I letos se konala předvánoční konference iniciativy Czexpats in Science, kde se setkávají čeští vědci a vědkyně působící v zahraničí a ti, kteří se nedávno vrátili zpět do ČR. Letošní program s hlavním tématem Věda a mobilita byl rozdělen do dvou podvečerů a díky online formátu se připojili účastníci opravdu z celého světa.
První den konference, v pondělí 21. prosince, zahájila keynote přednáškou na téma migrace Lenka Dražanová, která aktuálně působí na European University Institute v Itálii. Záznam přednášky bude brzy k dispozici na našem YouTube a její výzkum i zahraniční zkušenosti také blíže představíme v samostatném rozhovoru.
Poté následovala první panelová diskuze Lifehacks pro přežití v hypermobilním světě vědy, kterou moderovala Lenka Kučerová z prg.ai. Jedním z probíraných témat byla například ekonomická nákladnost častého stěhování. Panelisté se shodli, že samotné stěhování není to nejdražší – větší náklady souvisí se zabydlováním v novém prostředí. „Hodně záleží, jaké možnosti zahraniční pobyt dále otevírá. Z dlouhodobého hlediska především v počátku kariéry se často vyplatí investovat a nešetřit, nebo dokonce využít úspory,“ sdílela politoložka Jana Vargovičová (INALCO, Francie). Eliška Greplová, profesorka kvantových nanotechnologií aktuálně působící na TU Delft v Nizozemí, radila, že některé země pro cizince nabízí speciální daňové slevy a další výhody. Z vlastní zkušenosti ji doplnila biofyzička Adéla Melcrová (Uni Groningen, Nizozemí): „Pozor na řadu podmínek, které pro tyto výhodu musíte splnit; například, že se do země můžete přistěhovat až po získání pracovní pozice.“
Podle Karolíny Korvasové – „matematičky nadšené do biologie“, která se od ledna vrací na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, se zkušenosti z evropských zemích dají snáze přenést do českého prostředí na rozdíl třeba od těch amerických. „Budujte si osobní kontakty, oslovujte – nikdo to za vás neudělá,“ radil evoluční biolog Jan Janouškovec, který se po více než 12 letech vrátil na Mikrobiologický ústav AV ČR.
Zdeněk Strakoš a Tomáš Mozga v další části radili Jak na granty. Zdeněk Strakoš mluvil především o ERC grantech – po mnoho let působil v hodnotících panelech ERC grantů a dnes pro vědce spolupořádá workshopy a informační dny a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů. Tomáš Mozga hovořil o projektovém řízení vědeckých a projektů. Jako cenný zdroj informací doporučil seriál Financování life sciences v ČR, který byl publikován na webu vědavýzkum.cz. I když je seriál primárně určen pro life sciences, mnoho rad platí univerzálně i pro další obory.
Diskuze o grantech pokračovala i na networkingové platformě gather.town, kde se v menších skupinkách diskutovalo i o návratu do ČR, alternativních kariérách, mobilitě a rodině a o mnoho dalších tématech. Hlavní výstupy z diskuzí brzy sepíšeme do samostatného článku.
I když se online prostředí živému networkingu nikdy nevyrovná, nechyběla terasa s výhledem na Hradčany či Czexpats bar, kde se po oba večery diskutovalo až do pozdních nočních hodin.
Druhý den konference zahájila přednáška Josefa Prchala z University of Utah na téma Hypoxie ve zdraví a nemoci. Josef Prchal se zapojil i do následující panelové debaty o možnostech propojení a spolupráce czexpats s ČR, kterou moderoval Pavel Tomančák, vedoucí skupiny na Max Planck Institut pro Molekulární Buněčnou Biologii a Genetiku v Drážďanech. „Hodně se teď věnuji mentoringu,“ uvedl jako konkrétní příklad spolupráce s ČR.
Za Janem Peychlem, vedoucím pracoviště světelné mikroskopie na Institutu Maxe Plancka pro buněčnou a molekulární biologii a genetiku v Drážďanech, zase jezdí české „návštěvy“ na krátké stáže, kdy řeší nějaké technické nebo krátké experimentální projekty. „Přesně na takové krátké výjezdy, od dvou dnů do dvou měsíců, existují Erasmus stáže pro zaměstnance,“ uvedl Jakub Tesař, vedoucí odboru vysokoškolského vzdělávání v Domě zahraniční spolupráce, která plní roli české národní agentury pro mezinárodní vzdělávání. „Na krátké stáže, kdy se například potřebujete naučit nějakou techniku, můžete vyjet i v rámci řešení TA ČR projektů,“ doplnila Táňa Perglová, která se v Technologické agentuře věnuje především mezinárodní spolupráci, synergiím s unijním programem Horizont 2020 a spolupráci se zahraničními inovačními agenturami.
