facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Daniel Münich

Daniel Münich

Byla zveřejněna první porce výsledků Hodnocení'18. Oproti loňskému a v podstatě pilotnímu kolu se toho bohužel moc nezlepšilo. Hlavním předmětem bibliometrického hodnocení zůstaly matoucí a téměř zbytečné kvalitativní publikační profily a nesmyslné průměrné citační indexy. Opravdu užitečné informace o tom, jak si české vědní obory vedou, z hodnocení nevyčteme. Užitečné srovnání publikační výkonnosti Česka a zemí EU 15 v časopisech různého vědeckého významu si člověk musí vyrobit sám.

Časopis PLOS One nedávno zveřejnil článek Alberta Baciniho a kol. Ve volném překladu se článek nazývá "Citační hry vyvolané bibliometrickým hodnocením". Analýza odhaluje, že relativně nové národní hodnocení italské vědy a vědců založené mimo jiné na citacích spustilo mezi italskou vědeckou komunitou vlnu strategického citování se, ať už formou sebe-citací nebo citačních klubů. Zjištění studie ale rozhodně neznamená, že bibliometrie je k ničemu, a že hodnocení vědy je třeba poslat k šípku. 

Úvod je stejný jako u I. dílu: Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení podle ní by mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení by podle ní mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Čas od času mi v e-mailu přistane článek nebo proklamace kritizující bibliometrické ukazatele. Namnoze oprávněná kritika však často trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak pomíjí reálné alternativy k hodnocení pomocí bibliometrie. A dále neberou v potaz, že s bibliometrickými ukazateli pracují lidé z masa a kostí, jejichž schopnost pojmout rozsáhlé sestavy alternativních ukazatelů mají své limity.

3. 7. 2019

České psycho

Český základní společenskovědní výzkum ani 30 let po listopadu '89 nevzkvétá. Příkladem budiž obor psychologie. Český časopisecký (WoS) publikační výkon se téměř ve všech psychologických podoborech blíží nule. Většina článků českých autorů pak vychází v málo významných časopisech, hlavně místních.

Dnešní blog je kratší. Nemám moc času a téma je poměrně jasné. Je o jedné nevinně znějící větičce nově zvoleného předsedy České konference rektorů. Připomínám, že institucionální podporu výzkumu prostě mezi vysoké školy nelze rozdělovat pouze podle kvality a podle náhodně zavedených oborových proporcí v dávnější minulosti.

Hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací se stále nedělá. To, co se na VŠ hodnotí v rámci Modulů 1 a 2 nové Metodiky 2017+, je jen slabou náplastí. Čeká se na hodnocení podle Modulů 3 až 5. Příprava se však táhne. Komunikace hodnocení směrem k široké akademické veřejnosti není téměř žádná.

U příležitosti euro-voleb přinesl časopis Nature řadu článků o nedávné minulosti a budoucnosti vědy v EU. O Česku se tam toho bohužel moc nedozvíme. Naštěstí a shodou okolností ve stejnou dobu vyšla nová interaktivní studie IDEA, kde se na postupnou globalizaci české vědy můžeme podívat podrobně. 

Blíží se nám polovina roku 2019 a Hodnocení'18, které má posoudit vědecké výsledky z roku 2017, se snad blíží do poločasu. Jde o druhý ročník zbrusu nového hodnocení podle tzv. Metodiky 2017+, která nahradila metodiky dřívější, známější pod názvem kafemlejnek. Od kola letošního se čekala mnohá poučení z kola minulého.