Klíčové zjištění je, že v nejvlivnějších časopisech v Česku dosahují nejvyššího výkonu fyzikální vědy a nejnižšího vědy společenské. Nakolik je to dáno personální velikostí oborů a publikační produktivitou českých vědců, se můžeme jen dohadovat. Naopak v nejméně vlivné čtvrtině časopisů Česko ve většině oborů EU15 převyšuje, mnohde o stovky procent. V některých oborech to je dáno i existencí v Česku a na Slovensku vydávaných časopisů, dílem za to mohu nezdravé systémové motivace ke kvantitě na úkor kvality.

V prvním ze série blogů průvodce výsledky národního hodnocení jsem jako nejzajímavější označil mezinárodní srovnání publikačního výkonu. Na obrázku 6 jsem to tam ilustroval obory společenských věd. Přišly ohlasy, zda obdobné srovnání mám i pro další oborové skupiny. Neměl jsem ho, protože je rozeseto po desítkách PDF reportů v několika ZIP souborech. Z podkladových dat jsem ale teď vyrobil dva souhrnné grafy. Oba ukazují počty článků českých autorů v poměru k počtu článků autorů ze zemí EU15, a to vyjádřeno v procentech (dále jen relativní publikační výkon).

Předem si ale zakažme pochvalné i kritické výkřiky o tom, jak na tom ten který obor v Česku je dobře či špatně. Musíme si totiž uvědomit, že publikační výkon o kvalitě vědního oboru nevypovídá, protože je výsledkem dvou různých fenoménů:

• Velikostí oboru. Velikostí myslím počet vědců v oboru, což úzce souvisí s objemem finanční podpory oboru a zázemím. Žádné mezinárodní statistiky však počet vědců ani objem finanční podpory na úrovni zemí neuvádí. Velikost oboru o kvalitě oboru nevypovídá zhola nic.
• Vědecká produktivita vědců v oboru. Jde o počet článků připadajících na průměrného vědce v zemi. To samozřejmě kvalitativní ukazatel je, ale my ho z reportů národního hodnocení nevyčteme.

Špičkové publikace

Obrázek 1 ukazuje relativní publikační výkon Česka v nejvlivnější čtvrtině časopisů (Q1). Nejvyšší vykazuje oborová skupina přírodních věd, kde v 5  z 6 oborů Česko vykazuje publikační výkon nad průměrem zemí EU15. Výkon v českých fyzikálních vědách představuje 182 % průměru EU15*. Následují vědy technické, kde nadprůměrných je v Česku 5 vědních oborů z 11. Ve 3 zemědělských oborech je rekordmanem obor 4.1 Agriculture, forestry, and fisheries na úrovni 215 % EU15. Ze tří medicínských oborů ani jeden nedosahuje průměru EU15, a to ani zdaleka. A poslední v řadě jsou společenské vědy, kde pouze jediný obor z 9 dosahuje alespoň 50 % průměrného výkonu EU15.

Obrázek 1: Publikační výkon ČR v nejvlivnější čtvrtině časopisů v % výkonu zemí EU15.

Opět ale připomínám, že relativní publikační výkon oborů na Obrázku 1 si žádné hodnoticí soudy nezaslouží, protože je výsledkem produktivity vědců a jejich počtů. Můžeme pouze konstatovat, zda do světového poznání v daném oboru přispíváme nadprůměrně či podprůměrně, při zohlednění celkové velikosti našeho systému VaV.

Málo vlivné časopisy

Za naši pozornost stojí i publikační výkony na druhé straně ve vědecky nejméně vlivné čtvrtině časopisů. I zde si připomeňme příčiny, proč tam některé země vynikají. Hlavní jsou tři:

• Opět velikost oboru (vědci a peníze).
• Systémové motivace publikovat v málo vlivných časopisech. Systémové motivace vytváří např. podmínky pro získávání titulů (PhD, Doc. Prof.), kritéria nastavení grantů a dále systém hodnocení vědců, týmů a pracovišť.
• Existence v Česku a na Slovensku vydávaných časopisů spadajících do daného oboru.

Obrázek 2 ukazuje, že ve většině oborů Česko v nejméně vlivné čtvrtině časopisů dosahuje diametrálně vyšších publikačních výkonů, než je průměr EU15. Někde jde až o stovky procent vyšší výkony než v EU15. Z informací obsažených v reportech však vyčteme pouze jednu z možných příčin. Tou je existence v Česku a na Slovensku vydávaných časopisů v oboru. Ale to se musíte pídit obor po oboru a zjišťovat, jakou část publikačního výkonu dělají články českých autorů v Česku a na Slovensku vydávaných časopisů.

Obrázek 2: Publikační výkon ČR v nejméně vlivné čtvrtině časopisů v % výkonu zemí EU15.

Co je na tom užitečné?

Tato mezinárodní srovnání publikačního výkonu Česka jsou jistě zajímavá. Je však otázkou, k čemu jsou užitečná. Jsou jistě užitečná ke konfrontaci dosahování národních oborových priorit. Srovnání nám říká, ve kterých oborech je u nás špičkový základní výzkum rozsahem malý a kde velký. To je například pro vládu, její Radu, MŠMT a vedení AV ČR docela dobré vědět. Za pozornost například stojí stav společensko-vědních oborů.

Srovnání nám už ale neřekne, jakým dílem se na výsledku podílí personální velikosti oborů a nakolik publikační produktivita vědců v nich. Intuice mi říká, že mezioborové rozdíly v relativním publikačním výkonu (Q1) jsou taženy spíše velikostí oborů než produktivitou vědců v nich působících. Rigorózní zodpovězení této zásadní otázky však vyžaduje rozšíření oborových reportů o informace o personálních kapacitách oborů.

*Pozn: Publikační výkon oboru je mimo jiné dán i přirozenou publikační frekvencí oboru. Například v některých oblastech elementárních částic, astrofyziky či medicíny existují obrovské autorské týmy a země pak vykazuje velmi vysoký počet článků. Pokud se výzkum v dané zemi na tyto obory soustředí, může to zvyšovat její publikační výkon (např. v oboru Physical Sciences), aniž by to bylo dáno personální velikostí oboru nebo produktivitou oboru v zemi. Pro účely mezinárodních srovnání je myslím vhodnější články autorských mega-konsorcií nezahrnovat.

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz.

Příspěvky z rubriky Blogy a komentáře nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.