facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jen je nechte, ať si pindaj

21. 8. 2018
Jen je nechte, ať si pindaj

„Jen ať si pindá, na to my jsme zvyklí," říká v kultovní české komedii jeden ze dvou zmatených lapiduchů psychiatrické léčebny, ve službách šíleného doktora Chocholouška, kteří již po několikáté do sanitky nakládají někoho jiného, než měli - slavného japonského umělce na výstavě jeho obrazů na zámku Konopiště. A jak to vlastně souvisí s řízením a financováním výzkumu?

Národní kontrolní úřad (NKÚ) provedl kontrolu systému podpory VaV v letech 2014-2016. Vydal k tomu obšírnou zprávu a zprávu tiskovou. Když jí čtu, jako bych se probíral mými blogy za poslední 4 roky. Když něco v blogu napíše Münich, nikoho to za srdce moc nebere. Jo ale když to samé napíše NKÚ! ... Ne, nedělejme si iluze, ani to za srdce nikoho nevezme. Snad jen: Jen ať si pindaj, na to my jsme zvyklí. Vzal jsem alespoň tiskovou zprávu NKÚ a proložil jí souvisejícími odkazy na mé starší blogové rozbory a úvahy. Ale za přečtení stojí samotná podrobná zpráva NKÚ!

CHO4

Zdroj: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 17/15

Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace

  

(Tisková zpráva NKÚ ke KA č. 17/15 – 6. 8. 2018)

Výdaje na vědu rostou, na Evropu v inovacích přesto stále více ztrácíme. Problém je v systému podpory

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v letech 2014 až 2016. Kontroloři se zaměřili na systém podpory – prověřovali například jeho nastavení, způsob rozdělování peněz, ale i to, jaký mají rozdělené peníze dopad na výzkum a inovace. Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají – Úřad vlády a vybrané resorty1, tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.2 Z kontroly vyplynulo, že stávající systém nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.

Přestože výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru od roku 2010 celkově rostly, inovační výkonnost ČR klesala.3 V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem. Inovační výkonnost ČR přitom ale ve stejných letech klesala – v porovnání s evropským průměrem z 88 % na přibližně 84 %.

Navzdory rostoucímu množství peněz stále provází výzkum a vývoj dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Jde například o nízký počet nově registrovaných patentů – problém známý už minimálně 15 let – což souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 sice přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky ale jen necelé tři miliardy korun.

Na této bilanci se podepsalo to, jak je nastaven systém podpory. Při rozhodování o přidělení podpory pro danou instituci hrálo hlavní roli hodnocení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které se opíralo hlavně o množství výsledků dané instituce – obvykle počet publikovaných článků. Kvalita institucí, jejich výsledků ani další faktory nebyly zdaleka tak podstatné. Takto nastavený systém motivoval výzkumné instituce k tomu, aby vytvářely nadměrné množství vědeckých článků, na rozdíl například od výsledků, které by mohly být uplatnitelné v praxi. Výjimku představovala Akademie věd ČR, která při rozdělování podpory příjemcům hodnotila hlavně jejich kvalitu. Možnost takto postupovat měly i ostatní. Na podporu institucí bylo jen v roce 2016 rozděleno přibližně 13,7 miliardy korun, což byla přibližně polovina peněz ze státního rozpočtu určených na vědu a výzkum.

Vedle podpory institucím se rozděluje i tzv. účelová podpora, kterou získávají příjemci na konkrétní projekty. Tato podpora se rozděluje pomocí tematicky zaměřených programů, které jsou důležité, aby byly peníze využity efektivně a směřovaly do oblastí, které je potřeba nejvíce posílit. Kontrola ale ukázala, že zaměření těchto programů bylo obecné, chyběly u nich konkrétní a měřitelné cíle, ze kterých by bylo možné vyhodnotit, jak rozdělené peníze pomáhají ke změnám ve stanovených oblastech. Vyhodnocování těchto programů pak bylo čistě formální. Na účelovou podporu se v roce 2016 rozdělilo zhruba 14,3 miliardy korun.

 

A ještě pár dílčích osobních postřehů:

  • NKÚ se v této zprávě primárně nezabývá administrativně-účetními problémy, ale nedostatky v systému řízení a podpory VaV. Většina lidí však žije v domnění, že NKÚ se zabývá jen tím prvním, ale v daném případě se zabýval hlavně tím druhým. Zjištění NKÚ ve zprávě jsou podložená a z pohledu celkové neefektivity systému VaV zásadní.

cho3

Zdroj: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 17/15

Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace

  • Nejde však o zjištění nová. Nepsal jsem o tom pouze , ale také v každoročních zprávách RIO Evropské komise.
  • Ke zprávou NKÚ zmiňovanému poklesu ČR v pořadí inovační výkonnosti došlo navzdory mohutné finanční podpoře ze zdrojů EU.

 Cho5

Zdroj: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 17/15

Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace

  • Velkou překážkou je dlouhodobě nedostatečně profesionální státní správa vedoucí k formalistním procesům bez skutečných přínosů. Neblahou roli hraje také silná neochota veřejně dotovaných výzkumných subjektů podrobovat se pravidelnému hodnocení.

cho2Zdroj: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 17/15

Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace

  • Kvalitním podrobným empirickým analýzám fungování systému VaV a dopadů opatření a podpory VaV je u nás stále věnována minimální pozornost. Pro řízení systému VaV se tak nedostává znalostí (knowledge), bez kterých se efektivní řízení prostě neobejde. Hlavní pozornost je pak stále zaměřena na získávání, rozdělování a utrácení peněz a jejich vyúčtování, nikoliv na užitečnost přínosů.
  • Některé systémové změny (požadované NKÚ) se začaly připravovat až celkem nedávno. Postup jejich implementace je až na výjimky velmi pomalý, takže i v případě jejich úspěšného zavedení mohou přinášet výsledky až za několik let.
  • Změnám k lepšímu brání nedostatečný tlak na změny ze strany politické reprezentace a širší veřejnosti.

 


1] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství.

2] Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoké učení technické v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Mendelova Univerzita v Brně, Akademie věd ČR a její vybrané ústavy a centra.

3] European Innovation Scoreboard 2017, viz http://ec.europa.eu/growth/industry/innovation/facts-figures/scoreboards_en

 

Autor: Daniel Münich

Text vyšel 18. 8. 2018 na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.