facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Národní inovační strategie zapomněla na lidi

18. 3. 2019
Národní inovační strategie zapomněla na lidi

Nová Inovační strategie vlády se po novém roce veřejnosti zjevila jako blesk z čistého nebe. Vláda a hlavně premiér si od ní slibují opravdu hodně. Pokud budou v její implementaci stejně úspěšní jako v její mediální propagaci, začnou se brzy dít zásadní reformní věci. Neslavné osudy dosavadních strategií a mediální přehánění posledních let však zavdávají důvody k mírnění nadějí. Byť realizaci strategie držím palce, vidím v ní slabiny, které jí mohou být osudné.

Jako blesk z čistého nebe českou veřejnost zkraje roku 2019 zasáhla informace, že Rada vlády pro VaV schválila Inovační strategii ČR do roku 2030[1]. Utajenost její přípravy vystřídala velká mediální pompa, se kterou byla oznámena, a to ještě před jejím zveřejněním. Podle slov premiéra Česká republika teď díky strategii míří mezi technologické lídry a do deseti let by nás měla zařadit mezi nejinovativnější země Evropy. Vláda Strategii schválila téměř obratem bez mrknutí oka [2]. Premiér s novou Strategií dokonce již dělal dojem při oficiální návštěvě USA zkraje března a to na zástupce Americké obchodní komory a slavné Národní nadace pro vědu (NSF). Strategie prý zaujala.

Snahu něco udělat s nedostatečně využívaným inovačním potenciálem země je jistě třeba ocenit. Na potřebu změny nás opakovaně upozorňovaly zprávy OECD, na což jsem zde upozorňoval již v roce 2016. Před necelým rokem jsem zde psal, že Česko není žádný inovační tygr, ale kočka Míca, která místo lovu inovací chodí žrát do misky od páníčků. V zájmu celé země tedy rozhodně je, aby Strategie došla naplnění. Smutné osudy minulých, kdysi také slavných, dnes již zapomenutých strategií, nás však nabádají k obezřetnosti. Lehce skeptickou notičku ke Strategii sepsal již dříve Mirek Janeček. Já osobně ve Strategii vidím jako problematické tyto elementy:

  • Schází mi v ní uvědomění, že klíčovým předpokladem realizovatelnosti Strategie bude dostatek adekvátně vzdělaných lidských zdrojů. Na sepsání Strategie stačí deset chytrých lidí. Na její systémovou implementaci takových budou potřeba tisíce. Být zemí inovačním tygrem však vyžaduje takových lidí milion(y).
  • Chybí kvantifikovaný popis předpokládané trajektorie dosahování cílů.
  • Strategii zatím chybí itinerář a provázanost respektive návaznost jednotlivých kroků.
  • Až příliš mnoho z deklarovaných cílů Strategie ve skutečnosti nejsou cíle, ale jen prostředky respektive nástroje k dosahování skutečné inovativnosti a inovací.

cileMnohé deklarované cíle Strategie představují spíše jen nástroje k jejich dosažení

Strategie zapomněla na lidi

Strategie jako celek, zdá se, zapomněla na jeden strategicky důležitý prvek, kterým je dostatek kvalitních lidských zdrojů. Těch bude nezbytně potřeba nejen na straně (i) inovátorů ve firmách, tak na straně (ii) implementátorů strategie ve státní správě a v neposlední řadě i (iii) kvalitních učitelů, od učitelek v mateřských školkách až nahoru po školitele doktorandů. Lidským zdrojům se však strategie věnuje jen velmi okrajově v jednom z devíti pilířů Strategie zvaném "Polytechnické vzdělání". Pro kvalitu mnou uvedených lidských zdrojů však budou "měkké" znalosti a dovednosti přinejmenším stejně důležité jako ty polytechnické. A právě v kvalitě "měkkých" dovedností země výrazně pokulhává a jejich nedostatek brzdí rozvoj země. Není mým cílem svobodného komentátora hodnotit Strategii bod po bodu. Uvedu tedy jen jeden příklad za všechny.

Dlouhodobě se ví, že zapojení žen do procesů výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) je v Česku na evropsky velmi nízké úrovni. Jiná vládní strategie, Národní politika VaV, to kapírovala natolik zmateným způsobem, že se jí postulovaným slibům a cílům věc napravit ani nedalo moc věřit [1]. Vlastně pak není divu, že již tak velmi nízká míra zapojení žen do VaVaI se do roku 2015 včetně snižovala (Obr 1). Přitom v naprosté většině zemí EU míra zapojení žen rostla a to včetně zemí, kde byla míra zapojení vyšší než v ČR již v roce 2005. Ano, můžeme se chlácholit že stejně neslavně s lidskými zdroji se zachází i ve Francii.

Zeny1Obr 1: Podíl žen zapojených do VaVaI v Česku je nejen velmi nízký, ale dokonce ještě dále klesá

Přitom co do úrovně dosahované vzdělanosti mezi čerstvými absolventy magisterských vysokoškolských programů překonal počet žen počet mužů již na přelomu tisíciletí. A dnes již počet absolventek magisterských programů převyšuje počet čerstvých absolventů mužů o celých 150 % (Obr 2).

Zeny2Obr 2: Počet čerstvých absolventek MA programů českých vysokých škol už dávno výrazně překonal počty čerstvých absolventů

V míře dosahování PhD vzdělání sice muži ještě stále vedou, ale ženy se jim od roku 2001 přiblížily na dohled již kolem roku 2011 (Obr 3). Je proto paradoxní, že podíl žen zapojených do VaVaI u nás ve stejném období klesal. Asi příznačně jsou mezi celkem 21 spolupracovníky Strategie uvedeny pouhé 2 ženy.

Zeny3

Obr 3: Počet čerstvých absolventek PhD programů českých vysokých škol se rychle přiblížil úrovni počtu mužů

Cíle velké, cesta mlhavá

V předmluvě Strategie je uváden velmi ambiciózní cíl: Jsme připraveni do oblasti vědy, výzkumu a inovací investovat rekordní množství zdrojů s cílem vytvořit z České republiky zemi, která se stane nejen symbolem znalostí a pokročilých technologií, ale rovněž hostitelem nejvýznamnějších světových vědeckých kapacit.... Cílem je proto do r. 2025 dosáhnout umístění v kategorii tzv. Strong Innovators a do r. 2030 být ve vedoucí evropské skupině, tzv. Innovation Leaders. Čtrnáctá pozice v EU v hodnocení GII a třinácté místo dle kritérií IOI nás řadí do přesného průměru evropské osmadvacítky. Cílem je proto zařadit se do r. 2025 do první desítky a do r. 2030 do první sedmičky zemí EU, a to jak v rámci GII, tak IOI.

Ambice jsou tedy vysoké. Ale chtělo by to Strategii přeložit i do podoby cestovní mapy, po které k těm ambiciózním cílům naše země dalších 10 let poběží. V příloze Strategie se uvádí hodnoty několika desítek dílčích ukazatelů inovační výkonnosti, pořadí a trendy pro Česko v rámci EU. Jde o mnohem konkrétnější ukazatele než celkové syntetické indexy o kterých hovoří předmluva Strategie. Nebylo by od věci vládní ambice přeložit i do konkrétních hodnot dílčích ukazatelů, alespoň pro milníky let 2025 a 2030. Ono by to možná ambice sneslo z oblak na pevnější zem.

Zeny4Obr 4: Trendy indikátorů inovační výkonnosti zemí z přílohy Strategie

 

Autor: Daniel Münich

Článek byl publikován na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.