků vybojoval na mezinárodním Turnaji mladých fyziků ve švýcarském Curychu zlaté medaile. Kapitán úspěšné výpravy Lukáš Franta v rozhovoru popisuje, jak probíhají náročné fyzikální souboje v angličtině, v čem spočívala příprava na komplexní výzkumné úlohy a co českým reprezentantům tento mimořádný úspěch přinesl do budoucí vědecké kariéry.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Irena Rektorová: V některých zemích Evropy nemají ani základní léky pro neurologická onemocnění
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
V závěru června byla Irena Rektorová z CEITEC a Lékařské fakulty MU zvolena prezidentkou Evropské neurologické akademie, a to jako první člověk z východní Evropy. V CEITEC MU vede výzkumnou skupinu Aplikované neurovědy a působí také na I. neurologické klinice Lékařské fakulty. V rozhovoru vysvětluje, co je Evropská neurologická akademie (EAN) a jak chce z pozice prezidentky přispět k jejímu rozvoji.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Rozhovory
Matouš Vobořil: O imunitním systému toho stále mnoho nevíme
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Patří mezi deset vědců a vědkyň působících v Evropě, kterým se letos podařilo dosáhnout na prestižní EMBO Installation Grant. Imunolog Matouš Vobořil se po čtyřech letech ve Spojených státech před časem vrátil na Přírodovědeckou fakultu UK, aby si zde postavil vlastní tým a rozvíjel výzkum zaměřený na vývoj imunitních buněk a jejich školení v brzlíku. Se svým bojem proti autoimunitním onemocněním si získal pozornost už nejednoho grantového panelu.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Přihlaste se do Akademie transferu znalostí NTK 2026/2027
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 20.9.2026
- Textové pole: Národní technická knihovna
Absolvujte praktický vzdělávací program pro výzkumníky, doktorandy a inovátory, kteří chtějí objevit aplikační potenciál svého výzkumu a připravit jej na další fázi transferu technologií. Program pořádá Národní technická knihovna.
Kristýna Kárová: Jen objev nestačí. Je potřeba vědět, co bude dál
- Autor článku: ne
- Zdroj: Praque.bio
Neurovědkyně Kristýna Kárová se zabývá výzkumem obnovy nervových buněk u poranění míchy v Ústavu experimentální medicíny AV ČR. V minulém roce prošla čtyřměsíčním intenzivním kurzem Prague.bio Executive Academy, který připravuje vědce v oboru biotechnologií na manažerskou kariéru a učí je byznysovým dovednostem. Porotce při závěrečných prezentacích Kristýna zaujala natolik, že obsadila první místo.
- Základní údaje
- Praque.bio
- Rozhovory
Michael Prouza: Velké výzkumné infrastruktury jsou českou vstupenkou do nejlepší světové vědy
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Velké výzkumné infrastruktury umožňují českým vědcům podílet se na největších světových experimentech, například v evropském CERNu nebo americkém Fermilabu, provozovat špičková zařízení i zpřístupňovat je dalším výzkumníkům. Podle ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy ale jejich další rozvoj naráží na dlouhodobě podfinancovaný provoz i nejistotu ohledně budoucích investic.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Bohumil Dolenský: Věda potřebuje poctivou práci, finance i chytré zapojení AI do výuky
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Nedávno jmenovaný profesor analytické chemie Bohumil Dolenský vnímá profesuru spíš jako závazek než jako završení kariéry. V rozhovoru mluví o své cestě k chemii, výzkumu nových funkčních látek i o tom, proč budoucnost vědy a vysokoškolské výuky závisí nejen na poctivé práci a financích, ale také na promyšleném zapojení umělé inteligence.
- Základní údaje
- Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
- Rozhovory
Petr Klusoň: Přírodní jedy lemují lidské dějiny od nepaměti
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
„Pozor, jedovaté!“ varují cedulky s lebkou na infopanelech u naučných stezek před některými rostlinami, houbami a živočichy. Obsahují totiž životu nebezpečné chemické sloučeniny. Tato mince má ovšem i druhou stranu: stejné látky mohou lidské zdraví pozitivně ovlivňovat.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Pavel Haman: Stále nevíme, jak se signál z oka přetvoří v obrázek v mozku
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Na první pohled tichý introvert Pavel Haman z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se k účasti v popularizační soutěži FameLab dostal trochu omylem, se svým představením využívajícím pískací hračky k popisu přenosu signálu mezi neurony zodpovědnými za náš zrak ale dosáhl na třetí příčku. Čemu se ve svém výzkumu věnuje a proč k představení využil zrovna pískací hračky pro psy? Autorka rozhovoru se s vědcem zná dlouho, proto bylo v textu ponecháno tykání.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Strana 4 z 130
