facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Daniel Münich

Daniel Münich

Bibliometrické zprávy, jako podklad pro realizaci Hodnocení 2017 výzkumných organizací, byly zveřejněny. Jsou zajímavé, ale nakonec se z nich moc užitečného nedozvíme. Můj minulý blog byl spíše skeptický. Toto pokračování je mírně optimistické. Srovnání organizací podle publikačního výkonu pouze ve vědecky nejvlivnějších časopisech je užitečné, ale je třeba brát v potaz velikost těchto organizací.

Bibliometrické zprávy pro Hodnocení 2017 výzkumných organizací byly zveřejněny. Jsou zajímavé, ale nakonec se z nich toho moc nedozvíme. Srovnání publikačního výkonu oborů a organizací bez znalosti jejich zdrojů toho moc neřekne. Publikační profily podle vlivu vědeckých článků by informovaly o zacílení na špičkový výzkum, kdyby nebyly ovlivněny řadou dalších, bohužel neodlišených faktorů.

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3|4] zamyšlení nad pátým principem. Ten hovoří o potřebě kvality a ověřitelnosti dat pro bibliometrické ukazatele. V tomto ohledu vychází česká praxe poměrně dobře. Ve sběru dat jsme přeborníci. V jejich zpracovávání a využívání je to přesně naopak.

Vláda s fanfárou schválila plán zvýšení výdajů státního rozpočtu (SR) na výzkum a vývoj (VaV) v roce 2019 o 6,3 %. Vzhledem k vysokému růst platů letos a příští rok a inflaci to žádná velká sláva není. Taktak se podaří udržet podíl na HDP. Držíme se na průměru EU, který ovšem snižují země bývalého socialistického bloku a jihu Evropy s rozpočtovými problémy. A podnikatelské výdaje na VaV to nezachrání, protože zůstávají nízké.

Světlo světa spatřilo programové prohlášení možná-vlády ANO+ČSSD. Pokud jde o oblast výzkumu, vývoje a inovací (VVI), je stručné. Stručnější než volební sliby a ještě stručnější než program vlády současné, té bez důvěry. I kdyby budoucí vláda nedělala v oblasti VVI nic nového, takový program splní levou zadní. Při spoustě problémů české vědy jsou nulové ambice formované vlády překvapivé.

Místo zodpovědného a systematického přístupu ke správě a řízení věcí veřejných se u nás občas uchylujeme k laciným výmluvám, že něco nejde. Jednou je i výmluva na zákonnou nemožnost ministerstva školství hodnotit výzkum na vysokých školách, kterým na podporu výzkumu rok co rok ve formě institucionální podpory posílá přes 6 miliard korun. Zákon, který občas připomíná počítačový program pro roboty - úředníky, se opravdu dá interpretovat různě.

Velká Británie provádí hodnocení výzkumu na tamních univerzitách už více než 30 let a nasbírala bohaté zkušenosti. I přípravě toho v roce 2021 budou věnovat řadu let včetně osvěty a veřejných konzultací. České ministerstvo školství dosud nemá zkušenosti skoro žádné. Ačkoliv by podle Metodiky 2017+ mělo hodnocení dokončit do roku 2020, skoro celý rok 2017 se toho moc nedělo. A i dnes jsou veřejně známy jen obtížně vyhledatelné hrubé obrysy. Jak tohle zase skončí?

Nová vládní Metodika 2017+ přinesla řadě ministerstev povinnost hodnotit pod ně spadající výzkumné organizace. Vstupní hodnocení mělo dokonce již proběhnout na přelomu let 2017/18. Překvapivě první vlaštovkou bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Na jeho webu toho o hodnocení najdeme dost. Ale to nejdůležitější, tedy hodnocenou koncepci a zprávu z hodnocení výzkumných organizací, tam nenajdeme. A nenajdeme to ani na stránkách dotovaných ústavů, respektive firem. Zatím?

Stále běží horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se o zkušenosti, názory a otázky, které visí ve vzduchu. Úvod pro méně znalé jsem sepsal v 1. dílu. V 2. dílu jsem popsal první dojmy, v 3. dílu praktické zkušenosti. Dnes shrnu dosud nabyté zkušenosti, jak jsem je zaznamenal.

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2] zamyšlení nad principem třetím. Ten varuje, že bibliometrické ukazatele nemusí doceňovat výzkumy místního významu.