O blížící se volby nového rektora Univerzity Karlovy by se mělo zajímat mnohem více lidí, než jen členové akademického senátu této největší české univerzity, kteří budou rektora zanedlouho vybírat. Pro její velikost a roli bude úspěch či neúspěch univerzity pro budoucnost Česka podobně významný jako úspěch mnohých velkých veřejných institucí nebo třeba soukromé Auto Škoda.

Zdá se, že doběhlo první kolo velkého hodnocení vědy na vysokých školách předepsané vládní Metodikou 2017+. Na webu MŠMT jsou zveřejněny informace včetně výsledků. Informace jsou zatím dost kusé a fragmentované. Většina škol nejde moc daleko za minimum předepsané vládní Metodikou.

Stále častěji ke mně přichází dotazy na časopis Sustainability. Poslední roky v něm totiž raketově rostou počty článků českých autorů. Udělal jsem si proto malý bibliometrický audit.

Univerzita Karlova (UK) zveřejnila bibliometrickou informační oporu svého vnitřního mezinárodního hodnocení vědy na UK, jehož popis a výsledky byly nedávno zveřejněny. Obsáhlý report jsme jako IDEA zpracovali s týmem pro interní hodnocení UK. Bylo mi ctí být součástí historicky prvního počinu tak rozsáhlého mezinárodního hodnocení vědy nejen na UK, ale zřejmě i v Česku.

Pomocí nového bibliometrického nástroje IDEA tentokrát proklepnu nejstarší a největší českou Univerzitu Karlovu (CUNI). Odhalím, kolik autorů CUNI v tom kterém oboru publikuje, jaký celonárodní podíl má na publikujících autorech v oborech, vědeckých článcích, ve vědecky vlivnějších a nejvlivnějších oborových časopisech databáze WoS a jakou má CUNI oborovou publikační produktivitu.

Na příkladu oboru chemie nabízím návod, jak si s novou aplikací IDEA rychle proklepnout situaci ve vybraném českém vědním oboru: jaké vysoké školy v něm působí, jak se na výzkumech podílí personálně a výsledkově, jakou mají publikační produktivitu s ohledem na kvalitativní strukturu publikací.

Nová web aplikace IDEA mapuje oborový publikační výkon a počty autorů českých výzkumných organizací a součástí vysokých škol. Při speciálním nastavení ukáže i relativní postavení zvolené organizace ve všech oborech najednou v rámci Česka.

Světlo světa spatřil další univerzitní žebříček. Tentokrát oborový pro ekonomii, ekonometrii a finance. Klíčovým kritériem žebříčku je počet publikací ve špičkových časopisech. Vzhledem k populaci Česka, by se na něm mělo nacházet kolem deseti škol. Najdeme tam však pouhé dvě. Situaci Česka tak zachraňuje Univerzita Karlova, která je na seznamu ze všech škol ostatních postkomunistických zemí suverénně nejvýše.

Národní hodnocení je vůči velikosti pracovišť slepé. Klíčové závěry dělá na základě počtu publikací, jakoby bylo lhostejné, kolik vědců za nimi stojí. O umístění pracoviště v národním hodnocení proto příliš rozhoduje jeho velikost.

Každoroční porcování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách bez dlouhodobějších principů a doprovázené každoročním zpožděním znejišťuje a brzdí koncepční rozvoj škol a jejich výzkumných týmů. Pochybné proporce, v jakých je podpora mezi školy a obory rozdělována, jsou stále poplatné kafemlejnku, který oficiálně skončil již před lety.