Budoucnost britského výzkumu, který patří mezi světové špičky, může být výrazně poškozena, pokud do konce roku nedojde k obchodní dohodě mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Narůstají také obavy, že by britská věda mohla ztratit přístup k šestiletému evropskému programu v hodnotě 100 miliard eur Horizon Europe, který startuje již příští rok.
Zpoždění dohody může navíc ohrozit i vedoucí pozici Velké Británie v celosvětovém výzkumu v oblasti nemoci Covid-19. Jedna z britských vědkyň pracuje například v rámci grantu Evropské výzkumné rady na zavedení mobilní aplikace, která dokáže Covid-19 rychle diagnostikovat. Britská vláda se nechala slyšet, že v programu Horizon Europe usiluje o přidružené členství, které je dostupné i pro státy mimo Evropskou unii.
Británie patří mezi země, které z EU získávají na výzkum nejvíce
Zapojení Spojeného království do několika agentur EU a programů financování, včetně Horizon Europe, je klíčovou součástí jednání o obchodních dohodách mezi EU a Spojeným královstvím. To je však momentálně pozastaveno. Britský premiér Boris Johnson uvedl, že země neuvažuje o finančních příspěvcích do společného rozpočtu, tudíž vyloučil i zapojení Velké Británie do následujícího výzkumného programu.
Akademici a vědci jeho názor však nesdílí. „Spolupráce s EU je nejlepší volbou pro britskou vědu a mezi vědeckou komunitou panuje shoda, že by měla pokračovat. Pokud chce Spojené království i nadále těžit z evropských programů, bude muset přispívat i nadále,“ myslí si Richard Catlow, profesor chemie na University College London. Před pár týdny přitom i britská ministryně pro vědu, výzkum a inovace Amanda Sollaway tweetovala o tom, jak byli domácí vědci v evropském programu úspěšní. „Blahopřeji všem, kteří byli úspěšní v udělování grantů Horizon 2020 Proof of Concept,“ napsala. „Uchazeči ze Spojeného království získali největší počet grantů – celkem 13! Přeji všem vítězům úspěch při zkoumání a rozvíjení jejich nápadů,“ dodala Sollaway. (O výsledcích poslední výzvy ERC Proof of Concept jsme psali zde.)
Od začátku současného rámcového programu Horizont 2020 obdrželo Spojené království díky grantům Evropské výzkumné rady, která financuje špičkový badatelský výzkum, více než 1,5 miliardy liber. Dalších 776 milionů liber získala v grantech Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA), které podporují lidské zdroje, mobilitu, další vzdělávání a profesní růst výzkumných pracovníků. Tolik financí nezískala žádná jiná země v EU.
Malá katastrofa pro britský výzkum
„Koronavirus bude pro naši ekonomiku jistě znamenat obrovský propad s nevyhnutelnými negativními důsledky pro výzkumný rozpočet. Pokud základní výzkum ve Velké Británii nepotlačí virus, neexistence obchodní dohody mezi UK a EU bezpochyby ano,“ říká člen britské Královské společnosti Andre Geim, nositel Nobelovy ceny z roku 2010 za objev grafenu, který působí na univerzitě v Mancheteru.
I u dalších vědců působících v Británii převažují podobné názory. Hovoří se o „malé katastrofě pro britský výzkum“. Profesor Bart De Strooper, ředitel UK Dementia Research Institute, cítí frustraci z toho, že nebude moci využít evropské fondy k dalšímu rozvoji nového institutu, jehož vybudování přišlo v roce 2017 na 290 milionů liber. „Za jiných okolností bychom přilákali do institutu mnoho ERC grantů, tato strategie však byla přerušena nejistotou a nedostatečným vedením ze strany několika po sobě následujících vlád Spojeného království za poslední tři roky,“ dodává Strooper. Nejasné jsou i podmínky pro zahraniční badatele v UK. „Není divu, že z britských univerzit už teď odcházejí i špičkoví badatelé. Zvlášť pokud mají přenositelný ERC grant, se kterým se uchytí kdekoli v Evropě,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz odborník na mediální studia a politickou komunikaci Václav Štětka, který působí na britské Loughborough University.
Britská vláda prozatím přislíbila zvýšit během následujících pěti let investice do vědy na 18 miliard liber a snížit byrokratickou zátěž při grantovém řízení. Cílem navýšení prostředků je dosáhnout hranice 2,4 % HDP investic do výzkumu, vývoje a inovací do roku 2027. Je však otázkou, zda se tyto sliby podaří naplnit i navzdory dopadům koronavirové krize.
Lhůta, do které může Velká Británie požádat o prodloužení přechodného období a usnadnit tak svůj odchod z EU, běží do konce června. Boris Johnson se však nechal slyšet, že o prodloužení, které by vyžadovalo mimo jiné i zaplacení dalších příspěvků do rozpočtu EU, nebude žádat.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: The Guardian, Sciencemag, Nature
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
