Změní AI a novela VŠ zákona formu závěrečných požadavků pro absolvování studijních programů?

V souvislosti s výše uvedenými změnami portál Vědavýzkum.cz oslovil děkana Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (FPH VŠE) Jiřího Hnilicu, garanty studijních programů na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IES) a předsedu Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ) Michala Farníka, s nímž portál v minulém rozhovoru rozebral nejen kladné a negativní změny spojené s návrhem novely vysokoškolského zákona.

Je předmětová část státní závěrečné zkoušky přežitek?

Častým argumentem podporujícím zrušení jak státní doktorské zkoušky (dále v textu doktorské státnice), tak předmětové části státní závěrečné zkoušky (dále v textu státnice) v ČR je skutečnost, že tyto formy požadavků pro úspěšné završení magisterského a doktorského studijního programu často nemají v západních zemích svou tradici, a jedná se tak o relikt (na rozdíl od závěrečných kvalifikačních prací).

Jako příklad lze uvést renomovanou University of Oxford, která si v prestižním Academic Ranking of World Universities a Global Ranking of Academic Subjects tradičně drží svou pozici na předních příčkách. Na zmíněné univerzitě je přitom u valné většiny oborů od teoretické ústní části závěrečné zkoušky upuštěno, a to i na bakalářské úrovni. Kompetence a znalosti jsou přitom důkladněji ověřovány v průběhu studia. Stejný přístup také uplatňují univerzity ve Spojených státech.

Institut ekonomických studií se inspiruje v zahraničí

V ČR se tomuto trendu – právě nejen podle vzoru University of Oxford – přibližuje Institut ekonomických studií (IES), jehož studijní obory nejsou zakončeny tradiční ústní předmětovou částí státní závěrečné zkoušky. I tak se institut v oblasti ekonomie pravidelně umisťuje do 150. místa v nejprestižnějších mezinárodních žebříčcích.

„Státní závěrečná zkouška bakalářského i magisterského programu Ekonomie a finance IES má dvě části, a to obhajobu závěrečné práce a obecnou rozpravu. Zkoušky z vybraných předmětů, tak jak jsou běžné u státnic na řadě jiných vysokých škol, nejsou součástí závěrečné zkoušky na IES již řadu let. Takto nastavený formát dává studentkám a studentům dostatečný prostor pro prezentaci jejich bakalářské či diplomové práce, při jejímž psaní uplatnili znalosti a dovednosti získané v rámci studia na IES a jejímž zpracováním strávili velké množství času,“ uvedla pro portál Vědavýzkum.cz Julie Chytilová, garantka bakalářských studijních programů IES. Ta dle svého vyjádření spatřuje benefity uvedeného modelu i v tom, že pro absolventy tento systém SZZ simuluje běžné fungování v praxi. Zdůraznila, že v rámci zaměstnání musejí bývalí studenti kromě jiného také prezentovat výsledky analýz a navrhovat řešení různých problémů.

Případné změny spojené s vypuštěním oborové vědomostní části při zakončování magisterského studia okomentoval i Michal Farník: „Věříme, že prozkoušení znalostí v rámci jednotlivých předmětů v průběhu studia je dostatečným prokázáním schopností a kompetencí studentů. V akreditacích, které se soustředí na tvůrčí činnost, tak může být těžiště závěrečných zkoušek přeneseno právě na obhajobu a popis vlastní vědecké nebo umělecké práce.“

Předseda SK RVŠ se v souvislosti s návrhem novely vysokoškolského zákona, který byl vládě předložen na konci minulého roku, vyjádřil také k doktorské státnici, o jejímž zrušení se v rámci uvedených změn také jedná.

„Hlavním argumentem pro zrušení státní doktorské zkoušky je, že se jedná o redundantní zkoušení již specializovaných začínajících vědců. Kontrola obecných oborových znalostí má probíhat při přijímání do doktorského studia, nikoliv až po dvou nebo čtyřech letech specializované vědecké práce. Často je státní doktorská zkouška jen mírně odlišná od státních závěrečných zkoušek v magisterském stupni studia a představuje tak jen zbytečnou povinnost na cestě za úspěšným obhájením disertační práce,“ uvedl Farník, který dále dodal, že k této změně mohlo dojít v některé z předcházejících novel. Žádná však podle jeho informací výrazně neřešila podmínky doktorského studia.

Úpravy ve formě závěrečných požadavků pro absolvování vysokoškolského studia naráží na své limity u oborů, jako je lékařství, pedagogika či veterinární lékařství, kde jsou ze zákona dána jistá specifika. Finální závěrečné zkoušky zaměřující se na vědomostní celky jsou v tomto případě součástí kvalifikačních standardů. V případě lékařských fakult je dále upuštěno od kvalifikační práce.

