Vysoké učení technické v Brně se stalo partnerem portálu Vědavýzkum.cz. Je tak další českou vysokou školou, která podporuje chod našeho portálu a poskytování nezávislých informací ze světa výzkumu, vývoje a inovací. Jeho podpory si velice ceníme!
Historie Vysokého učení technického v Brně sahá až do roku 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně. Tím se stala vůbec první českou vysokou školou na Moravě. V současnosti se skládá z osmi fakult a třech vysokoškolských ústavů, včetně Ústavu soudního inženýrství a CEITEC VUT. V rámci CEITEC VUT působí řada mimořádných vědců a vědkyň – aktuálně z nich dokonce dva v Brně pracují na svých ERC grantech.
Vysoké učení technické se také pravidelně umisťuje v mezinárodních žebříčcích. V aktuálním vydání celkového Šanghajského žebříčku se umístilo v první tisícovce nejlepších vysokých škol na světě, a to na kolektivním 901.–1000. místě. Zajímavý pohled však nabízí i srovnání v konkrétních oborech: například specificky v oblasti nanotechnologií podle Šanghajského oborového žebříčku získalo 201.–300. příčku na světě. Podle QS World University Rankings 2021 se Vysoké učení technické umístilo jako druhá nejlepší česká škola v kategorii technologických a inženýrských oborů na 311. příčce na světě.
Aktuálně v čele univerzity stojí rektor Ladislav Janíček, který byl do funkce zvolen na podzim 2021 a brněnskou techniku povede až do roku 2026. Do roku 2030 na VUT v Brně také pracují na naplnění svého strategického plánu s názvem VIZE 2030. Podle něj by se v této dekádě mělo VUT stát technickou univerzitou s významným postavením mezi světovými lídry v technologických a inženýrských oborech, jejíž akademici budou ovlivňovat směřování technologického pokroku. Škola se během následujících let chce také výrazně víc otevřít zahraničním studentům – usiluje o to, aby až osm procent všech studentů bylo ze zahraničí.
Aktuálně Vysoké učení technické v Brně vstoupilo do české Asociace výzkumných univerzit. Od 1. července 2022 tak doplnilo zakládající členy, mezi které patří Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
„Pozvání VUT do Asociace výzkumných univerzit je přirozeným krokem dokonání partnerského propojení předních českých univerzit, na kterých tak studují v součtu téměř tři čtvrtiny vysokoškolských studentů a které společně generují více než tři čtvrtiny excelentního vědeckého výkonu na vysokých školách v České republice. Propojením výzkumného potenciálu v rámci Asociace se vytváří příležitost pro spolupráci špičkových výzkumných týmů na sdružených univerzitách, zvyšuje se mezinárodní konkurenceschopnost ve společném získávání prestižních výzkumných grantů a zviditelňuje se český vysokoškolský sektor v evropském i mezinárodním měřítku,“ vysvětlil důvody tohoto kroku rektor VUT v Brně Ladislav Janíček.
Brněnská technika je také držitelem certifikátu HR Award, který zviditelňuje závazek vysoké školy pečovat o své zaměstnance. V současné době zde tvoří personální strategii, Etický kodex, revidují Řád výběrového řízení a další procesy. „Cílem je postupně vytvořit kvalitnější pracovní prostředí srovnatelné s mezinárodními institucemi,“ vysvětlila Bohdana Šlégrová, HR specialistka zodpovědná za přípravu podkladů HRS4R – HR Award z VUT pro Vědavýzkum.cz.
Na VUT v Brně působí řada elitních vědců a vědkyň, včetně Šárky Mikmekové, odbornice na výzkum vysokopevnostních ocelí. Za svůj vědecký přínos dostala ocenění od Japan Institute of Metals and Materials a prémii AV ČR Lumina quaeruntur. „Často mluvíme o nanomateriálech a moderních kompozitech, ale skoro všechno je z oceli: auta, konstrukční prvky budov, ocel najdete všude. Navíc dnes už jsou oceli velice pokročilé a moderní materiály se špičkovou nanostrukturou. Fascinuje mne jejich praktičnost a variabilita použití. Bohužel z nějakého důvodu ocel nezní tak atraktivně jako třeba nanomateriály,“ vysvětluje svůj oborový zájem Šárka Mikmeková.
Zdejší výzkumníci mají k dispozici i kvalitní infrastrukturní zázemí. Patří mezi ně například nová laboratoř s takzvanou kvantovou komunikační infrastrukturou. Ta umožní vědcům a vědkyním pracovat na počítačových sítích nové generace, které budou chráněny i před útoky kvantových počítačů, vůči nimž je zranitelná naprostá většina současných sítí, a to včetně internetu.
Na inovativních projektech díky novému vybavení pracují biomedicínští inženýři z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, kteří nyní experimentují s 3D tiskem z medicínských materiálů. „Jednou z nejzajímavějších aplikací je například umělá céva, která může simulovat fyziologické funkce i mechanické vlastnosti opravdové cévy. Díky nové biotiskárně umíme vyrobit základní konstrukci cévy v průtokové komůrce, jejíž stěny osadíme buňkami a sledujeme jejich chování v různých situacích a při různých podmínkách,“ popisuje jednu z aplikací nového typu 3D tisku Vratislav Čmiel z Ústavu biomedicínského inženýrství VUT. Právě v tamní Laboratoři biofyziky i v Laboratořích buněčného inženýrství se zabývají vytvářením cévních konstrukcí, které pomáhají nejen základnímu výzkumu.
Transfer, inovativní technologie a spolupráce s praxí
Zásadní je pro VUT v Brně také spolupráce se soukromým sektorem, která se vzhledem k oborovému zaměření vysoké školy přímo nabízí. Pyšnit se zde mohou řadou úspěchů. Například výzkumníci z Fakulty informačních technologií ve spolupráci se společností Adobe Research vyvinuli software, který focení v přírodě posouvá na novou úroveň prostřednictvím metod rozšířené reality.
Některé projekty se už úspěšně podařilo přenést do praxe. Například odborníci z Fakulty stavební a Fakulty strojního inženýrství v roce 2021 úspěšně odprodali licenci na novou technologii, která umožní spolehlivější fungování stokové sítě a zabrání ucpávání kanalizace. Technologii odkoupila tuzemská společnost PRESSKAN a má s ní velké plány – využít ji chce v České republice, Dánsku, Německu a osmi dalších zemích.
Další podobné projekty si komerčního partnera teprve hledají. Takovým příkladem je například inovativní technologie dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu. Toto zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy, jako jsou sinice a bakterie.
„V současné době je kontaminace vod velký problém, ať už mluvíme o vodě odpadní, užitkové, nebo pitné. Vody mohou obsahovat například patogenní mikroorganismy, typicky sinice u povrchových vod, splašková voda zase může být kontaminována zbytky léčiv. Čistírny odpadních vod využívají biologický proces čištění a ten nezvládne všechno odbourat,“ vysvětlil význam technologie Pavel Rudolf z Fakulty strojního inženýrství. Nyní se hledá investor, který by technologii CaviPlasma dotáhnul do podoby konkrétního produktu a uvedl ji tak na trh.
Za podporu Vysokému učení technickému v Brně velice děkujeme!
Tým redakce portálu Vědavýzkum.cz
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
