hlavní partner portálu
Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak naše paměť funguje? Proč si snáz vybavíme dávný trapas z dětství než před týdnem přečtenou knihu? A jak paměť „hacknout“ ve svůj prospěch?
Vědci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázaností, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu.
Stříhání a spojování RNA je klíčový proces pro tvorbu bílkovin v našich buňkách. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili nové bílkoviny, které pomáhají správně poskládat složitý sestřihový komplex – v rolích kadeřníka, dohazovače a Sisyfa. Výzkum podpořený GA ČR tak výrazně posunul znalosti o molekulárních principech mRNA sestřihu.
Vědci z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), zveřejnili v časopise eLife výsledky svého výzkumu, které dokládají možnosti nového přístupu k léčbě některých zhoubných nádorů.
Výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zjistil, že během procesu, kdy se kapalina mění z nekovu na vodivý kov, vzniká ještě jeden, zatím nepopsaný jev. Jedná se o fázi, kdy se systém spontánně velmi rychle přepíná mezi kovem a nekovem, aniž by vydržel v jednom z těchto stavů delší čas.
Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC-FNUSA), ukazuje, že protein známý jako amyloidový prekurzorový protein (APP), spojovaný s Alzheimerovou chorobou, je nezbytný k tomu, aby mozek dokázal reagovat na poranění.
Mozková příhoda patří k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity. Je způsobena krevními sraženinami blokujícími přívod krve do mozku. Stávající léčba spoléhá na lék zvaný altepláza, který sraženiny rozpouští. Tento lék však zdaleka není dokonalý. David Bednář z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto díky grantu JUNIOR STAR zaměřil na zkoumání nových možností, jak by v budoucnu mohla vypadat účinnější léčba.
Tým vědců z Přírodovědecké a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájil ve spolupráci s odborníky z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně preklinickou studii zkoumající terapeutický potenciál nových platnatých komplexů v boji proti mnohočetnému myelomu, což je závažné a často nevyléčitelné nádorové onemocnění krve.
Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Michael Foltýn z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Plazmonika neušlechtilých kovů. Doktorand aktuálně působí na CEITEC VUT.
Ani 100 let po objevu rozpínání vesmíru si stále nejsme jisti, jak rychle se rozpínání v současnosti odehrává. Pokud se podíváme na různá pozorování, zjistíme, že mezi vědci nepanuje shoda. Jakou roli hraje v rozpínání kosmologická konstanta, která se ve vysvětlení rozpínání opakovaně objevovala a zase mizela?
