Prestižní oborový žebříček QS World University Rankings hodnotí světové univerzity v jednotlivých oborech. Celkem sbírá data za 51 oblastí studia, které následně sdružuje do pěti hlavních kategorií. Hodnocení se přitom skládá ze čtyř primárních indikátorů: akademické reputace, náborové reputace, počtu citací na článek a H-indexu. V kategorii akademické reputace oslovení experti v jednotlivých oborech vybírají 10 domácích a 30 mezinárodních institucí, které podle nich provádějí excelentní výzkum. Na podobném principu funguje také indikátor náborové reputace. V něm odborníci vybírají podobný počet domácích a zahraničních institucí, jejichž absolventy považují za vynikající kandidáty na potenciální nové pozice.
Další hodnocenou položkou je počet citací za článek pro konkrétní pracoviště v daném oboru. Data přitom žebříček sbírá z databáze Scopus za posledních pět let. Podobně také H-index v rámci žebříčku ukazuje, jak výkonní jsou vědci na dané fakultě nebo oddělení.
Jak ale uvádí autoři žebříčku, sledované indikátory nemají ve všech oborech stejnou váhu. Společnost QS se tímto metodologickým rozhodnutím snaží reflektovat skutečnost, že v různých oborech platí odlišná publikační kultura. Například v medicíně, kde je podle autorů velká publikační produktivita, má H-index hodnotu 25 %. Naopak v méně výkonných oborech, jako je historie, se jedná jen o 15 %. V oborech, jako je umění, kde vědecké publikace hrají relativně zanedbatelnou roli, je hodnocení založené zejména na indikátorech reputace.
Umění, humanitní a sociální vědy
Kategorie uměleckých a humanitních věd zahrnuje široké spektrum oborů od archeologie, přes architekturu, umění a design, historii, anglistiku a další druhy lingvistických oborů, divadlo, filozofii a také religionistiku a teologii. Na světové úrovni v těchto oborech vede britská University of Oxford, na druhém místě je Harvard University a na třetím místě University of Cambridge. Do první desítky se přitom nevešly jiné než anglosaské školy. První evropskou kontinentální školou je německá Humboldt-Universität zu Berlin, která se umístila na 19. příčce.
Z českých škol je v těchto oborech jednoznačnou jedničkou Univerzita Karlova, která se umístila na 178. příčce. Zvláště dobře se škola umístila v lingvistických oborech, kde získala dokonce 101. - 150. místo na světě. Z českých škol se pak jako druhá v hlavní kategorii umístila Masarykova univerzita. Ta získala 356. místo. Obě školy si tak oproti minulému roku polepšily.
Specifickým případem jsou umělecké obory. V nich české školy tradičně dosahují vynikajících výsledků – pražská Akademie múzických umění se umístila na 51. - 100. místě. Úspěchy slaví české školy i ve výtvarném umění a designu. Vysoká škola umělecko-průmyslová a Akademie výtvarných umění v celosvětovém srovnání získaly 101. - 150. místo.
V druhé kategorii sociálních věd, která zahrnuje obory, jako je ekonomie, právo, pedagogika, statistika, knihovnictví, sociologie nebo antropologie, se na prvním místě mezi světovými školami umístila Harvard University. Druhou pozici získala britská London School of Economics and Political Science a na třetím místě je americká Stanford University. Jako jediná škola mimo Velkou Británii a Severní Ameriku se v první desítce umístila National University of Singapore. Singapurská univerzita získala 9. příčku, excelovala zejména v oblastech, jako je právo nebo statistika.
Z českých škol se na prvním místě opět umístila Univerzita Karlova, která získala 287. pozici v mezinárodním srovnání. Nejstarší české vysoké škole se dařilo třeba v takových oborech, jako je politologie, v níž se umístila na 101. - 150. příčce. Jako jediná další česká škola se do žebříčku dostala Vysoká škola ekonomická v Praze, která získala 381. místo. Ve specifických oborech slaví úspěch i Masarykova univerzita, která se letos poprvé umístila v žebříčku v oboru ekonomie a ekonometrie a to na 451. - 500. pozici. Vysoká škola ekonomická získala také 201. - 250. místo v oboru účetnictví a financí.
