Nový výzkum ukazuje, že americká věda se těší velké důvěře veřejnosti, jedné z nejvyšších od roku 1974. Magazín Scientific American ale přidává podtitulek: Tak proč se tak nechováme? Vypadá to, že i když si lidé přínosu vědy váží, v některých postojích dávají za pravdu spíš vládě. V případě USA to znamená velký problém, protože se zdá, že tamní vláda vědecké poznatky neuznává.
Podle Pew Research Center, nezávislé instituce, která provádí průzkumy veřejného mínění a demografický výzkum, se důvěra v americkou vědeckou obec zvýšila. Celkem 38 % z dotázaných uvádí, že vědci podle nich dělají pro veřejnost správné věci. Jediná instituce, která je v očích veřejnosti důvěryhodnější, je armáda. Naopak vláda, média a podnikatelé jsou spíše na spodním konci tohoto žebříčku. Důvěra ve vědu se ve skutečnosti konstantně zvyšuje s délkou politického mandátu Donalda Trumpa.
Financování výzkumu je vnímáno pozitivně
Pew Research uvádí, že vědci a jejich výzkum jsou vnímáni v pozitivním světle nejenom v USA, ale i napříč dalšími zeměmi a většina lidí věří, že vládní investice do vědeckého výzkumu přinesou výhody pro obyvatele. Průzkum dále uvádí, že lidé mají nejednoznačný postoj k některým oblastem aplikací vědeckého poznání, jako je umělá inteligence či geneticky modifikované potraviny. Například průzkum vesmíru naopak vnímají pozitivně.
V oblasti životního prostředí a změny klimatu, na kterou akademická obec také upozorňuje, je většina lidí přesvědčena, že se jedná o závažný problém. Respondenti uvádějí, že jejich vláda nejedná dost razantně a poukazuje na řadu konkrétních problémů, včetně zhoršené kvality vody a ovzduší.
Průzkum také odhalil, že 62 % lidí, kteří důvěřují ve vědu v USA, jsou svým politickým přesvědčením spíše levicově založení. Velmi špatně si vědci vedou u konzervativních republikánů, důvěru mají přibližně u dvou lidí z deseti.
Zdá se, že politická kampaň, která podkopává vědecký výzkum, neměla v USA velký vliv na veřejné mínění. Důvěra veřejnosti ve vědu dokonce překonává důvěru v současnou americkou politiku, která není příliš přátelská vůči vědě, jak upozorňoval například vloni v prosinci deník New York Times.
Boj s COVID-19 zvyšuje důvěru ve vědu
Mnoho záležitostí se v současné chvíli točí okolo koronaviru. Důvěra ve vědu a kroky, které vedou politiky činit rozhodnutí, jsou během pandemie COVID-19 klíčové (psali jsme zde). V USA má ale pandemie i přes relativně vysokou důvěru ve vědu stále nejvíce obětí. Naznačuje to, že pouhá důvěra pro účinný boj proti celonárodním hrozbám nestačí.
Důvěra ve vědce v oblasti medicíny například od počátku pandemie stoupá. Vědci totiž sehráli a sehrávají významnou roli jako poradci vůdců jednotlivých zemí a informování širší veřejnosti o průběhu a možných dopadech pandemie.
Zůstává tedy otázkou, proč se země jako Jižní Korea nebo Tchaj-wan, které mají podle Pew Research nižší míru důvěry ve vědecké poznání, vyrovnaly s důsledky COVID-19 mnohem lépe než USA? Obě země a jejich boj s pandemií určitě nelze jednoduše srovnat, ale pouhá čísla dávají vědět, že něco je jinak. Jak je možné, že lidé sice důvěřují vědě, ale nechovají se podle doporučení odborníků?
Vědci versus politici
Podle Scientific American je hlavním důvodem fakt, že se lidé navzdory vysoké důvěře ve vědu stále rozhodují spíše podle reakcí vlády. Každá vláda reaguje podle vlastních měřítek a například v případě Tchaj-wanu hrají roli nedávné vzpomínky na virus SARS.
Pokud platí předpoklad, že pro rozhodování lidí je důležitější chování vlády než víra ve vědu, v USA mohou mít mnohem větší problémy, než se původně myslelo. V reakci na tento rozpor vznikla Union of Concerned Scientists (UCS), která od roku 2017 zveřejnila na 160 případů, kdy politické klima a názory zvítězily nad vědeckými důkazy. Dokonce se domnívají, že data jsou manipulována z politických důvodů. Podle UCS by vědecká obec měla být důvěryhodným partnerem pro vládu a společně by měla diskutovat o otázkách veřejného zdraví, bezpečnosti lidí nebo snižování množství znečisťujících látek.
Protichůdnost důvěry veřejnosti ve vědu a její popírání samotnými činy se zdá být komplexní problém. I když podle nynějšího průzkumu důvěra ve vědu stoupá, je možné, že záleží na úhlu pohledu, minulý rok to vypadalo opačně. Podle Jana Valenty z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy může být důvěra veřejnosti ve vědu kombinací několika hodnot, která zahrnuje i důvěru v média. Ta z mnoha důvodů klesá. Vědci by se měli snažit, aby důvěra v jejich práci stoupala. K tomu je potřeba zachovávat nejvyšší standardy kvality a etiky vědecké práce. Možná s tím souvisí i fakt, že veřejnost není přesvědčena o integritě samotného vědeckého procesu.
Scientific American uzavírá článek výzvou: „Více než kdykoli předtím potřebujeme koordinovanou a účinnou vědeckou odpověď představitelů vlády. Veřejnost vědě věří, ale naši vůdci musí také.“
Zdroje: Scientific American, Pew Research center (1, 2, 3, 4), blog UCS, Wired, The New York Times
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
