Program ZÉTA: zohledňování genderové dimenze v obsahu výzkumu a inovací

TA ČR genderové kritérium implementovala s cílem zajistit, aby výsledky výzkumu byly pro všechny skupiny společnosti co nejvíce přínosné, funkční a bezpečné.

Genderovou dimenzi v obsahu výzkumu je třeba zohlednit vždy, když je předmětem výzkumu člověk, když jsou zpracovávaná data o lidech nebo biologický materiál a nebo když má být výsledek výzkumu využíván lidmi či na ně mít jakýkoliv dopad. Metodický postup a příklady, jak tyto otázky uchopit, jsou součástí Příručky pro vyhodnocení genderové dimenze v obsahu výzkumu.

Přispělo kritérium k bezpečnějším nebo prospěšnějším inovacím pro muže a ženy?

Mnoho návrhů projektů podaných do soutěže může sloužit jako příklad dobré praxe, jak zvyšovat kvalitu výzkumu a jeho využitelnost na základě zohlednění genderové perspektivy v obsahu výzkumu:

• Začlenění genderové perspektivy do metodologie: Několik projektů s plánovaným výstupem „funkční vzorek“ nebo „prototyp“ hodlá při konstrukčním řešení zohlednit manipulační sílu mužů a žen, aby využití produktu nebylo u relevantní cílové skupiny omezeno. Navrhovatelé dalšího projektu z oblasti organické chemie plánují pracovat se vzorky krve mužů a žen v odpovídajícím poměru a využít samičích i samčích tkání laboratorních myší, přičemž vychází z toho, že tkáně se mohou chovat jinak a přinášet různé výsledky v závislosti na pohlaví.
• Promítnutí genderové perspektivy na základě transferu znalostí společenských věd: Řešitelský tým technicky orientovaného projektu byl doplněn o osobu se sociálněvědní kompetencí pro monitoring a případné zohlednění objevivší se genderové relevance v průběhu řešení projektu. Další projekt, u kterého není relevantní integrovat genderovou dimenzi do metodologie výzkumu, hodlá principy genderové rovnosti zohlednit při prezentaci výstupů projektů, zejména po grafické a jazykové stránce.
• Zviditelnění genderové relevance u projektů technického nebo přírodovědného charakteru: K podpoře byly doporučeny i projekty, které zohledňují genderovou nebo pohlavní dimenzi např. v oblastech:
  • včasné identifikace nedoslýchavosti pomocí vysokofrekvenční audiometrie;
  • časoprostorové predikci pohybu lidí;
  • odlišných dietárních zvyklostech žen a mužů;
  • při analýze rozdílů vlivu záření na muže a ženy ve výzkumu kosmické dozimetrie;
  • při zpracovávání a vytěžování medicínských dat o metabolických profilech různých pohlaví.

Jakými úskalími prošlo první využití kritéria?

Pilotní zavedení tohoto kritéria ukázalo, že mnoho řešitelských týmů jeho účel chápe. Zároveň se ale ukázalo, že je potřeba nadále rozvíjet a objasňovat jeho podstatu:

• Záměna kritéria za genderovou diverzitu týmu: Častou chybou byla záměna genderové dimenze v obsahu výzkumu za genderovou diverzitu řešitelského týmu nebo rovné příležitosti pro výzkumnou práci v organizaci. Tyto oblasti jsou však hodnoceny v rámci jiného kritéria a s genderovou dimenzí v obsahu výzkumu bezprostředně nesouvisejí.
• Nedostatečná integrace genderové perspektivy do metodologie a způsobu aplikace: Velmi častým nedostatkem u genderově relevantních projektů byla skutečnost, že se správně identifikovaná relevance pohlaví či genderu již nepromítala do metodologie projektu a způsobu aplikace a zamýšleného dopadu. Nebylo tak jasné, jak a zda vůbec k jejímu zohlednění do výzkumného řešení dojde.
• Stavění na genderových stereotypech a utvrzování stávajících nerovností: Dalším, sice ojedinělým, avšak zásadním nedostatkem byla argumentace vycházející z genderových stereotypů (ženy mají větší smysl pro detail, jsou pečlivější; muži jsou lépe technologicky nadaní atp.). V několika případech dokonce došlo spíše k utvrzení genderové nerovnosti než k její eliminaci (např.: “ženy využívají vozidel sporadicky, a tak není nutné zohlednit jejich fyziognomii při jejich konstrukci” nebo “volnočasovým aktivitám dětí se věnují zejm. ženy – matky, a tak není nutné ve výzkumu zohlednit roli mužů – otců”). Takový přístup jde proti smyslu tohoto kritéri.
• Formalismus nebo nepodložená argumentace: Často bylo toto kritérium pojato vágně, např. konstatováním, že „výzkum je genderově neutrální“ nebo „výzkum nezpůsobí nerovnosti mezi muži a ženami“. To vše bez bližšího popisu a vysvětlení, co k tomuto závěru vedlo.
• Argumentace životním prostředím: U řady projektů byla relevance pro zohlednění genderových rozdílů zamítnuta na základě irelevantního odůvodnění, že projekt je prospěšný životnímu prostředí, a tak má stejný dopad na společnost bez rozdílu pohlaví. Vztah těchto projektů ke změně životního prostředí byl však neurčitý nebo nepřímý, nehledě na to, že oblast životního prostředí má prokazatelně různé dopady na životy mužů a žen (muži a ženy mají současně různý vztah k otázkám životního prostředí).

Do 4. veřejné soutěže Programu ZÉTA bylo přijato 357 návrhů projektů. U všech bylo uchazeči určeno, zda jejich výzkumné záměry mají vztah k člověku či nikoliv, a zda a jak je vhodné v jejich obsahu zohlednit genderovou či pohlavní dimenzi. U 135 projektů bylo vyhodnoceno, že vztah k lidem mají, zvážení a případné zohlednění genderové perspektivy v metodologii a aplikaci je v jejich případě relevantní.

TA ČR se stává prvním poskytovatelem podpory výzkumu, vývoje a inovací z nových zemí EU, který toto kritérium ve své praxi využívá. Impuls pro jeho implementaci vyšel mj. z činnosti TA ČR v rámci realizace projektu GEECCO (podpořeného ze zdrojů Horizontu 2020), který je zaměřen na podporu genderové rovnosti v technických oborech. V této souvislosti je možné upozornit i na výstavu věnující se důležitosti zvažování genderové dimenze ve výzkumu a inovacích vytvořenou týmem Technické univerzity Vídeň, která projekt GEECCO koordinuje. Výstava je ke shlédnutí ZDE.

Hodnocení genderové dimenze obsahu výzkumu poskytovateli podpory přispívá k odpovědnějšímu hospodaření s veřejnými penězi, které jsou společnosti vráceny spravedlivějším způsobem. Získáváme totiž větší jistotu, že potenciál pro produkci přijatelnějších, inkluzivnějších nebo bezpečnějších výzkumných řešení pro společnost nebyl přehlédnut.

 

Zdroj: TA ČR