Michael Janus Bojdys se narodil v Polsku, žil v Německu i ve Velké Británii. Vystudoval Cambridge, působil na Max Plancku nebo Liverpoolské univerzitě a v letech 2014 – 2017 také na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2015 zde získal pětiletý ERC Starting grant v hodnotě 1,4 milionu eur na výzkum chytrých modifikací grafenu. Později s ním ale zamířil na Humboldtovu univerzitu do Berlína. „Ano, je to pravda. Půjdu do Německa. Očekávám tam důraz na vědu a daleko méně byrokracie, politiky a žabomyších válek,“ uvedl tehdy Bojdys pro Lidové noviny. „Pokud nedojde k potřebným reformám institucí, tak se obávám, že z Česka odejde více zahraničních a mladých českých vědců,“ prorokoval Bojdys před třemi lety. Na svůj úspěšný výzkum nyní navázal dalším evropským grantem. Zeptali jsme se ho při této příležitosti na několik otázek.
Jaké bylo vaše očekávání? Věřil jste v úspěch?
V projektu podpořeném ERC Starting grantem v roce 2015 na Univerzitě Karlově a převedeném v roce 2018 na Humboldtovu univerzitu jsme v uplynulém roce dosáhli výborných předběžných výsledků. Naši práci se následně podařilo také ochránit mezinárodní patentovou přihláškou. Takže ano, byl jsem přesvědčen, že náš projekt bude způsobilý i pro financování v programu Proof of Concept.
Čeho se bude váš projekt týkat?
Během projektu s názvem „Ultra-high energy storage Li-anode materials” (LiAnMAT) budeme ve spolupráci se společností VARTA Micro Innovation GmbH a start-upem INURU vyvíjet nové materiály pro vysokokapacitní anody. První slibné výsledky už právě jsou součástí patentové přihlášky HU a jejího technologického inkubátoru Humboldt Innovation GmbH. Kapacita nových anod výrazně přesahuje kapacitu těch, které jsou dnes běžně komerčně dostupné.
Žádný z vědců, kteří v aktuální výzvě uspěli, nebude svůj grant řešit v Česku. Překvapuje vás přetrvávající nízká úspěšnost Česka ve výzvách ERC?
Česko jsem opustil z důvodů, které tehdy dobře popsal Martin Rychlík v Lidových novinách. Stejně jako v případě řady dalších českých vědeckých expatů je i naše skupina v zahraničí úspěšná. Nezdá se mi, že by se těmito odchody stávající establishment „starých pardálů“ nějak příliš znepokojoval. Pokud se nezmění mentalita české vědy, neumím si představit, že by se nějak zásadně zlepšily její výsledky.
Úspěšnost zemí EU 13 byla opět mizivá
Cílem grantu ERC je objevit komerční či společenský potenciál vědeckých výsledků podpořených již v minulosti grantem Evropské výzkumné rady. Částka 150 tisíc eur může být využita na průzkum trhu, ochranu duševního vlastnictví nebo třeba technické ověření výsledků v praxi.
Na rozdíl od ostatních grantových výzev ERC jsou výsledky Proof of Concept grantů vyhlašovány třikrát ročně. V prvním kole letošní výzvy uspělo na 55 vědců ze 17 evropských zemí. Mezi ty nejúspěšnější tradičně patřily Velká Británie (13 příjemců) a Německo (9), dobře si vedly také Španělsko, Izrael (po 5 úspěšných projektech) a Itálie (4). Mezi takzvanými novými členskými státy EU 13 (které vstoupily do EU v/nebo po roce 2004) získaly po jednom projektu Polsko a Kypr. Do prvního kola bylo podáno 146 žádostí, úspěšnost tak byla asi 38 %. Celkem je na letošní tři kola vyhrazeno 25 milionů eur. Uzávěrka žádostí pro příští kolo je 7. května 2020.
Celkově již od roku 2011 získalo tento typ grantu přes tisíc vědců. Ve třech kolech loňské výzvy bylo podpořeno 200 vědců souhrnnou částkou 30 milionů eur. Byl mezi nimi také první a zatím jediný úspěšný příjemce tohoto grantu v Česku, Michal Otyepka z Univerzity Palackého v Olomouci.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: ERC
