facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Daniel Münich

Daniel Münich

Deset principů Leidenského manifestu stručně a jasně vysvětluje a radí, jak by se měla a hlavně neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní praxi a rozšířeným pohledům na hodnocení vědy v Česku. Po konfrontaci prvního principu s českou realitou přináším zamyšlení nad principem druhým.

Leidenský manifest stručně a jasně vysvětluje a radí, jak by se měla a hlavně neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Autory manifestu jsou světové autority v oblasti bibliometrie a hodnocení VaV. Deset principů Leidenského manifestu nastavuje dosavadní praxi a rozšířeným pohledům na hodnocení vědy v Česku nemilosrdně kritické zrcadlo. Nedělejme si iluze, že těch deset Leidenských principů pohne českým vědeckým vesmírem. Ale každá kapka dobrá.

Běží horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se zde o dojmy, zkušenosti, názory a otázky, které visí ve vzduchu. Úvod do hodnocení pro méně znalé jsem sepsal v 1. dílu. V 2. dílu jsem popsal dojmy a informace z prvního jednání panelu pro společenské vědy počátkem ledna'18. Dnes shrnu dění v uplynulém více než měsíci.

Koncem roku 2017 mi z portálu Universitas přišla baterie trefných otázek k predátorskému publikování v Česku. S odpověďmi jsem si dal před svátky docela práci, ale do výsledného pojednání se z nich moc nedostalo. Takže tady to je celé, doladěno, rozšířeno a s odkazy.

Začala horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se zde o dojmy, zkušenosti, otázky a názory. Úvod pro méně znalé jsem sepsal v minulém 1.dílu. Dnes přináším dojmy z prvního jednání panelu pro společenské vědy.

Právě začíná horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů mám již nastudována teoretická pravidla a jdu na jeho první zasedání. Zde je mé shrnutí klíčových principů z pohledu panelisty. Jsem hodně zvědav, jak bude vypadat realita a zkusím zde o ní průběžně referovat.

Možná pouze zimní vláda zveřejnila 18.12.'17 návrh svého programového prohlášení. Na 25 stránkách však o záměrech v oblasti VaV najdeme všeho všudy čtyři rozvité věty. Jsou v nich banality a pár parciálních věcí, u kterých si člověk láme hlavu, proč tam vlastně jsou. A to nejdůležitější se mnohoznačně skrývá mezi řádky.

Minulý blog byl ryze teoretický. Vysvětlil jsem v něm, jak prof. Jiří Málek z Pardubické Univerzity, pomocí zdánlivě sofistikovaných formulek, do hry nenápadně vrací kafemlejnek. Ten kafemlejnek, který byl zkraje roku 2017 vyhozen dveřmi. Teorie bez empirie kulhá a tak, jak jsem ostatně slíbil, přináším polopatický empirický příklad, který jednu z mnoha neblahých absurdit kafemlejnku ozřejmuje.

Prof. Jiří Málek, který kdysi prosadil dodnes používanou verzi kafemlejnku dle tzv. Metodiky 2013-2016, letos publikoval článek o tom, jak "hodnotit kvalitu a výkonnost výzkumu na univerzitách" pomocí bibliometrických ukazatelů. Ačkoliv se hned v úvodu článku kriticky zmiňuje o sčítání bodů z kafemlejnku, v článku navrhuje to samé jen v bledě modrém. Pouze svůj přístup zamlžil zdánlivě složitým vzorcem.

Světlo světa spatřil další světový žebříček univerzit. Vychází hlavně z rozsahu a úrovně vědy. Je založen na bibliometrických ukazatelích, což v Česku začíná být zbožňovaný způsob hodnocení vědy. Žebříček navíc rozlišuje oborové skupiny. Umístění českých škol v žebříčku je i proto hodné pozornosti. Navzdory nevyhnutelné kritizovatelnosti metodiky každého takového žebříčku, jiná věrohodnější mezinárodní srovnání našich vysokých škol k ruce zatím stále nemáme.