Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou jižní Moravy (KHKJM) uspořádaly další z konferencí k tématům daňových odpočtů na výzkum a vývoj a Inovační strategie ČR 2019–2030.
Konference se konala 7. června 2019 v Univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Brně. Setkání proběhlo za účasti 1. místopředsedy RVVI a prorektora pro výzkum Masarykovy univerzity Petra Dvořáka, předsedy představenstva KHKJM Michala Štefla, členů RVVI, čelních zástupců ministerstva financí a finanční správy, Svazu průmyslu a dopravy a podnikového výzkumu.
Inovační strategie ČR 2019–2030 i změny v daňových odpočtech jsou jasným signálem vlády, že podporu výzkumu a vývoje bere za svoji prioritu. V Brně proběhla na pozvání Krajské hospodářské komory jižní Moravy k dané problematice druhá ze série odborných konferencí, které mají mj. přispět ke změně vnímání podpory inovačního prostředí a České republiky jako země pro budoucnost.
„Vládou schválená Inovační strategie České republiky 2019–2030 představuje podporu zvyšování kvality a efektivity českého výzkumu a inovací, včetně strategie dalšího fungování výzkumných infrastruktur a center. Podpora kvalitní vědy v širokém oborovém spektru je zároveň nezbytnou znalostní základnou této Inovační strategie. Jde o skutečně ambiciózní materiál identifikující slabiny českého sytému, způsoby jejich nápravy a cíle, jež by měly být postupně dosahovány. Při naplnění všech cílů má Česká republika šanci se do 12 let zařadit mezi evropské lídry výzkumu a inovací,“ sdělil k zaměření konference Petr Dvořák. Profesor Dvořák je dále garantem prvého z pilířů Strategie: Financování a hodnocení výzkumu a vývoje.
Inovační strategie ČR představuje především vizi, kam má naše republika v nejbližších dvanácti letech směřovat. Již implementovaná strategie by měla být vodítkem pro všechny segmenty státní správy s cílem vytvořit prostředí, které umožní posun naší země mezi nejvíce prosperující země, jež současně přijaly vědu, výzkum a inovace za klíčové národní priority.
Součástí strategie je i nově zaváděná značka The Czech Republic: The Country For The Future. Hlavním autorem Strategie je vicepremiér pro hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou vládní RVVI.
"Vítáme fakt, že se místopředseda vlády postavil do čela tvorby a realizace inovační strategie naší země. Pro Jihomoravský kraj je to šance na další rozvoj díky velké kumulaci vědeckovýzkumné infrastruktury a inovativních firem. Krajská hospodářská komora jižní Moravy dělá mnoho pro budování efektivní spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou s cílem urychlovat inovační cyklus,” uvedl v rámci setkání Michal Štefl.
Inovační strategie
Strategie zřetelně vytyčuje nové hlavní priority: ve sféře výzkumu, digitalizace, vzdělávání, infrastruktury, start-upů a dalších oblastech. Na její přípravě se podílel tým špičkových osobností z firemního prostředí, vědců, akademiků spolu s klíčovými představiteli resortů a vládních agentur. Česká republika má potenciál se umisťovat na vyšších místech v žebříčcích konkurenceschopnosti. Vzhledem ke znalostnímu potenciálu, historii, středoevropské lokalitě a dalším objektivně daným podmínkám vč. technologické orientace musíme umět zaujmout tím, co vyrobíme nebo vymyslíme. Proto je třeba, aby se rozvoj inovací stal celospolečenským tématem.
Hovoříme-li o změně struktury ekonomiky, o vyšší přidané hodnotě a potřebě dlouhodobého stabilního ekonomického růstu, má zde bezesporu podpora výzkumu a vývoje stěžejní roli, a to včetně nástrojů, jakými jsou daňové odpočty na výzkum a vývoj.
Daňové odpočty na VaV
Cílem druhého z přednesených konferenčních témat bylo představení tzv. daňového balíčku – podstatných změn v daňových odpočtech na výzkum a vývoj, aby je mohli jednotně interpretovat podnikatelé, daňoví poradci a finanční správa. Prvním krokem ke snížení nejistoty daňových poplatníků, tedy firem, je novela. Toto vyhodnotila jako svůj hlavní úkol v loňském roce ustavená pracovní skupina při vládní RVVI, jejíž závěry se staly základem novely. Novela a její odůvodnění by měly firmám, ale i správcům daně přinést jasnější vodítka ve využívání tohoto nástroje.
"Česká republika by měla motivovat firmy v jejich inovačním úsilí a usnadňovat jim k tomu podmínky. Jen tak české firmy uspějí v konkurenčním prostředí a svůj úspěch budou moci státu vrátit v podobě vyšších daní. Jsme proto rádi, že to takto vnímají i vrcholní představitelé státní správy. Změny v daňových odpočtech na výzkum a vývoj jsou konkrétním příkladem kam systém směrovat - k zajištění vyšší míry jistoty a proklientského přístupu. Právě tak fungují odpočty v dalších vyspělých zemích,“ doplnil Bohuslav Čížek, zde přítomný ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz průmyslu patří jako největší zaměstnavatelský svaz v České republice mezi dlouhodobé zastánce odpočtů na výzkum, vývoj a inovace.
Firmy v České republice mohou už 14 let kromě dotací využít také tzv. nepřímou podporu. Výdaje na výzkum a vývoj lze uplatnit odčitatelnou položku od základu daně dle § 34 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V roce 2017 tak učinilo 1 141 podniků, které si odečetly výdaje ve výši 13,3 mld. Kč a ušetřily tak 2,5 mld. Kč.
Další z tematických konferencí je plánována na září 2019 v Praze.
Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace
Oběma tématům se na portále věnujeme pravidelně. O daňových odpočtech jsme psali například zde a zde. Přečtěte si také komentáře Martina Bednáře a Zdeňky Březinové ze společnosti RESEA.
Novou inovační strategii představila vláda na začátku tohoto roku (psali jsme zde a zde). Na našem portále se k ní vyjadřovali třeba Lukáš Kačena, Miroslav Janeček, Daniel Münich nebo Michal Pazour. Dočtete se o ní také v rozhovorech s místopředsedou RVVI Karlem Havlíčkem a místopředsedou Akademie věd ČR Zdeňkem Havlasem.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