Umělá inteligence může vést ke zrušení kvalifikačních prací

Doposud první podstatná změna u zakončení bakalářského vysokoškolského stupně byla na konci minulého roku dále spojena se zrušením kvalifikačních prací. Vedení Fakulty podnikohospodářské VŠE (FPH VŠE) se tak rozhodlo kvůli rozšíření AI. Podle vyjádření Jiřího Hnilici, děkana zmíněné fakulty, je totiž u bakalářské práce – za předpokladu správně položených dotazů – nereálné odhalit zneužívání umělé inteligence.

Vedení se rozhodlo v programu kvalifikační práci nahradit. Studenti bakalářského programu, kteří byli přijatí v roce 2024/2025, tak budou nově plnit bakalářský projekt, v rámci kterého bude přihlédnuto k preferencím a možnostem daného studenta, a jenž nabízí tři formy plnění. V zásadě se tak bude jednat buď o odbornou stáž v kombinaci s podrobnou zprávou ze zahraničního studijního pobytu, účast na fakultním výzkumném projektu či odborný podnikatelský projekt.

„V každém případě je vždy důležité, aby případné zrušení bakalářské práce dávalo smysl – tj. aby zůstal v konečném důsledku takový profil absolventa bakalářského studijního programu, jaký je nastaven. V žádném případě bych si komukoliv nedovolil dávat jakékoliv doporučení, pokud bych předem nevěděl, jaký je očekávaný profil absolventa a studijní cesty, které vedou k jeho naplnění. A to vím podrobně akorát v našem případě na Fakultě podnikohospodářské,“ zdůraznil Jiří Hnilica klíčovou roli profilu absolventa daného studijního programu pro případné zavedení změn.

Ačkoli nejsou doposud podobná rozhodnutí potvrzena, děkan FPH VŠE uvedl, že se obecné diskuse vedou i na ostatních ekonomických fakultách.

„Jedná se však o poměrně složitý proces, který musí být oficiálně schválen na fakultní i celoškolské úrovni při institucionální akreditaci, příp. Národním akreditačním úřadem, pokud škola, která o podobném kroku uvažuje, institucionální akreditaci nemá,“ okomentoval úskalí postupu zavedení změn Hnilica.

Naopak v případě rozsáhlých, až 30 stránkových seminárních prací, které studenti na FPH VŠE vypracovávají, se o podobném kroku podle děkana neuvažuje. Vedení se v tomto směru snaží posílit vzdělávání v oblasti využívání AI tak, aby seminární práce v konečném důsledku byly díky koordinovanému využívání AI ještě lepší.

„Samozřejmě, že se jedná o podstatnou změnu – a bude potřeba přenastavit procesy na fakultě. I studenti budou muset změnit svá očekávání – důležité je všechno předem dobře procesně připravit. A to máme velmi podrobně promyšleno,“ vyjádřil se o zavedení nového bakalářského projektu Jiří Hnilica.

Argument pro zachování tradiční podoby kvalifikační práce

Odlišnou perspektivou na zmíněnou problematiku nahlíží vedení Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IES). Ředitel tohoto institutu a garant magisterského programu Adam Geršl ve svém vyjádření pro Vědavýzkum.cz uvedl, že již od bakalářské úrovně je primárním cílem studentů IES, kteří pracují na své závěrečné práci, nabídnout k danému tématu konkrétní přidanou hodnotu v relevanci s existující literaturou.

„Jádrem většiny prací je originální datová analýza testující konkrétní výzkumnou otázku, přičemž přínos práce je buď v nově kladených otázkách, zpracování nových dat nebo použití nových metod. Z tohoto důvodu neplánujeme na IES bakalářské práce rušit a ani se nebojíme toho, že by za studenty práci napsal Chat GPT. Naopak, IES aktivně podporuje využití umělé inteligence pro stylistické vylepšení práce a lepší prezentaci argumentů,“ uvedl Geršl s doplněním, že studenti musejí v práci uvést případné použití AI nástrojů.

V rámci již uvedené obecné rozpravy, která následuje po obhajobě kvalifikační práce a nahrazuje tradiční oborovou teoretickou část státnice na IES, se pak podle ředitele „s komisí diskutuje širší spektrum otázek, které se týkají práce samotné a jejího zasazení do kontextu odborné literatury na dané téma, použité metodologie či teoretických modelů, případně implikací pro hospodářskou politiku“.

Zachování tradiční podoby kvalifikačních prací podle ředitele IES dále podporuje i skutečnost, že absolventi se svými pracemi často dosahují úspěchů v rámci různých ocenění. A to nejen v ČR, ale i v zahraničí.

Samotná umělá inteligence je pak v posledních dnech skloňována nejen v souvislosti s kvalifikačními pracemi (v den zveřejnění tohoto článku schválila novou koncepci ukončení bakalářského studia mimo jiné v návaznosti na vývoj AI i Ekonomicko-správní fakulta na Masarykově univerzitě, resp. její Rada pro vnitřní hodnocení). Téma rezonuje i v oblasti bezpečnostních rizik na evropské úrovni. Dne 13. března 2024 europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence, která vešla ve známost jako Akt o AI.

Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)

Zdroje: University of Oxford, FSV UK, FPH VŠE (plus výpovědi respondentů)