facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Daniel Münich

Daniel Münich

Pomocí nového bibliometrického nástroje IDEA tentokrát proklepnu nejstarší a největší českou Univerzitu Karlovu (CUNI). Odhalím, kolik autorů CUNI v tom kterém oboru publikuje, jaký celonárodní podíl má na publikujících autorech v oborech, vědeckých článcích, ve vědecky vlivnějších a nejvlivnějších oborových časopisech databáze WoS a jakou má CUNI oborovou publikační produktivitu.

Na příkladu oboru chemie nabízím návod, jak si s novou aplikací IDEA rychle proklepnout situaci ve vybraném českém vědním oboru: jaké vysoké školy v něm působí, jak se na výzkumech podílí personálně a výsledkově, jakou mají publikační produktivitu s ohledem na kvalitativní strukturu publikací.

Nová web aplikace IDEA mapuje oborový publikační výkon a počty autorů českých výzkumných organizací a součástí vysokých škol. Při speciálním nastavení ukáže i relativní postavení zvolené organizace ve všech oborech najednou v rámci Česka.

Světlo světa spatřil další univerzitní žebříček. Tentokrát oborový pro ekonomii, ekonometrii a finance. Klíčovým kritériem žebříčku je počet publikací ve špičkových časopisech. Vzhledem k populaci Česka, by se na něm mělo nacházet kolem deseti škol. Najdeme tam však pouhé dvě. Situaci Česka tak zachraňuje Univerzita Karlova, která je na seznamu ze všech škol ostatních postkomunistických zemí suverénně nejvýše.

Národní hodnocení je vůči velikosti pracovišť slepé. Klíčové závěry dělá na základě počtu publikací, jakoby bylo lhostejné, kolik vědců za nimi stojí. O umístění pracoviště v národním hodnocení proto příliš rozhoduje jeho velikost.

Každoroční porcování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách bez dlouhodobějších principů a doprovázené každoročním zpožděním znejišťuje a brzdí koncepční rozvoj škol a jejich výzkumných týmů. Pochybné proporce, v jakých je podpora mezi školy a obory rozdělována, jsou stále poplatné kafemlejnku, který oficiálně skončil již před lety.

Přijde mi, že český stát, tedy hlavně vláda a její ministerstva, nevyužívají dostatečně možností, které jim v boji proti covid-19 nabízí česká věda. Udělal jsem si narychlo a zběžně přehled resortně orientovaného výzkumu v Česku a Německu. Rozdíl je to diametrální. Pokud mi něco důležitého uniklo, dejte mi prosím vědět.

Nová aplikace IDEA mapuje citační ohlas českých výzkumných pracovišť. Otevřela tím okno do nové dimenze hodnocení v českém vědeckém vesmíru. Doposud se totiž publikační výsledky českých pracovišť posuzovaly výhradně podle významu časopisů, kde články vyšly. Bylo tomu jak v zapuzeném kafemlejnku, tak v následnické Metodice 2017+.

Předminule jsem si stýskal nad publikační slabostí českých společenských věd. Minule jsem v případě věd technických ukázal, že u nás vůči 'starým' zemím EU15 kvantita válcuje kvalitu. Dnes si beru na paškál vědy medicínské. Český publikační výkon v nich za průměrem zemí EU15 zaostává zhruba o celou polovinu.

V dnešním blogu reaguji na komentáře čtenářů k nedávnému blogu. Upozornil jsem v něm na neambiciózní trojdohodu vlády, reprezentace vysokých škol a Akademie věd ČR ohledně minimálního tempa navyšování institucionální podpory výzkumu. Inspirací zřejmě byl německý Pakt pro výzkum a inovace pro období 2021-2030, ve kterém se německá vláda zavázala k 3% ročnímu růstu finanční podpory.

Strana 1 z 12