Technologické a inženýrské obory
Další hodnocenou kategorií byly technologické a inženýrské obory, které v sobě zahrnují disciplíny, jako je informatika, chemické inženýrství, stavebnictví, elektrotechnika nebo různé typy těžařských technologií. Na světové úrovni se v těchto oborech na prvním místě umístil Massachusetts Institute of Technology, druhou příčku pak získala Stanford University a na třetím místě se umístila University of Cambridge. Prestižní švýcarská ETH Zurich získala čtvrtou pozici.
Velmi dobře v první desítce zabodovaly singapurské školy – Nanyang Technological University se s ETH Zurich dělí o čtvrté místo, zatímco National University of Singapore získala devátou příčku. Desáté místo obsadila čínská Tsinghua University. Ta si od minulého roku ale mírně pohoršila.
Z českých škol jednoznačně vede České vysoké učení technické v Praze, které získalo 221. místo. Bodovalo například v kategorii stavebních technologií, v níž získalo 151. - 200. místo na světě.
Vysoké učení technické v Brně se jako druhá z českých škol umístilo v hlavní kategorii na 311. místě. Trojici umístěných českých škol uzavírá Univerzita Karlova, která v těchto oborech získala 401. - 450. pozici. Ve specifickém oboru chemického inženýrství bodovala také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která v něm získala 201. - 250. místo. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava zase bodovala v těžařských technologiích. V tomto oboru se dokonce umístila 101. - 150. na světě.
Medicína, zemědělství a biologie
Čtvrtou hodnocenou kategorií jsou medicínské obory, biologie a zemědělství. Důraz v ní je kladen hlavně na obory, které se zabývají lidským zdravím – fyzickým i psychickým. Kategorie tak zahrnuje obory, jako psychologie, farmacie, medicína či stomatologie. Autoři žebříčku však do kategorie počítají také zemědělství, lesnictví, biologii a veterinární medicínu. První světové desítce v těchto oborech opět dominují anglosaské školy. První místo získala Harvard University, druhé University of Oxford a třetí místo Stanford University. Na osmém místě se ale umístil také švédský Karolinska Institutet.
Z českých škol se na prvním místě umístila Univerzita Karlova, která ve světovém srovnání získala 213. příčku. Jedinou další českou školou, která se probojovala do hlavní skupiny, je Masarykova univerzita, která získala 401.- 405. místo.
V jednotlivých zkoumaných oborech je ale situace mnohdy odlišná. Například v kategorii zemědělství a lesnictví bodovala Česká zemědělská univerzita v Praze, která získala 101. - 150. místo. Mendelova univerzita v Brně se umístila druhá a celosvětově získala 251. - 300. místo. Na stejné příčce se umístila také Univerzita Palackého v Olomouci. Ta se například do žebříčku probojovala také v oborech, jako je biologie či medicína. V biologii se v žebříčku objevuje také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, která obsadila 551. - 600. místo.
Přírodní vědy
Poslední hodnocená kategorie přírodních věd v sobě zahrnuje obory, jako je chemie, vědy o životním prostředí, geografie, geologie, materiálové vědy, matematika nebo fyzika a astronomie. Světové prvenství v těchto oborech získal Massachusetts Institute of Technology. Na druhém místě se objevila Stanford University, třetí příčku získala Harvard University. ETH Zurich získal šesté místo a je následovaná California Institute of Technology (Caltech) na sedmém místě.
Z českých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova na 193. místě. Té se podařilo získat vynikající umístění například v geografii, kde se umístila dokonce na 51. - 100. místě na světě. V hlavní kategorii se dále jako druhé umístilo České vysoké učení technické v Praze, kterému se podařilo vyšplhat na 254. místo. Univerzita Palackého v Olomouci se umístila na 401.-450. místě. Zmíněné školy si ve srovnání s minulým rokem polepšily.
Řada dalších škol, které se neprobojovaly do hlavní kategorie, se ale umístila v jednotlivých oborech. Například Česká zemědělská univerzita v Praze získala 251 - 300. místo ve vědách o životním prostředí. Na stejné pozici se umístily také Univerzita Karlova i Masarykova univerzita. V materiálových vědách 301. - 350. místo zaujaly Univerzita Karlova, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze i České vysoké učení technické v Praze, které se do žebříčku probojovalo také v matematice a fyzice. Vysoké učení technické v Brně zase získalo umístění v žebříčcích materiálových věd a matematiky.
Konkrétní žebříčky i podrobný popis metodologie naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Top Universities
