facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Velká Británie opouští EU. Ohrozí to britský výzkum?

25. 1. 2020
Velká Británie opouští EU. Ohrozí to britský výzkum?

Britským parlamentem prošla dohoda o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Dosavadní signály ovšem zatím pokračování nadstandardní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací mezi EU a Velkou Británií nenaznačují. Obavy mezi britskými vědci panují zejména o prostředky z ERC.

brexit 2070857 1920

Když během prosince 2019 získala britská Konzervativní strana ve volbách většinu, výsledek dlouhých tahanic o brexit se začal vyjasňovat. Velká Británie skutečně opustí Evropskou unii. Během posledních dní také britští poslanci podpořili dohodu o odchodu, která nyní čeká pouze na podpis královny. Zdá se tak být téměř jisté, že země k 31. lednu 2020 Evropskou unii – více než tři a půl roku od referenda o odchodu z EU – skutečně začne opouštět. K poslednímu lednu započne období přechodu, v němž budou oba celky vyjednávat obchodní dohody a vzájemné vztahy, a to včetně těch, které upravují vědeckovýzkumnou spolupráci. Pokud obě strany vyjednané dohody podpoří, Velká Británie opustí evropské společenství k 31. lednu 2021.

Spolupráce mezi Evropskou unií a Velkou Británii v oblasti výzkumu, vývoje a inovací však zatím příliš slibně nevypadá. Obměněná Evropská komise dala jasně najevo tvrdý postoj – komisařka Mariya Gabriel prohlásila, že přístup Velké Británie k prostředkům z nového rámcového programu Horizon Europe bude pravděpodobně v principu stejný jako pro ostatní nečlenské země. To by například znamenalo, že Velká Británie bude muset zaplatit během sedmi let fungování nového rámcového programu poplatek ve výši sedmi miliard eur. Do Londýna nová komisařka pro vědu také vzkázala, že jakákoliv spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací musí být navázána i na spolupráci i v jiných oblastech. Lze tak tušit, že pro výzkumnou spolupráci bude důležité i to, jak dopadnou obchodní jednání.

Značná nejistota panuje také kolem evropského výměnného programu ERASMUS+. Na začátku ledna tohoto roku totiž hlasovali britští poslanci proti zákonu, který by nařizoval vládě zajistit členství v programu ERASMUS i po dokončení brexitu. Přestože zástupci britské vlády veřejnost ujistili, že pokud to bude pro zemi výhodné, budou i nadále chtít v tomto programu participovat, je otázkou, zda se partnerství mezi univerzitami povede zajistit i v budoucnu.

Mohou Britové přijít o ERC granty?

Dlouhodobé obavy panují i okolo náhrady prostředků pro britské vědce a výzkumníky v případě, že se Velká Británie a EU nedohodnou na intenzivnější spolupráci v rámci Horizon Europe. Vláda premiéra Borise Johnsona považuje vědu za jednu ze svých priorit. Prozatím přislíbila zvýšit během následujících pěti let investice do vědy na 18 miliard liber a snížit byrokratickou zátěž při grantovém řízení. Cílem navýšení prostředků je dosáhnout hranice 2,4 % HDP investic do výzkumu, vývoje a inovací do roku 2027. Nový dokument z dílny Policy Institute at Kings College London, jehož autorem je David Willetts, jeden z předchozích britských ministrů pro vědu, ovšem varuje před opakováním stejné chyby, která nastala při zakládání UKRI (UK Research and Innovation), zastřešující organizace pro národní financování britské vědy. Willetts tvrdí, že většina nových prostředků UKRI byla investována do nových prioritních témat, aniž by se zlepšilo financování stávajících kapacit.

Největší nejistota se ovšem týká prostředků do excelentního výzkumu, jenž dosud financovala Evropská výzkumná rada (ERC). Velká Británie (potažmo britské univerzity) patří mezi nejúspěšnější země z hlediska počtu získaných grantů ERC. „Pokud nenahradíme financování z ERC jiným, které bude poskytovat prostředky na nelimitovaný, riskantní výzkum, bude to mít katastrofický efekt,“ komentoval dění Lee Cronin, profesor chemie na Glasgow University. „Budeme svědky bezprecedentního odlivu mozků z britské vědy.“

Část prostředků, které vláda Borise Johnsona přislíbila, by měla putovat také na plánovanou britskou verzi slavné americké agentury DARPA. UK Advanced Research Projects Agency (UK ARPA) by přitom neměla být součástí UKRI a měla by financovat právě průlomové, vysoce rizikové vědecké projekty. Není ovšem jasné, zda tyto prostředky budou stačit na to, aby nahradily finance z ERC.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: BBC (1, 2, 3), Times Higher Education (1, 2), ScienceBusiness (1, 2), Chemistry World