S finanční podporou vědy (VaV) ze státního rozpočtu (SR) to jde v Česku od roku 2020 z kopce. A výhled je ještě horší. Intenzita výdajů, tedy podíl výdajů na VaV ze SR na HDP, totiž z 0,64 % v roce 2020 plynule doklesala na letošních 0,54 %. Pokud by to pokračovalo podle aktuálně platného střednědobého rozpočtového výhledu, v roce 2026 bychom se propadli až na 0,49 %.

V českých diskusích o hodnocení výzkumných organizací se stále častěji šermuje deklarací DORA. S odkazem na ni se někdy zatracuje používání bibliometrických indikátorů v hodnocení organizací jako takových. Když si ale deklaraci přečtete pozorně, takový závěr tam nenajdete. Deklarace bibliometrické ukazatele, jako informační podklad institucionálního hodnocení, nevylučuje.

V návaznosti na diskuzi Daniela Münicha se zástupci Psychologického ústavu Akademie věd ČR, která byla iniciována po zveřejnění jeho blogu týkajícího se tématu publikační činnosti v časopise Československá psychologie, zveřejňuje portál Vědavýzkum.cz jeho příspěvek, ve kterém reaguje na odpověď Psychologického ústavu AV ČR.

Nový systém otevřeného přístupu k vědeckým článkům (tzv. open access) neznamená jen řízenou revoluci v snadnější dostupnosti vědeckých poznatků, ale také nezáměrnou a nebezpečnou změnu tradičního modelu hodnocení kvality vědecké práce. 

Nakladatelství MDPI vyvolává mezi vědci po celém světě i u nás kontroverze. O MDPI už toho bylo napsáno až hanba a nemá smysl, abych to zde pro vás znova přepisoval. Kromě řady odkazů nabízím pouze stručné statistiky trendů a současného stavu za svět a Česko.

Publikování v personálně spřízněných nebo dokonce vlastních vědeckých časopisech –⁠ vědecký samizdat –⁠ je praxe neblahá. V českých poměrech je však stále rozšířená, trpěná a někdy dokonce oceňovaná. Tato praxe snižuje věrohodnost recenzního řízení a omezuje interakci s vnějším světem. Rozhodl jsem se proto na samizdatové publikování u nás upozornit sérií blogů a dokumentovat to čísly.

Think tank IDEA aktualizoval oblíbenou analytickou online aplikaci, která umožňuje snadno, rychle a přehledně srovnat publikační výkon, personální kapacity a publikační produktivitu českých výzkumných organizací a součástí vysokých škol. Aplikace nově nabízí nejen údaje za rok 2021, ale i dlouhodobé časové řady až od roku 2008.

Minule jsem probral, jak ministerstvo školství promítlo výsledky národního hodnocení vědy do rozdělení institucionální podpory výzkumu mezi vysoké školy. Byl na to velký ohlas a mnozí se ptali, jak to proběhlo na Akademii věd ČR (dále jen AV ČR).

S posledním rokem kafemlejnkového financování 2018 mělo financování vědy na vysokých školách ze strany MŠMT projít obdobím fixace. Fixace měla zakotvit proporce rozdělení podpory mezi školy, dokud nebudou k mání věrohodnější výsledky nového systému hodnocení dle Metodiky 2017+. Reálně se však proporce podpory mezi roky 2018 a 2021 měnily, a to velmi výrazně.

Vyšel nový světový žebříček univerzit QS World University Rankings by Subject 2022. Výhodou proti mnoha dalším je jeho oborovost. Kvalita oborů uvnitř univerzit je totiž často velmi rozmanitá a umístění školy jako celku o tom kterém oboru nic nevypovídá.