Na každoroční konferenci k Metodice hodnocení výzkumných organizací byly kromě jiného představeny kontury zamýšlených úprav hodnocení. Vyvolalo to velkou pozornost akademiků a teď proti tomu dokonce vznikla petice. V principu s peticí souzním. V reakci na ni se díky portálu Vědavýzkum.cz rozběhla užitečná diskuse.

Akreditační úřad zbavil neslavně slavnou Národohospodářskou fakultu (NF) Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) možnosti navrhovat profesory v oboru ekonomie. Jedním z klíčových oficiálních důvodů zřejmě bude nedostatečná publikační činnost akademiků fakulty.

Nedávno jsem měl čest vystoupit na každoroční konferenci Implementace Metodiky 2017+. Každoročně se tam rekapitulují zkušenosti z národního hodnocení a záměry do budoucna. Mé vystoupení okořenil trapný lapsus, když jsem si nemohl vzpomenout, co ukazuje jeden z grafů. V tomto blogu svou přednášku stručně rekapituluji, snad bez lapsů a na pár místech jsem ji o něco vylepšil.

Bez informací o personálním oborovém zázemí výzkumných pracovišť každé jejich hodnocení kulhá. Avšak informace o personálním zázemí je v Česku těžké  získat. Vykazovací systémy na to stále nejsou nastaveny. A hodnocení založené pouze na základě počtu výsledků, bez přihlédnutí k velikosti pracovišť, může být velmi zavádějící. Zpravidla to ubližuje menším špičkovým pracovištím, která na sebe nemohou upozorňovat velikostí a počty publikací. 

Hodnocení výzkumných pracovišť vyžaduje solidní informace. Mnohé z nich poskytuje unikátní on-line aplikace IDEA. Ta byla aktualizována o data z roku 2022 a rozšířena o několik nástrojů. Na oboru ekonomie Univerzity Karlovy osvětluji, co apka umí. Ukazuji zásadní rozdíl mezi publikačním výkonem a produktivitou, a proč jsou důležitá data o personální velikosti pracovišť v oborech.

S finanční podporou vědy (VaV) ze státního rozpočtu (SR) to jde v Česku od roku 2020 z kopce. A výhled je ještě horší. Intenzita výdajů, tedy podíl výdajů na VaV ze SR na HDP, totiž z 0,64 % v roce 2020 plynule doklesala na letošních 0,54 %. Pokud by to pokračovalo podle aktuálně platného střednědobého rozpočtového výhledu, v roce 2026 bychom se propadli až na 0,49 %.

V českých diskusích o hodnocení výzkumných organizací se stále častěji šermuje deklarací DORA. S odkazem na ni se někdy zatracuje používání bibliometrických indikátorů v hodnocení organizací jako takových. Když si ale deklaraci přečtete pozorně, takový závěr tam nenajdete. Deklarace bibliometrické ukazatele, jako informační podklad institucionálního hodnocení, nevylučuje.

V návaznosti na diskuzi Daniela Münicha se zástupci Psychologického ústavu Akademie věd ČR, která byla iniciována po zveřejnění jeho blogu týkajícího se tématu publikační činnosti v časopise Československá psychologie, zveřejňuje portál Vědavýzkum.cz jeho příspěvek, ve kterém reaguje na odpověď Psychologického ústavu AV ČR.

Nový systém otevřeného přístupu k vědeckým článkům (tzv. open access) neznamená jen řízenou revoluci v snadnější dostupnosti vědeckých poznatků, ale také nezáměrnou a nebezpečnou změnu tradičního modelu hodnocení kvality vědecké práce. 

Nakladatelství MDPI vyvolává mezi vědci po celém světě i u nás kontroverze. O MDPI už toho bylo napsáno až hanba a nemá smysl, abych to zde pro vás znova přepisoval. Kromě řady odkazů nabízím pouze stručné statistiky trendů a současného stavu za svět a Česko.