Své dojmy z české vědy sdílel i Josef Prchal, u kterého se na postdoc pozicích vystřídalo již jedenáct Čechů: „Mám pocit, že situace v české vědě výrazně zlepšuje.“ To potvrdil i Julius Lukeš z Parazitologickém ústavu AV ČR a dodal, že spolupráce se zahraničím se „nabalují“, když je na zahraniční instituci první Čech.
Jako další témata debaty se například řešilo, že lidé z východní Evropy chybí v redakčních radách časopisů a zda by pomohlo, kdyby czexpati byli v hodnotících panelech českých grantů. Výrazný dopad na českou vědu mají také vědci a vědkyně, kteří se po mnoha letech v zahraničí vrací do českého prostředí a tím mění své okolí. Panelisté se také shodli, že je potřeba českou vědu více komunikovat, a to jak doma, tak i v zahraničí.
Další část programu se věnovala alternativním kariérám Od vědy k vlastní firmě, kde své zkušenosti sdílel Jaromír Zahrádka (i&i Prague, ČR), Jaromír Hanzal (AQE Legal, ČR), Johana Kuncová-Kallio (UPM Biomedicals, Finsko), Ondřej Antoš (Klarity, USA) a Petr Strnad (Viventis Microscopy, Švýcarsko).
A i jak opakovaně během konference zaznívalo: „Czexpats in Science je především o komunitě.“ Na letošní konferenci se registrovalo přes 190 vědců a vědkyň především na pozici Postdoc a Ph.D. student z 26 zemí světa. Někteří i díky časovým posunům přicházeli a odcházeli, ale v průměru bylo po oba dva dny připojeno vždy 90–110 účastníků. Mezi vědeckými obory dominovala biologie, chemie, fyzika, ale početné bylo i zastoupení sociálních věd. Pro řadu účastníků byl online formát jediná možnost, jak se konference zúčastnit, proto již teď víme, že v pořádání online akcí budeme pokračovat.
Z anket, které účastníci vyplňovaly v průběhu konference, například vyplývá, že 60 procent účastníků konference aktuálně působí v zahraničí a 40 procent v ČR. Většina z nich strávila v zahraničí více jak 6 let a 54 procent účastníků hodnotilo zahraniční zkušenosti jako „výborné“, 25 procent svůj pobyt ohodnotilo dvojkou (na škále 1 = výborné až 5 = strašné). Nejčastější důvody pro návrat do ČR jsou podle výsledků ankety rodina a další osobní důvody.
Na konferenci jsme také zhodnotili uplynulý rok a sdíleli naše plány a vizi do dalších let. Chceme pokračovat především v budovaní komunity a propojování czexpats s ČR. Zaměřit se chceme i na udržitelnost a finanční stabilitu. Jedním z našich dalších cílů je zjistit, kdo czexpati vlastně jsou, zda se vědečtí czexpati liší od nevědců a co czexpati od kontaktu s ČR očekávají. Tento průzkum budeme dělat v rámci projektu TA ČR Nové přístupy ke koordinaci krajanské problematiky, který na konferenci představila Eva Jánská z týmu Geomigrace na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Projekt si klade za cíl analýzu potřeb krajanů a Čechů žijících v zahraničí k vytvoření systematičtější návratové politiky státu a udržení vazeb těchto osob na ČR. Do projektu je dále zapojen Etnologický ústav AV a NUVIT, z.ú.
Po celou dobu dvoudenní konference byl také přítomen Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti působící na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. O potřeby czexpatů se dlouhodobě zajímá a udržování kontaktů Čechů žijících v zahraničí s domovem vnímá jako prioritu a aktivně se snaží, aby Česká republika o potenciál lidí žijících v zahraničí nepřicházela. Pozval také do nově vznikající sítě czech.global, která propojuje Čechy po celém světě a ve které je iniciativa Czexpats in Science klíčovým partnerem. S Ministerstvem zahraničních věcí ČR plánujeme i další spolupráce.
Na závěr patří poděkování našim partnerům, protože ani letošní konference by bez nich nevznikla: i&i Prague, AQE legal, Thermo Fisher Scientific, Nadace Experientia a Nadační fond Neuron. Děkujeme i všem individuálním dárcům, kteří přispěli přes platformu Darujme.cz.
Autorka: Pavla Hubálková
Zdroj: Czexpats in Science
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
